Wikipedista:Jiří Frynta/Pískoviště

Vilém Frynta

Ing. Vílém Frynta
Narození	17.4.1881 Librantice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	19.2.1957 Librantice
Místo pohřbení	Třebechovice pod Orebem
Alma mater	České vysoké učení technické
Povolání	technik, konstruktér, ředitel automobilky
Příbuzní	Ing. Vladimír Frynta CSc., letecký konstruktér, aerodynamik
Chybí svobodný obrázek.

Rodný statek Ing. Viléma Frynty v Libranticích

Rodinná vila postavená Ing. Vilémem Fryntou v Praze Dejvicích - Na Zavadilce

Ing. Vilém Frynta byl významnou osobností  československého automobilového průmyslu v meziválečném období,  byl významným pracovníkem a organizátorem v továrně Laurin a Klement, později závodním ředitelem Akciové společnosti pro automobilový průmysl v Mladé Boleslavi. Zasloužil se o vývoj a zavedení do výroby lidového vozu Škoda Popular, Škoda Rapid, Škoda Popular 995 „Liduška“ a všech dalších modelů osobních vozů firmy Škoda v Mladé Boleslavi.

Dětství a studia

Vilém Frynta se narodil 15. dubna 1881 do rodiny rolníka v Libranticích u Hradce Králové. V Hradci  Králové vystudoval vyšší reálku, odkud přešel v říjnu 1900 do Prahy na České vysoké učení technické. Zapsal si obor technické chemie, odkud v lednu 1901 přešel na obor strojního inženýrství. Po ukončení studií 2. státní zkouškou v roce 1904 jej od srpna čekala aktivní vojenská služba u válečného námořnictva v Pule.

Počáteční zaměstnání a praxe

V říjnu 1905 nastoupil do společnosti Bromovský, Schulz & Sohr v jejím cukerním oddělení jako konstruktér zařízení pro cukrovary, které firma budovala po celé monarchii Rakousko-Uherska. Od firmy odchází v srpnu 1908 do Družstva k nákupu strojů pro české živnostníky v obvodu obchodní a živnostenské komory liberecké v Hradci Králové.

Poté přijal místo jednatele Hronovské elektrárny. Toto pracovní místo jej přes výhodné podmínky nenaplňovalo, proto vstoupil do jednání s Václavem Klementem – majitelem mladoboleslavské automobilky Laurin a Klement. Do automobilky měl nastoupit 1. září 1914 na místo výrobního ředitele, jenomže dne 28. července 1914 byla vyhlášena válka Srbsku a krátce nato vypukla 1. světová válka. Ing. Vilém Frynta byl jako strojní inženýr v srpnu1914 odvelen k válečnému námořnictvu.

1. března 2015, nebo 15. března 1915 nastoupil zpět do automobilky jako závodní inženýr. Václav Klement vyreklamovával z vojenské služby své zaměstnance z automobilky pod hrozbou, že bez nich nebude továrna schopna přejít na zbrojní program. Tak se z vojenské služby na lodi dostal i četař Ing. Vilém Frynta a nastoupil do automobilky Laurin a Klement. V průběhu 1. světové války vedl firemní hydroelektrárnu v Rožatově na řece Jizeře.

Práce v Laurince

Jeden z prvních úkolů, jež mu byl svěřen, byla výstavba hydroelekrárny na Jizeře v Rožátově, aby si automobilka zajistila energetickou nezávislost. V roce 1924 až 1926 řídil výstavbu nové karosárny, obnovoval strojní vybavení a výrobu v továrně po zničujícím požáru.

Velice významná byla služební cesta Ing. Viléma Frynty do USA od prosince 1927 do března 1928. Zde se seznámil s moderními výrobními technologiemi, zejména pásovou výrobou.

Práce pro koncern Škoda

Ing. Vilém Frynta mluvil dokonale německy, částečně anglicky a francouzsky. Anglický jazyk se naučil právě z důvodu služební cesty do USA. Poté mu generální ředitel koncernu Škoda v Plzni Karel Loevenstein nabídl povýšení a přesun na novou pracovní pozici do Plzně, které Ing. Vilém Frynta zdvořile odmítl. Chtěl zůstat v Mladé Boleslavi, stále blízce přítomen k výrobě osobních automobilů, malých nákladních vozů a autobusů.

V lednu 1929 nastoupil do automobilky Ing. Karel Hrdlička do funkce závodního ředitele. Škoda Mladá Boleslav byla v té chvíli nejmodernější domácí automobilkou. Hrdličkovou pravou rukou a hlavním pomocníkem se stal Ing. Vilém Frynta. Poté, co byl v prosinci 1932 Ing. Karel Hrdlička jmenován vedoucím ředitelem celé továrny, Ing. Vilém Frynta nastoupil do pozice závodního ředitele.

Ing. Vilém Frynta byl vynikající organizátor, ztělesňoval muže staré školy, byl schopný, ale také přímý a čestný. Byl vysoce respektovanou postavou vedení továrny. Stal se odborníkem zejména na stavbu karoserií. V září 1932 vycestoval do Švýcarska, Německa a Holandska, kde se seznamoval se stavbou celokovových karoserií systému Arquint, které se uplatnily při výrobě autobusů.

S úmrtím zakladatele firmy Václava Klementa se pomalu uzavírala i profesní kariéra Ing. Viléma Frynty. S Václavem Klementem si byli blízcí pracovně i lidsky. Ing. Vilém Frynta byl jedním z těch, kteří mluvili při pohřbu nad rakví V. Klementa.

Po březnu 1939 následovala okupace země a zavádění nových pořádků a vojenské výroby, což Ing. Vilém Frynta obtížně snášel. Krátce po svých šedesátinách odešel k 31.prosinci 1941 do penze. (31. prosince 1942)

Ing. Vilém Frynta se nikdy neoženil a zůstal bezdětným. Staral se o své sourozence a jejich rodiny a finančně je podporoval.

V roce 1937 společně se svým bratrem Emilem organizoval a financoval stavbu rodinné vily v Praze - Dejvicích, v ulici Na Zavadilce 4. V témže roce organizoval a financoval přestavbu rodinného statku v Libranticích u Hradce Králové, ve kterém žila a hospodařila rodina jeho nejstaršího bratra Aloise. Po úmrtí bratra Aloise se stal poručníkem bratrovy dcery a mladšího syna, starší syn byl již plnoletý.

Jeho první profesní působení v cukerním oddělení firmy Bromovský, Schulz & Sohr a následně v První akciové strojírně ho ovlivnilo na celý život, trvale sledoval cukrovarnický průmysl. V roce 1946 přihlásil patent č. 78 249 pro nepřetržitou difuzi cukerného roztoku při výrobě cukru.

V závěru života odešel Ing. Vilém Frynta do Librantic na rodinný statek, kde 9. února 1957 zemřel. Pochován je v rodinné hrobce v Třebechovicích pod Orebem.

Odkazy

Literatura

• Josef Váchal, EX libris ing. Vilém Frynta - Dostupné on-line
• Ing. Vilém Frynta – první muž v druhé řadě, Motor Journal 12/2020, Dostupné on-line
• Patentový spis č. 78249 (zveřejnění a publikace udělení patentu 15.11.1949) - Dostupné on-line