Wikipedista:Juandev/MÚ AV ČR

Budova Matematického ústavu AV ČR v Žitné ulici v Praze

Matematický ústav Akademie věd České republiky (správně Matematický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i.) je neuniverzitní vědecká instituce bádající v oblasti matematiky a teoretické informatiky. Matematický ústav je součástí Akademie věd České republiky. Byl založen v roce 1947 a od svého založení prošel řadou organizačních změn. V současné době (od roku 2007) se jedná o veřejnou vědeckou instituci označovanou zkratkou v.v.i. V čele ústavu stojí ředitel, dalšími funkcemi jsou zástupce ředitele, vědecký tajemník, předseda rady ústavu a vedoucí pobočky v Brně. Ústav má hlavní sídlo v Praze v Žitné ulici, jedna pobočka se pak nachází v Brně v ulici Žižkově. Ústav se člení na vědecká oddělení (těch je 8 včetně detašovaného pracoviště v Brně) a 3 podpůrná pracoviště. Funkcí ústavu není pouze věda a výzkum..

Historie editovat

Česká matematika před vznikem ústavu editovat

Vznik ústavu editovat

Matematický ústav byl založen po II. světové válce 14. března 1947 pod názvem Ústav pro matematiku (též nazývaný Badatelským ústavem matematickým[1][2]) při České akademii věd a umění.[3] Později prošel mnohými restrukturalizačními změnami a byl několikrát přejmenován. K založení ústavu vedla potřeba rychlého vyškolení matematiků-pedagogů, kterých se v poválečných letech na vysokých školách nedostávalo. Vědců v oboru matematiky, také nebylo mnoho.[4]

Prvním ředitelem ústavu se stal prof. Eduard Čech (1893–1960)[1] známý například Čechovou teorií homologie, Čechovými homologickými a kohomologickými grupami či Čechovým analytickým prostorem.[3] V té době sídlil ústav v ulici Ke Karlovu v Praze na Novém Městě v budově tehdejší Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.[1] V těchto raných počátcích ústav školil učitele, studenty a jiné zájemce o matematiku, založena byla také odborná matematická knihovna.[4]

Ústav v 2. polovině 20. století editovat

Následně v 50. letech došlo dvakrát k organizačním změnám v ústavu. Nejprve byl přeorganizován na Ústřední ústav matematický (1. června 1950) a později k 1. 1. 1953 byl přejmenován na Matematický ústav a začleněn do Československé akademie věd. V tomto stavu již zůstal až do roku 1993, kdy došlo v souvislosti s rozdělením Československa, k přejmenování akademie věd na Akademii věd České republiky.[5] V této době se také začal ústav vědecky zabývat tématy, ve kterých byl, do té doby pociťován nedostatek. Jednalo se o obory diferenciálních rovnic, numerickou matematiku a matematickou statistiku. V té době se také ústav zapojil do prvního problém z praxe. V tzv. výpočtu Orlické přehrady šlo o technologický problém urychlení betonování této přehrady. Při tvrdnutí cementu obsaženém v betonu totiž dochází k uvolňování tepla. Proto bylo třeba vypočítat různá technologická řešení a varianty situací, které mohou nastat. Projekt trval 2 roky, výsledky se ověřili v praxi na vodním díle Vír na Svratce. Za celou dobu bylo provedeno asi 3 miliony aritmetických operací.[1] Od Jednoty československých matematiků a fyziků získal matematickou knihovnu, kterou začlenil do té své. Od stejné jednoty získal ústav budovu v Žitné ulici 25, kde sídlí doposavad.[1] Teprve však na počátku 90. let se mohla všechna oddělení ústav, sídlící do té doby po celé Praze, do této budovy nastěhovat. V padesátých letech také začíná narůstat počet stálých pracovníků z původních 10. Jsou vydávány různé časopisy a publikace, mezi nejznámější patří odborný časopis Aplikovaná matematika, později Applications of Mathematics (vydávaný od roku 1956).[1] Také jsou školení studenti postgraduálního studia.[4]

Šedesátá léta poté přinesly rozvoj funkcionální analýzy, topologie a matematické logiky.[4] Od 60. let začal také ústav pořádat mezinárodní konference TOPOSYM (od roku 1961) – Topological Symposium, česky Topologické sympózium s pětiletým cyklem o... – a EQUADIFF (od roku 1962) – Differential Equations, ....[1] Tím se také upevňovala mezinárodní spolupráce pěstovaná již od dob založení ústavu v roce 1947. Koncem tohoto desetiletí došlo také k založení Matematického ústavu v Brně (1969), který byl později v roce 1972 přiřazen k pražskému ústavu jako jeho pobočka. Důvodem k založení ústavu v moravské metropoli, byla kulturní a ekonomická důležitost tohoto města, ale také tradice brněnské matematické školy.[4] Prvním ředitelem brněnského ústavu matematického byl prof. Otakar Borůvka (1899–1995), badatel v oblasti diferenciálních rovnic a teorie grafů.[1]

Následně v 70. letech se ústav dále rozrůstal až asi na 75 stálých pracovníků.[1] V této době jsou hlavními badatelskými směry diferenciální rovnice (ať již obyčejné či parciální), konstruktivní metody řešení diferenciálních rovnic, numerické metody, teorie grafů, matematická logika, funkcionální analýza, teorie pravděpodobnosti, matematická statistika, a základní matematická struktura.[4]

Osmdesátá léta...


