Wikipedista:Ikcur/pískoviště 2

Kladensko-rakovnická pánev je součást středočeského permokarbonu.[1][2][3][4] [5] [6]

Do této oblasti patří kladenská, rakovnická a severní část žihelské pánve, která je součástí západočeské oblasti s pánví plzeňskou, manětínskou, radnickou, žihelskou a mšensko-roudnickou. Vznik svrchněpaleozoické jezerní (limnické) pánve řadíme do období závěrečných fází variské orogeneze a období, kdy vnitrohorské jezerní (intramontánní limnické) pánve byly vyplňovány klastickými sedimenty od westphalu do stefanu, to je v období cca 310 až 290 milionu let. Mocnost sedimentární výplně je od několika metrů až po 1400 m. Sedimenty mají cyklické uspořádání, které odráží klimatické vlivy, tektonickou činnost a změny přísunu materiálu. Permokarbon je pokryt uloženinami svrchní křídy.

Podloží kladensko-rakovnické pánve tvoří horniny svrchnoproterozoického stáří s převahou břidlic s polohami drob a spilitu nebo tvrdého buližníku, které se vyskytují v čočkovitých útvarech až několik metrů mocných. Toto podloží bylo silně zvrásněno na přelomu proterozoika.

Kladensko-rakovnická pánev je protažena ve směru severovýchod–jihozápad sledující směr hlavních poruch.

Seznam důlních společností v kladensko-rakovnické uhelné pánvi

editovat

Seznam důlních společností v kladensko-rakovnické uhelné pánvi zahrnuje významné těžební společnosti, které se nacházely a působily přibližně mezi Tuchlovicemi a Brandýskem v pásmu dlouhém 18 km a širokém 1,5 až 8,5 km v jihovýchodní části této oblasti.

První písemná zmínka o těžbě uhlí v kladensko-slánsko-rakovnickém revíru jsou z roku 1463. V tomto revíru bylo vyhloubeno na 1200 jam a v období 1771–2002 vytěženo více než 260 milionů tun uhlí. Poslední doly byly uzavřeny v roce 2002.[7]

Seznam důlních společností v kladensko-rakovnické uhelné pánvi
Název společnosti Další názvy Období působení Doly ve vlastnictví (výběr) Poznámka Zdroj
Buštěhradské doly Prago, a.s. v Dubí u Kladna,

od 1939 Buštěhradské kamenouhelné doly, a.s. v Dubí u Kladna

Doly Prago Dubí,

Pragodoly

1918–1945 Prago I,

Prago II, Prago III

[6][8][9]
Buštěhradská dráha, a.s. Bustehrader Eisenbahn–BEB,

Buštěhradská železniční společnost, a.s.

1853–1918 František Josef v Dubí,

Ferdinand v Cvrčovicích, Tragy

Prodej dolů v roce1918 Pražské úvěrové bance
Buštěhradské panství,

od roku 1848

Buštěhradský velkostatek do 1848 štoly: Barbora, Josef, Bohumír, Ferdinandova,

doly: Jan (Nový Jan), Marie Anna a Prokop v Dubí, Ludmila, Marie Antonie a Václav ve Vrapicích a Cvrčovicích

Vyčlenění do samostatného celku Císařské buštěhradské doly
Císařské buštěhradské doly 1848–1882 Ferdinand v Cvrčovicích, Prokop v Dubí, František Josef v Dubí Prodej v roce 1882 společnosti BEB
C. k. kutební komise Státní kutací komise,

erár,

rakouský stát

1842–1854 Michael Layer, Kübeck, Thinnfeld, Průhon od 1854 majetek Společnosti státní dráhy
C. k. privilegované rakouská společnost státní dráhy

od roku 1932 Kamenouhelné doly, a.s., v Kladně

K. k. priv. Österreichische Staatseisenbahn Geselschaft (StEG),

Společnost státní dráhy

1854–1936 Michael Layer (IX.), Kübeck (II), Thinnfeld (I.), Průhon (III.), Bresson (IV.), Engerth (V.), Barré (VI.) v Kladně, Ronna (VII.) ve Vinařicích, Theodor (VIII.) ve Pcherách,

Jan (Felix) (X.) v Otovicích

zakoupeny v roce 1936 PŽS
Kutací společenství Václav Černý Václav Černý z Buckova 1803–1846 štola: Václav ve Stehelčevsi,

důl: Václav v Cvrčovicích, Josef a Ludvík ve Vrapicích, Naděje (Dobrá naděje) v Dubí.

sv. Florián a sv. František ve Cvrčovicích

Prodány Florentinu Robertovi
ČMD 1993–2005 Kladno v Libušíně, Tuchlovice,

ČSM ve Stonavě

zánik splynutím s OKD
Mirošovské kamenouhelné těžařstvo Mirošovsko-libušínská společnost 1883–1906 Jan, Schoeller v Libušíně Doly v Libušíně prodány 1905 PŽS.

