Wikipedie

Wikipedista:Haslingerová Ivana/Pískoviště

< Wikipedista:Haslingerová Ivana


Příprava nového druhého článku

Libuše Pamětnická editovat

Libuše Pamětnická studující
Libuše Pamětnická studující

Česká básnířka, prozaička a publicistka Českomoravské vysočiny ČR, především Humpolecka a Pelhřimovska, Libuše Pamětnická  (10. července 1920 v Hněvkovicích u Humpolce, 29. října 1992 v Humpolci). Autorka románu Břízy ve větru (1939), Vysoká mříž (1941), básnických sbírek Malá princezna (1942), Rytmy kraje (1983), Milování (1986), Recitace k poslednímu rozloučení (1991), Planutí a zhasínání (1991), Kalendář srdce (1992) a pohádek Pohádky měsíčních večerů (1944) a Strašidla ze Zálesí (2017).

Životopis Libuše Pamětnické editovat

Dětství a mládí editovat

Otec Libuše Pamětnické František Pamětnický (23.12.1893, 9.11.1944) byl po první světové válce navelen jako financ na Podkarpadskou Rus, kam s ním odešla její matka Pavla Pamětnická (20.3.1895, 21.4.1977). Holčičku Libušku zanechali u dědečka Jana Mokrého (7. prosince 1863, 10. října 1931) a babíčky Emílie Mokré (1867,1952) ve škole v Hněvkovicích u Humpolce, v níž byl prvním řídícím učitelem a zakladatelem Sboru hasičů. Celé dětství a mládí strávila nakonec s nimi v domku čp. 100 postaveném po odchodu Jana Mokrého na důchod v Hěvkovicích.

Libuše Pamětnická od mládí ráda psala. První článek otiskla v devatenácti letech v roce 1939 v pelhřimovském Týdeníku z Českomoravské vysočiny. Zde také publikovala svůj první román na pokračování „Břízy ve větru“.

Dobu německé okupace za druhé světové války prožívala jako studentka pražského pedagogického ústavu. Ubytována byla u tety Boženy Mokré, prokuristky významné firmy na laboratorní přístroje Jeřábek a spol., která vybavovala např. Běhounkovu výpravu k Severnímu pólu. Po skončení studia nastoupila Libuše Pamětnická učitelské místo v Praze Na Zelené lišce. Na literární činnost ale nezanevřela. Publikovala řadu fejetonů v Pražském ilustrovaném zpravodaji a v témže časopise jí vyšel román na pokračování „Vysoká mříž“.

V roce 1942 vydala v edici Zvěrokruh v Českých Budějovicích svou první básnickou sbírku „Malá princezna“.

V září 1944 vydalo Špronglovo nakladatelství v Pelhřimově její knihu pohádek „Pohádky měsíčních večerů“, s půvabnými ilustracemi M. Martinové. Pohádky jsou uloženy v Památníku národního písemnictví. Po převelení Františka Pamětnického z Podkarpatské Rusy do Prahy byl zatčen a uvězněn v koncentračním táboře Mauthansen, kde byl 9.11.1944 popraven. Manželka Pavla Pamětnická zůstala sama v Praze se dvěmi sestrami Libuše Pamětnické Vlastou a Eliškou. Sen o společné rodině se rozplynul a v roce 1944 se Libuše Pamětnická provdala za profesora matematiky v Praze Ladislava Badalce. První dcerka Libuška jim zemřela po porodu a první rok po válce 21.srpna 1946 se narodila Ivanka. Po rozvodu si ponechala Libuše Badalcová své jméno za svobodna Pamětnická a dceři Ivaně ho dala též. V roce 1946 se s dcerou vrátila na čas na rodnou chalupu ke své osmdesáti leté babičce, kterou pokládala celý život za matku. Bez Prahy ale nedokázala žít a po smrti babičky se vrátila definitivně učit do Prahy. Dceru Ivanu ponechala na chaloupce v Hněvkovicích u své tety Boženy Mokré (1890, 1984), která dům po smrti své matky Emilie Mokré zdědila.

Zralý věk editovat

Libuše Pamětnická po návratu z Prahy do Humpolce

Ke stáru se Libuše Pamětnická navrátila do rodného kraje, kde kromě pedagogické činnostii se věnovala psaní básní a článků do místních novin, Jihočeské pravdy, jihlavské Jiskry, pelhřimovského Nástupu, Hlasu 91, Hlasu Vysočiny, Nového týdeníku z Českomoravské vysočiny... Přispívala téměř pravidelně básněmi a články do Humpoleckého zpravodaje Zálesí. Žila s tetou Boženou v jejím domě v Hněvkovicích. Dcera Ivana studovatla na Matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze, kde po studiích zůstala pracovat a založila v roce 1970 rodinu se spolužákem Jaroslavem Haslingerem, pozdějším doživotním profesorem na Universitě Karlově. Z manželství pochází vnuk Libuše Pamětnické Michal Haslinger (3.5.1977 v Praze).