Počátek 90. let pak přinesl dramatický pokles zaměstnanců na 50 (v letech 1990–1992),[4] po rozdělení Československé akademie věd a republiky, ale následoval nárůst až na necelých 70 v roce 2005.[4] V této době došlo k již poslední restrukturalizaci a také se všechna oddělení sestěhovala do Žitné ulice.[1] Od roku 1996, zde pravidelně působí zahraniční odborníci,[4] řada vědců je i pedagogy na vysokých školách. Ústav je financován rozpočtem i získanými granty na vědecko-výzkumnou činnost.[4] Od roku 1998 je také pravidelně jednou ročně pořádán den otevřených dveří[4] a spolu s jednotou českých matematiků a fyziků Matematickou olympiádů pro studenty středních škol[1][4].

Na počátku nového tisíciletí



Ředitelé ústavu editovat

V průběhu existence ústavu se v jeho čele vystřídali tito ředitelé:

  • Prof. Eduard Čech (1947–1954)
  • Prof. Vladimír Knichal (1954–1972); prof. Otakar Borůvka (1969–1972) ředitel Matematického ústavu v Brně
  • Prof. Josef Novák (1972–1976)
  • Prof. Jiří Fábera (1976–1978)
  • Prof. Alois Kufner (1978–1990)
  • Prof. Jaroslav Kurzweil (1990–1996)
  • Doc. Karel Segeth (1996–?)
  • RNDr. Pavel Krejčí (od roku ?)

Sem vložte neformátovaný text

Současnost editovat

V současnosti se ústav stále zabývá započatými činnostmi z minulosti. Jeho hlavním cílem, je základní výzkum, podílí se také i na projektech z praxe. Dalším velkým cílem jsou cíle vzdělávací. Řada zaměstnanců ústavu je i vysokoškolskými profesory, samotný ústav má akreditované doktorské programy v oblasti matematiky, informatiky a fyziky, které zajišťuje ve spolupráci z vysokými školami.[6] Vyjma toho ústav různými způsoby spolupracuje s řadou českých vysokých škol, spolupráce však byla navázána i se zahraničím (např. Univerzita Friedricha Schillera v Jeně (Německo)).[7] V případě českého prostředí se například jedná o spolupráci s Matamaticko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy (dále MFF UK) a Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou Českého vysokého učení v Praze na Centru Jindřicha Nečase pro matematické modelování, řešící klíčové problémy matematické teorie modelů kontinua.[8] Dalším příkladem může být spolupráce s Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity a MFF UK v Centru Eduarda Čecha pro algebru a geometrii.[3] Na poli mezinárodně vzdělávacím je to pak možnost pro zahraniční studenty a vědce, vyjíždět do Čech na odbornou stáž zajišťovanou samotným ústavem.[9] Dále jsou zde dva dlouhodobé projekty, kterých se ústav ve spolupráci s vysokými školami zabývá. Jedná se o Centrum pro diskrétní matematiku, teoretickou informatiku a aplikace (DIMATIA, z anglického Center for Discrete Mathematics, Theoretical Computer Science and Applications), který vznikl v roce 1996 na MFF UK[10] a v současné době na něm spolupracuje i Vysoká škola chemicko-technologická.[3][1] Druhým projektem je pak Institut teoretické informatiky (ITI, z anglického Institute for Theoretical Computer Science), který byl založen taktéž na Karlovy Univerzitě v roce 2000.[11] Vyjma Matematického ústavu a Matematicko-fyzikální fakulty na něm ještě participuje Ústav informatiky Akademie věd a Masarykova univerzita Brno.[1]

Vyjma vysokoškolského vzdělávání pak ústav nepřímo participuje in středoškolském a celoživotním vzdělávání. Pravidelně každý rok pořádá den otevřených dveří a matematickou olympiádu; vydává časopisy Czechoslovak Mathematical Journal (vydávaný od roku 1872, tehdy pod jménem Časopis pro pěstování matematiky a fysiky) a Mathematica Bohemica jako druhý následník Časopisu pro pěstování matematiky a fysiky.[1][12][13] Třetím časopisem je pak časopis nazvaný Applications of Mathematics (vydávaný od roku 1956 pod názvem Aplikovaná matematika).[1] Zároveň se v Praze na Matematickém ústavu nachází i redakce bibliografického časopisu Zentralblatt für Mathematik.[3][14] Součástí ústavu je také největší matematická veřejná knihovna v České republice, mající ve svých sbírkách přes 72 000 jednotek.[15]