Od 1906 změněna na Svatoňovickou báňskou společnost

PŽS Prager Eisenindustrie-Gesellschaft 1857–1945
Středočeské uhelné a železnorudné doly, n. p. (SUŽD) Středočeské uhelné doly, n.p., Kladno, Kladenské doly, n.p., Kladno, Kladenské doly–trust Kladno, Kombinát kamenouhelné doly, Kladno, sdružení kamenouhelných dolů Kladno, Kamenouhelné doly–koncern Kladno 1946–1990 Nástupce: Státní uhelné podniky důl Kladno a důl Tuchlovice
Státní uhelné podniky důl Kladno a důl Tuchlovice 1990–1993 Kladno v Libušíně, Tuchlovice, Nástupce: ČMD
Palivový kombinát Ústí, s.p., středisko Kladno[7] od 17. prosince 1990 Od roku 2004 přebírá doly ČMD důl Schoeller a Tuchlovice[10]
Florentin Robert Doly florentina Roberta 1845–1857 Ludvík ve Vrapicích, Václav ve Cvrčovicích, Naděje v Dubí zakladatel PŽS

Pomocná tabulka:

Vznik PŽS

Vznik akciové společnosti Pražská železářská společnost
Těžařsaká společnost
Novotný Václav Těžařstvo Antonína Vítka a Václava Novotného
Vítek Antonín Vojtěch Adalbert Lanna Kutací společnenství Václava Černého Václav Černý
Pražské uhelné doly u Kladna (Novotný, Lanna) Bratři Kleinové
Kladenské železářské těřastvo Kladenské kamenouhelné těřastvo Doly Florentina Roberta Mirošovsko-libušínská společnost
Pražská železářská průmyslová společnost Mirošovsko-libušínsko-svatoňovická společnost
Teplická válcovna, a.s. Pražská železářská společnost, a.s.
C.k. kutební komise Společnost státní dráhy H. D. Lindheim, Česká montánní společnost Fürstenberské železárny, panství

Reference

editovat
  1. HONČÍK, Ladislav. Dobývání uhlí na Kladensku. Příprava vydání Jan Kurial. 1. vyd. Ostrava: OKD, 2006. 752 s. ISBN 80-254-0490-0. Kapitola Vznik a geologická stavba kladenského revíru, s. 15 až 36. 
  2. kladensko-rakovnická pánev - Geologická encyklopedie. www.geology.cz [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. 
  3. Permokarbonsá vnitřní molasa. geologie.vsb.cz [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. 
  4. GEOLOGIE RAKOVNICKA. malodoly.netstranky.cz [online]. [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. 
  5. KRAUSOVÁ, Jana. Vliv těžby černého uhlí na krajinu oblasti Kladenska. S. 23. dspace.cuni.cz [online]. 2013 [cit. 2021-05-13]. S. 23. Bakalářská práce. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  6. a b MATĚJ, Miloš, et al. Kulturní dědictví kladenské průmyslové aglomerace. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2017. 335 s. ISBN 978-80-85034-98-1, ISBN 80-85034-98-0. OCLC 1200241139 S. 80. 
  7. a b Palivový kombinát Ústí, s.p., Kladenské doly – Středisko Kladno. Palivový kombinát Ústí, s. p. [online]. [cit. 2021-08-10]. Dostupné online. 
  8. MELICHAR, Karel. Důležité důlní společnosti působící v Kladněa jeho nejbližším okolí od 40.let 19.století. Hornický zpravodaj [online]. 2007 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online. 
  9. HONČÍK, Ladislav. Dobývání uhlí na Kladensku. Příprava vydání Jan Kurial. 1. vyd. Ostrava: OKD, 2006. 752 s. ISBN 80-254-0490-0. Kapitola Přehled historicky doložených úvodních důlních děl, s. 138 a 214. 
  10. O nás. Palivový kombinát Ústí, s. p. [online]. [cit. 2021-08-10]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • HONČÍK, Ladislav. Dobývání uhlí na Kladensku. Příprava vydání Jan Kurial. Ostrava: OKD, 2006. 752 s. ISBN 80-254-0490-0

Externí odkazy

editovat