Libuše Pamětnická milovala kraj pod hradem Orlíkem, kterému se pro nádherné lesy říká Zálesí editovat

Tomuto kraji věnovala do vínku nejen svoji prozaickou, ale i  básnířskou tvorbu. Milovala drsnou Vysočinu. Byla pro ni nevyčerpatelným zdrojem a inspiraci. V letech osmdesátých a devadesátých vydal Městský úřad v Humpolci jako poděkování za to, kolik veršů věnovala ve své literární tvorbě rodnému kraji a městu samému, pět básnických sbírek: Rytmy kraje (1983), ilustrace Ivana Haslingerová,editorská poznámka PhDr. Luděk Pokotrný, CSc., Milování (1986) ilustrace I. Haslingerová, Ed. pozn. PhDr. Jiří Tomeš, Recitace k poslednímu rozloučení (1991), Planutí a zhasínání (1991) Marie Vytopilová edit. pozn. Kalendář srdce (1992).

Kniha pohádek Strašidla ze Zálesí editovat

Kniha pohádek Libuše Pamětnické "Strašidla ze Zálesí"

Přestože svůj první článek otiskla Libuše Pamětnická v pelhřimovském Týdeníku z Českomoravské vysočiny již v roce 1939 a od té doby vydala kromě množství novinových článků několik románů a básnických sbírek, do duší zdejších obyvatel se zapsala především svojí poslední knihou pohádek „Strašidla ze Zálesí“, která vyšla až po její náhlé smrti.

Je až s podivem, kolik občanů na ni po více než stu letech od narození vzpomíná. Zřejmě je to proto, že všechna strašidla, o nichž psala ve svých pohádkách, skutečně žila v konkrétních rybnících a lesích na Humpolecku a děti se tak v přetechnizovaném světě dozvídají nejen to, co je hejkadlo, divoženka, rusalka, diví muži, andělé, bludičky a polednice, čerti, šotkové, ďáblíci, ale současně se učí znát i nejromantičtější kouty svého kraje, kde tyto potvůrky sídlily – pardon – dosud sídlí.

Ve Strašidlech ze Zálesí se ke čtenářům vracejí pověsti, v nichž kraj spí celá tichá staletí a prostřednictvím vypravěčského umění autorky se probouzejí a promlouvají k lidem bájné příběhy a postavy jak je jen její představivost a fantazie dokázala vytvořit. Při toulkách krásnou přírodou před očima čtenářů ožívají bájní rytíři na místním hradu Orlíku, místní hastrmani a rusalky a hned se na ta místa dívají jinak. Proto se Libuše Pamětnická touto knihou stala, tak jako každá autorka podobných dětských knih, tak trochu nesmrtelnou. Vždyť pohádkové bytosti jsou přítomny všude kolem nás. Chce to se jen zasnít a zavzpomínat na dětství. A právě dětství si připomíná každý tak rád…

Ilustrace k pohádce "Pole při měsíčku" v knice pohádek Libuše Pamětnické "Strašidla ze Zálesí"

V den své náhlé smrti stačila sice ještě předat Miroslavu Pejšovi z nakladatelství U Jakluba v Pelřimově 1. díl pohádek, který jej obratem v roce 1992 vydal v nákladu 3000 kusů s ilustracemi Ivany Haslingerové. Nedožila se bohužel radosti nad tím, že se její knížka v roce 2009 stala nejčtenější dětskou knihou v humpolecké městské knihovně, ani zprávy o tom, že se stala dokonce povinnou školní četbou na místní základní škole v Hálkově ulici, ani toho, že humpolecká Základní umělecká škola G. Mahlera (ZUŠ) k jejím devadesátým narozeninám uspořádala výstavu jejích soch coby návrhů na její pomník, které vymodelovali žáci pod vedením profesorky Evy Moravcové. Nedočkala se ani toho, aby si prohlédla návrh těchto dětí na realizaci parku, památníku a pomníku před budovou hněvkovské školy, kde prožila ranné dětství. V místní knihovně v Hněvkovicích je umístěna stálá výstava těchto návrhů. Kulturní komise České republiky z.s. se snaží ke 30 letům své činnosti v roce 2024 nalézt sponzory, kteří by alespoň některé návryy uvedli v život.

V pozůstalosti autorky nalezla dcera RNDr. Ivana Haslingerová, CSc. rukopis druhého dílu pohádek. Zkompletovala je s dílem prvním a všech 47 pohádek nově zilustrovala a vydala pod záštinou Kulturní komise České republiky, z.s. v červenci 2017  jako 644. publikace nakladatelství Práh (www.prah.cz). Splnila tím dávné prosby své matky, která ji o ilustrace za života neustále žádala.

Podle názoru odpovědného redaktora knihy prezidenta Kulturní komise České republiky, z.s., Doc. Ing. Jiří Pancíře, CSc., mají pohádky velmi dobrou literární úroveň. „Kromě vyčerpávajícího popisu strašidel zachycují i život lidí žijících na úřelomu 19. a 20. století ve vesničkách uprostřed lesů. Lze je proto přijmout i jako pěkně napsané a čtivé povídání o životě ve vesnicích na Humpolecku v té době a proto byly byly zařazeny mezi povinnou četbu v místní  škole v Humpolci. Přál bych si, aby kniha čtenářům přinesla tolik potřebný klid v této tak hektické době. Aby se přenesli při jejím čtení do doby, kdy lesy byly plné hejkadel a bludiček, kdy v každém rybníku sídlil hastrman a na jeho hladině tančily zelenooké rusalky,“ píše docent Pancíř v Editorské poznámce ke knize.