Ústav má v současnosti 6 výzkumných oddělení, detašované pracoviště v Brně a Kabinet pro didaktiku matematiky.[16] Právě tento kabinet přispívá pořádáním seminářů a workshopů k rozvoji vzdělávání matematiky na základních školách.[17] Vyjma seminářů a workshopů ústav také pořádá Čechovské přednásky,[18] pojmenované po prvním řediteli ústavu Eduardu Čechovi. V neposlední řadě se jedná i o pořádání konferencí, mezi ty nejstarší patří TOPOSYM (každých 5 let od roku 1961) a EQUADIFF (každé 4 roky od roku 1962).[7]

Vědecká oddělení a směry výzkumu editovat

Co se týká směrů výzkumu, tak ty jsou úzce spjaty se svými odděleními. Těch je v současnosti 7 včetně detašovaného pracoviště v Brně.[16] Jedná se o: Oddělení reálné a pravděpodobnostní analýzy, Oddělení teorie evolučních diferenciálních rovnic, Oddělení kvalitativních metod matematické analýzy, Oddělení konstruktivních metod matematické analýzy, Oddělení topologie a funkcionální analýzy a Oddělení matematické logiky, algebry a teoretické informatiky.[16][17]

Oddělení kvalitativních metod matematické analýzy se zabývá


Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d e f g h i j k l m n o SEGETH, Karel; VITÁSEK, Emil. Matematický ústav Akademie věd padesátiletý. [matematiky, fyziky a astronomie]. 2003, roč. 48, čís. 1, s. 31–40. ISSN 0032-2423. 
  2. Zprávy. [pro pěstování mathematiky a fysiky]. 1947, roč. 72, čís. 4, s. D120–D122. Dostupné online. ISSN 1802-114X. 
  3. a b c d e Česká matematika v kontextu světové vědy. Praha: Matematický ústav AV ČR, v.v.i. Plakát. 
  4. a b c d e f g h i j k l Mathematical institute. Praha: Academy of Sciences of the Czech Republic, 2005. Kapitola A Brief History of the Institute, s. 4–6. (anglicky) 
  5. O matematickém ústavu [online]. Praha: Matematický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i. [cit. 2009-12-08]. Dostupné online. 
  6. Mathematical institute. Praha: Academy of Sciences of the Czech Republic, 2005. Kapitola Graduate Study, s. 15. (anglicky) 
  7. a b Mathematical institute. Praha: Academy of Sciences of the Czech Republic, 2005. Kapitola Cooperation, s. 16–17. (anglicky) 
  8. Cíl projektu [online]. [cit. 2009-12-13]. Dostupné online. 
  9. Mathematical institute. Praha: Academy of Sciences of the Czech Republic, 2005. Kapitola Visiting Scholar Positions in the Institute, s. 15. (anglicky) 
  10. Mathematical institute. Praha: Academy of Sciences of the Czech Republic, 2005. Kapitola DIMATIA - Center for Discrete Mathematics, Theoretical Computer Science and Applications, s. 17. (anglicky) 
  11. Mathematical institute. Praha: Academy of Sciences of the Czech Republic, 2005. Kapitola ITI - Institute for Theoretical Computer Science, s. 17–18. (anglicky) 
  12. Mathematical institute. Praha: Academy of Sciences of the Czech Republic, 2005. Kapitola Czechoslovak Mathematical Journal, s. 20. (anglicky) 
  13. Mathematical institute. Praha: Academy of Sciences of the Czech Republic, 2005. Kapitola Mathematica Bohemica, s. 20. (anglicky) 
  14. Mathematical institute. Praha: Academy of Sciences of the Czech Republic, 2005. Kapitola Editorial Unit of Bibliographic Journal, s. 19. (anglicky) 
  15. Mathematical institute. Praha: Academy of Sciences of the Czech Republic, 2005. Kapitola Library, s. 21. (anglicky) 
  16. a b c Vedení [online]. Praha: Matematický ústav AV ČR, v.v.i. [cit. 2009-12-13]. Dostupné online. 
  17. a b Mathematical institute. Praha: Academy of Sciences of the Czech Republic, 2005. Kapitola Working Groups of the Institute, s. 22–42. (anglicky) 
  18. Activities at the Institute [online]. Praha: Matematický ústav AV ČR, v.v.i. [cit. 2009-12-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Literatura editovat