Ilustrace k pohádce "Cikánka od Jambora" v knize pohádek Libuše Pamětnické "Strašidla ze Zálesí"

A právě pro tuto její vlastnost, kterou se odlišuje od moderních dětských knih, nad ní přebrala Kulturní komise České republiky, z.s. a Jiří Pancíř knihu osobně graficky zpracoval a zalomil, provedel korektury, připravil na CD do tisku a napsal k ní předmluvu, v níž mj. uvádí: "Tímto svým posledním dílem se autorka trvale zapsala do regionálního slovesného umění na Českomoravské vysočině a nejen tam. Vždyť pohádkové bytosti jsou přítomny všude kolem nás a v současné přetechnizované společnosti je chvíle zasnění se při toulkách přírodou ještě důležitější než kdysi. Chce to jen se zasnít a zavzpomínat na dětství a procházka krajinou se stane jednou velkou pohádkou a všude kolem nás ožijí pohádkové bytosti popsané v této knize. Lesy a rybníky jsou ale všude a i v nich žijí veselí vodníci Camprlíci, lesní strašidla a hejkadla... Věřme, že se pohádky budou líbit i moderním přetechnizovaným dětem po celé zemi."

Snad právě proto se touto knihou vryla Libuše Pamětnická do paměti Humpolecka obklopeného hlubokými lesy. Nedožila se buhužel ani křtu druhého vydání knihy, ani radosti nad tím, že se její kniha stala opět velice čtenou dětskou knihou v humpolecké městské knihovně a povinou četbou v základní devítileté škole v Hálkově ulici v Humpolci.

V pozůstalosti bylo nalezeno šest dosud nevydaných básnických sbírek Sříbrný chlad , Stopy a paměť míst, Reflexe, Torzo snů, Když sněží na srdce, Tři kytice šeříků pro mrtvé děti. A rovněž několi próz vzpomínek. Kulturní komise ČR, z.s. se snaží nalézt jejich vydavatele a rovněž zkompletovat všech 11 sbírek do jediné velké Knihy básní Libuše Pamětnické.

Reference editovat

1.Libuše Pamětnická. Břízy ve větru. Týdeník z Českomoravskočiny. 1939.

2. Libuše Pamětnická. Vysoká mříž. Pražský ilustrovaný zpravodaj. 1940.

3. Libuše Pamětnická. Malá princezna. Edice Zvěrokruh v Českých Budějovicích. 1942.

4. Libuše Pamětnická. Pohádky měsíčních večerů. Špronglovo nakladatelství v Pelhřimově. 1944.

5.Libuše Pamětnická. Rytmy kraje. Městský úřad v Humpolci. 1983.

6.Libuše Pamětnická. Milování. Městský úřad v Humpolci. 1986.

7.Libuše Pamětnická. Recitace k poslednímu rozloučení. Městský úřad v Humpolci.1991.

8.Libuše Pamětnická. Planutí a zhasínání. Městský úřad 1991v Humpolci.

9. Libuše Pamětnická. Kalendář srdce. Městský úřad v Humpolci. 1992.

10.Libuše Pamětnická. Strašidla ze Zálesí 1. díl. Nakladatelství u Jakuba v Pelhřimově. 1992.

11. Libuše Pamětnická. Strašidla ze Zálesí. Nakladatelství Práh (www.prah.cz). červecec 1917.

12. Jiří Pancíř. Libuše Pamětnická - stále živá básnířka Vysočiny. Kulturně-hospodářská revue Fragmenty. 2024.

13. Ivana Haslingerová. Strašidla ze Zálesí byla uvedena do života. Kulturně-hospodářská revue Fragmenty. 2017.

14. Ivana Haslingerová. Pohádky na letní výlety a zimní večery Strašidla ze Zálesí. 2018

Odkazy na snímky, které zadám jako ilustrace: Musím je teprve dát do Commonu a toto zmizí: editovat

Fota k titulu: Libuše Pamětnická, studentka https://fragmenty.cz/images/Pametnicka%20Libuse%20studentka.jpg

Foto Libuše Pamětnická po návratu z Prahy https://fragmenty.cz/media/k2/items/cache/b87c134cd23b8ffa5c5274690eef4169_L.jpg

Titulní strany Sknihy Strašidla ZE ZÁLESÍ: https://fragmenty.chttpsz/images/0000%20strasidlatitul600.jpg

Ukázky pohádek ze Strašidel ze Žálesí: odkazy na obrázky:https://fragmenty.cz/images/04%20camprlik3.jpg https://fragmenty.cz/images/votavne%20noc.jpg https://fragmenty.cz/images/houslista1%20noc.jpg https://fragmenty.cz/images/pulnicek%20sam%20noc.jpg https://fragmenty.cz/images/0000%20prvni%20strana%202%20noc600.jpg https://fragmenty.cz/images/0000%20prvni%20strana%204%20noc600.jpg https://fragmenty.cz/images/0000%20prvni%20strana%203%20noc600.jpg https://fragmenty.cz/images/0000%20prvni%20strana%203%20noc600.jpg


************************************************************************************************************************************************************* Níže uvedený článek je již ve wikipedi:

JIŘÍ PANCÍŘ - OBJEVITEL TOPOLOGICKÉ METODY editovat

 

Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc. (15. ledna 1944 Praha _ 19. května 2023 Praha) byl český kvantový fyzik a chemik, objevitel exaktní výpočetní ab-initio Topologické metody pro výpočty chemické reaktivity molekul a pevných látek pro všechny prvky periodické soustavy na základě svého objevu, že všechny molekuly kolem nás jsou v excitovaných singlet-tripletových stavech. V roce 1974 mu  VŠCHT Praha udělila za rozvoj teorie chemické reaktivity Votočkovu cenu.[1] V roce 1994 se stal zakladatelem a doživotním prezidentem Kulturní komise ČR, z. s.  a vydavatelem kulturně-hospodářské revue Fragmenty.

Životopis Jiřího Pancíře editovat

Ve čtvrtém vydání biografi Who is Who: osobnosti české sočasnosti[2] z října 2005 se mj. uvádí, že Jiří Pancíř byl autorem 56 původních vědeckých prací v oboru kvantové fyziky, krystalických vlastností pevných látek, fotochemie, organické chemie a biochemie a 9 vědeckých knih v oblasti kvantové chemie. Byl tvůrcem výpočetní Topologické metody. Vědeckou radou VŠCHT Praha mu byla 18. listopadu 1974 udělena prestižní Cena Emila Votočky za práce v oboru kvantové chemie, teorie chemické reaktivity a reakčních koordinát molekul. Výpočty chemické reaktivity molekul jeho kvantově chemickou Topologickou metodou byly dvakrát oceněny mimořádnou odměnou Akademie věd České republiky (AV ČR). Byl jedním z prvních zakladatelů fotochemické pobočky České chemické společnosti AV ČR.

Jaká byla cesta Jiřího Pancíře za těmito výsledky: Životní pouť Jiřího Pancíře osud rozdělil na dvě období: 33 let (1961-1994) se věnoval vědě a 29 let (1994-2023) kultuře, umění a publicistice.

Studium a vědecká činnost Pancíře v letech 1961-1994 editovat

Na pražském gymnáziu Na Santošce si Pancíř zamiloval chemii a matematiku, dvakrát postoupil v matematické olympiádě na 2. místo v republikovém finále a chodil na matematický kroužek o integrálech a derivacích. To mu umožnilo seznámit se s kvantovou fyzikou založenou na řešení integrální Schrödingerovy rovnice. Na pražské VŠCHT, na níž v roce 1961 nastoupil, se chemikům kvantová fyzika nepřednášela. Od druhého roku studia pracoval jako pomocná vědecká síla v pražském Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie Jaroslava Heyrovského, AV ČR (dále jen Heyrovského ústav) v oddělení Chemické reaktivity Ing. Rudolfa Zahradníka. Pod vedením dvakrát nominovaného vědce na Nobelovu cenu Prof. Josefa Michla vypracoval diplomovou práci na téma Příprava a elektronová spektra arylmethylkationtů a stal se spoluautorem dvou vědeckých publikací.[3] [4] Po skončení studia v roce 1966 zůstal zaměstnán tamtéž. Dokončil podrobnou rešerši všech ve světě naměřených elektronových spekter a zjistil, že hlubší teoretické studie k vysvětlení této problematiky neexistovaly. V době vzniku počítačů v sedmdesátých letech dvacátého století se každý vědec snažil využít počítač k řešení svých úkolů, díky čemuž vznikalo mnoho tzv. semiempirických metod zatížených různými chybami z důvodu snahy vědců omezit výpočty kvůli malé paměti počítačů (kolem 10MB).

Vytvoření Topologické metody v roce 1966 editovat

Pancíř se rozhodl do zmatku nejrůznějších semiempirických metod vnést SYSTÉM a nalézt jedinou výpočetní metodu zatíženou stejnou chybou pro všechny prvky periodické tabulky, aby mohl výsledky mezi sebou porovnávat. Tím započal svoje celoživotní vědecké dílo vedoucí v roce 1966 k vyvinutí jeho vlastní, v té době skutečně přelomové, kvantově fyzikální výpočetní Topologické metody (Topologie: z řeckého topos=místo, logos=studie). Podrobně je popsána v jeho kandidátské disertační práci „Teoretická analýza singlet-tripletových (1-3), triplet-tripletových (3-3) a excitovaných singlet-singletových (1-1) spekter“.[5]

Pro vznik Topologické metody byly zásadní dva Pancířovy objevy: Zaprvé zjistil, že za účelem teoretického výpočtu reaktivity molekul stačí věnovat se pouze excitovaným molekulám.[6] [7] Což snížilo nároky na výpočetní čas neboť výpočty energií molekul v základních stavech jsou časově mnohem náročnější než ve stavech excitovaných. Zadruhé zjistil, že na zvýšení energie konfiguračních interakcí molekul mají mnohem větší vliv elektrony nacházející se v singlet tripletových stavech než ve stavech triplet tripletových.[8] To zrychlilo výpočty až o pět řádů takže nemusel parametrizovat jednotlivé atomy jako to dělali ostatní vědci.

Obratem vytvořil počítačový program, který za pomoci výpočtů Schrödingerovy rovnice řešil problém interakcí excitovaných molekul v single-tripletových stavech pro všechny prvky periodické soustavy aniž musel zasahovat do jejich struktury. Narazil ale na obrovský problém. Žil ve východním bloku a neměl počítač, na němž by mohl ověřit použití svého programu. Z Techniky v Curychu byl kolegy vyzván k sepsání společného výpočtového programu pražského a curyšského ústavu pro kvantově chemické výpočty a díky tomu mohla být jeho Topologická metoda v počítačové verzi odladěna. Výsledky byly shodné s experimentem.

V roce 1971 Pancíř opublikoval první výpočet interakčních energií excitovaných uhlovodíků vlastní Topologickou metodou.[9]

V době svého vzniku v roce 1966 byla Pancířova meoda jedinou exaktní metodou mezi množstvím nepřesných tzv. semiempirických metod, čímž Topologická metoda posunula teoretický kvantově chemický výzkum i jeho praktické aplikace skokem kupředu. V nejrůznějších modifikacích je používána stále (v roce 2024), aniž si již kdokoliv vzpomene na jejího tvůrce. Podobně jako si již nikdo nevzpomene na tvůrce prvního mobilního telefonu.

Pancíř oceněn VOTOČKOVOU CENOU Akademie věd ČR editovat

 
Doc.Ing. Jiří Pancíř, CSc. v dobách svého největšíšího životního úspěchu 18.11.1974, ve slavnostní aule Karlovy Univezity pražského Karolína, při přebrání prestižní Votočkovy ceny za objevení kvantově chemické Topologické metody pro výpočty interakčních energií molekul pro všechny prvky periodické soustavy.

Pancířova Topologická metoda byla na návrh Vědecké rady VŠCHT oceněna Československou akademií věd prestižní CENOU EMILA VOTOČKA, kterou Jiří Pancíř přebral 18. listopadu 1974 v Karolinu University Karlovy. „Vědecká rada Vysoké školy chemickotechnologické v Praze, nositel Řádu práce,  udělila Ing. Jiřímu Pancířovi, CSc., vědeckému pracovníku Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského ČSAV v Praze CENU EMILA VOTOČKA za rok 1974 za práce v oboru kvantové chemie a teorie chemické reaktivity,“ stálo na diplomu. V Pancířově knihovně je uchován ve zlaté vazbě dvaceti osmi dílný Ottův slovník naučný, který si za peníze obdržené za Votočkovu cenu koupil a v jeho psacím stole jsou uloženy památeční zlaté hodinky, které za ni dostal.

Pancíř byl znám i svými detailními přehledy o používaných výpočetních metodách.[10][11] Dostal nabídku stát se certifikovaným abstraktorem pro prestižní americký vědecký časopis Chemical abstracts Service vydávaný American Chemical Society na  University Columbus Ohio 43210. V letech 1973-1975 se věnoval teoretickým studiím optimalizace geometrie reakčních cest molekul Topologickou metodou[12] [13] [14] [15] a vydal s kolegy knihu "Molekulové orbitaly v chemii" [16] podle níž vytvořil skripta pro studenty na Karlově universitě v Praze, kde přednášel.

V letech 1974-1977 publikoval další studie za využití Topologické metody.[17] [18] [19] [20] Dne 25. 9. 1975 dokázal, že Topologické metoda kromě interakčních energií dovede počítat i energetické interakční hyperplohy.[21][22] a dne 24.11.1976 se ukázalo, že jeho metoda je natolik přesná, že je ve shodě s Fukui-Fujomotovým energetickým  principem.[23] To vzbudilo překvapení a vážný zájem západních vědců majících již k disposici počítače dovolující výpočty na úrovni ab-initio. Jiné ve světě známé semiempirické metody takovou přesnost nedokázaly.

V roce 1977 potvrzena použitelnost Topologické metody pro ab-initio výpočty editovat

Prof. Hans Peter Huber z Fyzikálně-chemického institutu v Basileji mající přístup k tehdy nejkvalitnějším ab-initio SCF výpočtům ověřil použití Pancířovy metody pro výpočty na úrovni ab-initio. Se svolením Pancíře 9.3.1977 použil jeho metodu ke geometrické optimalizaci ab-initio pro výpočty H2O2 a H5+ za použití programu POLYGRAD společně s analýzou diferenciálních integrálů na základním setu funkcí na efektivní hledání  minima na abinitio SCF energetických hyperplochách. V práci „Effective Search pro minima na ab initio SCF Energy hypersurface“[24] prof. Huber potvrdil v roce 1977 možné použití Topologické metody při exaktních ab-initio výpočtech. Po něm potvrdili totéž kolegové z Heyrovského ústavu RNDr. Stanislav Beran, Ing. Petr Čárský, Ing. Pavel Hobza, RNDr. Ivana Haslingerová, Ing. Rudolf Zahradník.[25] [26] [27] [28] [29] [30][31] [32] [33] A metoda začala být postupně používána vědci po celém světě.

V práci “Topological Methods of Quantum Chemistry for a Study of Chemical Reactivity“[34] mohl Pancíř s jistotou opublikovat svou metodu na ab initio úrovni. V roce 1982 se Pancíř spolu s doktorandem Františkem Turečkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, budoucím profesorem chemie na Universitě ve Washingtonu v Seattlu, zabývali kvantově chemickou teoretickou interpretací mechanismu retro-Diels-Alderova štěpení iontů v hmotovém spektrometru.[35][36][37] [38] "Bylo velkým štěstím, že můj projekt zaujal ing. Jiřího Pancíře, což byl jeden z nejtalentovanějších teoretických chemiků té doby. S Jiřím jsme vypracovali mechanickou teorii iontových rozpadů, která se opírala o výsledky jeho nové výpočetní metody, tzv. „Topologické molekulárně orbitální teorie,"  vzpomínal po 40 letech profesor Tureček v článku Pohledy zpět na dění kolem hmotové spektrometrie v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie ČSAV v 70.-80.[39]

V roce 1983 byl Pancíř pozván přednášet o své metodě do USA editovat

Dne 4. července 1983 byl Pancíř pozván profesorem Dickmanem přednášet o své metodě na vysoce prestižní americkou univerzitu - Vanderbilt University v Nashvillu ve státě Tennessee. Mezi absolventy, učitele a zaměstnance Vanderbiltovy univerzity patří 54 současných a bývalých členů Kongresu Spojených států, 18 velvyslanců USA, 13 guvernérů, 8 laureátů Nobelovy ceny, 2 viceprezidenti Spojených států a 2 soudci Nejvyššího soudu USA. V roce 1985 vyšla z Pancířova pobytu vědecká práce s tamním profesorem a přítelem B.A.Hessem.[40]

V roce 1983 byla Topologická metoda rozšířena na fyziku pevných látek editovat

 
Prezident kulturní komise ČR Jiří Pancíř ve svém oblíbeném svetru na chalupě v Humpolci s vyšitým hastrmanem Camprlíkem, kterého ze všech Strašidel ze Zálesí z knihy Libuše Pamětnické, kterou komise v roce 2017 vydala, nejvíc miloval. Je to jeho poslední snímek v roce 2022 před návratem do Prahy.

Po návratu z USA překvapilo Pancíře, že většina žádostí o výpočty jeho metodou byla od průmyslových podniků zabývajících se pevnými látkami - kovy a jejich slitinami, supravodiči, alkalickými krystaly, elektromagnety (Japonsko mělo zájem o strukturu elektromagnetů nesoucí vozy tehdy budovaných rychlodráh), odolnějšími slitinami na povlaky uranových tyčí zapouštěných do jaderných reaktorů (protažením ztrácely zavěšené tyče uranu v reaktorech vyzařovací schopnost, proto se pokovávaly odolnějšími slitinami). Rovněž farmaceutický průmysl měl zájem (hitem byla první platinová chemoterapie a zjištění levnějšího prvku, který by měl podobné účinky jako drahá platina bylo snem všech farmaceutů, lékařů i pacientů protože jedna léčba vyšla  na 8000 dolarů). Ministerstvo vnitra ČR přišlo se žádostí o nalezení levnějšího prvku do tzv. červené rtuti používané ke zneviditelnění vojenských bombardérů, aby se mohla se vyrábět v Československu...

Tam všude ale nebyla Pancířova metoda použitelná, neboť jí budoval pouze pro chemiky. Rozhodl se proto rozšířit její použitelnost pro výpočty interakcí molekul s pevnými látkami a pro pevné látky obecně. Všechny své výpočetní programy převedl z maticových elementů prvního řádu do maticových elementů druhého řádu protože v krystalech jsou vazby atomů drženy nejen -s elektrony, ale i elektrony z vyšších hladin atomů -p, -d, -f, takže každý atom je již sám o sobě maticí a nikoliv pouze prvkem matice. V článku[41] je popsána matematická složitost zpracování tohoto problému.

V roce 1983 provedl Pancíř první úspěšný výpočet pro interakce molekul s kubickou plošně centrovanou krystalovou mřížkou alkalických kovů.[42] V roce 1984 vydal studii o použití Topologické metody pro výpočty vlastností kovů – hustoty stavů, výstupní práci a relativní stability.[43] Metoda dávala přesné výsledky pro studium fyzikálních vlatností nekonečných krystalů. Při  výpočtech úmyslně zanedbal nesousední interakce atomů v krystalové mříži z obavy, aby tak složitou věc (klastry 500 atomů) dostal vůbec do malých počítačů. Výsledky byly ve shodě s experimenty, čímž dokázal, že není třeba uvažovat pro výpočty interakcí v krystalech vliv nesousedních atomů.

Pancířova Topologická metoda  se stala v roce 1983 použitelná i pro studium nekonečných krystalů pevných látek tvořených libovolnými  prvky periodické soustavy. Pancíř se rozhodl přijmout žádost podniku Tesla, kterému se nekontrolovatelně rozpadaly některé z fotokatod do televizí. Při pohledu na jejich strukturu Sb(NaKCs) pojal  podezření, že neplechu bude hrát jeden z alkalických kovů v jejich krystalové mřížce. Výpočty ukázaly, že rozpad způsobuje atom Cs. V Tesle ho do slitin přestali dávat a od té doby bylo vše v pořádku.[44][45] Pak již se zakázky od průmyslu rozeběhly podobně jako u molekul.

Použití Topologické metody na studium pevných látek rozšířilo její aplikaci i v medicině. editovat

Z Ústavu pro kontrolu léčiv se s Pancířem spojil RNDr. Jan Kopecký, který právě řešil katalytické oxidační problémy a vznikla z toho nejen společná vědecká práce,[17] ale dokonce celá kniha "Organická chemie v obrazech a tabulkách."[46] Pancíř s Haslingerovou dostal druhou mimořádnou odměnu ČSAV za výsledky ověřující použitelnost Topologické metody v průmyslovém využití.

Ředitel Heyrovského ústavu Akademik A. A. Vlček pověřil 28.2.1986 Pancíře odborným vedením studentské vědecké síly Petra Nachtigalla, který se na Karlově univerzitě zabýval chemisorpcí oxidu uhelnatého na površích přechodových kovů neboli problematikou úzce spojenou s Fischerovou -Tropschovou reakcí při „zkapalňováním uhlí" a v devadesátých letech dvacátého století Topologická metoda jako jediná umožňovala výpočty fyzikálních vlastností nekonečných krystalů. Její pomocí studoval Nachtigall chemisorpci CO na površích Ni, Cu, Pt. Výpočty ukázaly, že na Ni dochází k asociativní i disociativní adsorpci  na vícenásobných centrech. U mědi k podstatně slabší adsorpci na jednotlivých atomech kovů. U Platiny k relativně silné adsorpci na jednotlivých atomech kovu, adsorpce na vícenásobných centrech jakož i disociativní adsorpce je zcela nevýhodná. [47] [48] [49] [50] Pancíř pokračoval dál ve studiu interakcí CO na přechodových kovech Rh(112),[51] Ir (112) [52] a v práci[53] shrnul výsledky interakce CO s plochou (112) všech přechodových kovů Ni, Pt, Pd, Rh a Ir . Právě pro tato srovnání byla Topologická metoda jedinečná v tom, že zájemci měli hned výsledky který kov se bude jak chovat a nemuselí provádět mnoho dlouhodobých a drahých experimentálních pokusů. Následovaly studie interakcí multialkalických fotokatod s molekulou kyslíku[54] a slitin kovů kovů, konkrétně chemisorpci dusíku na (112) povrchu Pt a Ir.[55]

Vzhledem k úspěchům s vedením Nachtigalla Pancíř získal další zájemce o vedení diplomových í a disertačních prací jak z VŠCHT, tak z katedry fyzikální chemie na Universitě Karlově - Pavla Dobranského, Kláru Kašovou, Petra Lošťáka, Zdeňka Starého, Pingo Mutombu. V devadesátých letech 20 století byl velký booom ve studiu vlastností supervodičů díky budování rychlodráh v Japonsku. Pancíř studoval chování supervodičv Ba(Sr)YCu3O8-x Type. [56] a S doktorandy Petrem Lošťákem a Zdeňkem Starým studovali defekty v Sb2-xInxTe3  struktuře.[57][58]  

Dne 14.1.1987 byl Pancíř pověřen vedením celého oddělení Chemické reaktivity neboť jeho vedoucí ing. Rudolf Zahradník odlétl na dlouhodobý pracovní pobyt do USA. Pancířovým cenným rysem byla naštěstí orientace na klíčové problémy a výzkum díky tomu pokračoval dál stejným tempem. S Pavlem Dobranským pokračoval výzkum kovů.[59] a Petr Nachtigall pokračoval pod jeho vedením v disertační práci zadáné na roky 1989-1994, v níž měl odladit výpočetní program pro obecné simulace chemické reaktivity.

Rudolf Zahradník zrušil v roce 1990 Pancířovo kvantově chemické oddělení editovat

Vně  Heyrovského ústavu vypukla 17.11.1989 v Československu památná Listopadová revoluce. Revoluce, kterou Jiří Pancíř veřejně vítal a která mu ironií osudu přinesla náhlým návratem Rudolfa Zahradníka z tříletého pobytu v USA a jeho dosazením do čela Heyrovského ústavu konec úspěšné vědecké kariéry. Pod umělou záminkou byl na hodinu propuštěn z ústavu a navíc obžalován na vnitro z politických důvodů[60] a celé Pancířovo kvantově chemické teoretické oddělení bylo zrušeno a rozmetáno.[61] Další ze skupiny byli propuštěni či sami odešli rychle jinam-viz stránky Oxford University Press.[62] Na stránkách Akademie věd české republiky [63] je uvedeno v kapitole Kontraverzní spory, že poslanec Jiří Šoler v interpelaci na Václava Klause v PSP ČR [64] uvedl, že "Rudolf Zahradník se podílel na perzekucích Jiřího Pancíře, který jej odbornými dispozicemi převyšoval a kterému byl zavázán za pomoc v kariéře. V roce 1991 podal na svého dlouholetého kolegu trestní oznámení pro hanobení republiky a jejího představitele. Informace o této post-totalitní perzekuci zveřejnil deník Špígl. V trestní věci byl Jiří Pancíř uznán nevinným a civilní spor vyhrál." Podrobnosti o šestiletém soudním řízení Jiřího Pancíře jsou uvedeny v práci. [65]

Pancíře přijali na VŠCHT aby vybudoval Institut kvantové chemie editovat

Děkan fakulty chemické technologie pražské Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) doc. Ivan Stibor pověřil Pancíře vybudováním Institutu kvantové chemie pro chemiky, který na VŠCHT chyběl. Pancíř obhájil rychle na VŠCHT habilitaci na téma Vlastnosti molekul v elektronově excitovaných stavech.[66] Vedl opět mnoho disertačních prací a snažil se nalézat vědce, kteří by mohli pracovat v jím budovaném Institutu. Při přednáškách narazil na to, že tamní chemici neznají ani základní pojmy z kvantové fyziky, bez nichž se při výpočtech neobejdou, sepsal pro ně skripta J. Pancíř: Teoretické kvantově chemické studium velkých mnoha atomových systémů, skripta pro studium kvantové chemie pro studenty VŠCHT Praha, 1991[67] a 208 stránkovou  učebnici kvantové chemie pro chemiky J. Pancíř: Výklad ke kvantově chemickým programům. vydala Fakulta chemické techniky VŠCHT Praha, 208, březen 1992[68]. V roce 1993 pokračovalo na VŠCHT využívání Topologocké metody. 

Aplikace Topologické metody na biofyziku v roce 1993 editovat

Dne 18. 4. 1993  obhájil pod vedením Pancíře Richard Owczarzy z Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy diplomovou práci „Monte Carlo simulace bází nukleových kyselin“.[69] Měl za úkol nalézt rysy dvojšroubovice DNA případně párových vlastností bází, které jsou způsobeny primární interakcí nukleotidů působením vnitřních elektrických polí. Ukázalo se, že přesné simulace za použití Topologické metody mohou postihnout i taková chování biochemických systémů, které nejsou nebo jsou jen málo postihnutetelné experimentem a nelze je proto rutinně používat pro řešení experimentálních problémů. I samotným obhájcům disertace se to v té době zdálo neuvěřitelné. Pancíř se proto rozhodl věnovat intenzivně aplikacím Topologické metody na biofyziku. Bohužel ho opět zasáhl nečekaný a pro jeho vědeckou práci opravdu již konečný osud.

Na pokyn rektora Čestmíra Černého nesměl děkan Stibor v roce 1994 prodloužit Pancířovi pracovní poměr. Od přítele, profesora Miloše Nedvěda z CQUniversity Australia se Pancíř dozvěděl, že si mu rektor Černý stěžoval jak lituje, že musel Pancíře propustit  po telefonické hrozbě předsedy České akademi věd Rudolfa Zahradníka, že jinak Akademie věd přeruší s VŠCHT spolupráci. Pancíř pochopil, že návratem Zahradníka z USA nastal konec jeho vědecké kariéry. Díky tomu že byl nejen neuvěřitelný vědec, ale i renezanční člověk, který kromě vědy miloval hudbu, hrál na klavír, housle  a zobcovou flétnu a měl přečteno nekonečně knih mimo odborné literatury, rozhodl se v roce 1994 ve svých 51 letech věnovat naplno umění a publicistice. Zahradník však stejně nedokázal zabránit tomu, aby Pancířova  Topologická metoda nebyla používána mnoha Pancířovými doktoranty, studenty a kolegy a nestala se v průběhu let rutinně používanou ab-initio metodou po celém světě kam se rozutekli. Pancíř mohl již jenom jejich činnost a dalších vědců citujících ve svých vědeckých pracích jeho Topologickou metodu sledovat pouze v encyklopedii ResearchGate (Brána vědy) vydávané Rice univerzitou v USA, kde vyhledávací robot vytvořil z citací jeho prací jeho vlastní stránku s názvem Výzkum J. Pancíře při spolupráci s Rice University a dalšími místy. [70]

Pancířova publicistická a kulturní činnost 1994-2023 editovat

 
Prezident ČR Václav Klaus vítá Jiřího Pancíře na Pražském hradě na akci pořádané na počest Konfederace politických vězňů ČR vedené její předsedkyní JUDr. Naděždou Kavalírovou (v pozadí). Oba si této odvážné dámy velmi vážili.

Po více než třiceti letech vědecké práce v ČSAV a na VŠCHT se dalších 30 let věnoval doc. Jiří Pancíř, CSc. umění. V roce 1994 se stal zakladatelem a doživotním prezidentem Kulturní komise České republiky, z.s., Praha, IČO: 60456582[71] a vydavatelem Kulturně-hospodářské revue Fragmenty (www.fragmenty.cz)[72] a doživotním předsedou její redakční rady. Účelem založení komise bylo hájit zájmy umělců, předkládat návrhy jednotlivých odvětví kultury veřejným organizacím, spolupořádat výstavy a kulturní akce a propagovat vše v jejím časopisu Fragmenty. Podrobně viz: Poslání kulturní komise ČR, z.s.[73] Fragmenty - Vznik a poslání Kulturní komise České republikyznik a poslání Kulturní komise ČR, z.s. [74] a poslání revue Fragmenty. [75]

Ocenění revue Fragmenty editovat

Prezident České republiky Václav Klaus revue Fragmenty ocenil 11.5.2020 slovy: "Obrovsky vzdělává občany a otevírá jim oči v orientaci v současném  šíleném světě plném nesmyslných -ismů šířených úředníky EU".  Pražský arcibiskup a primas český, J. Em. Dominik kardinál Duka OP ocenil 18.4.2023 revui Fragmenty medailí za pomoc církvi. Obou ocenění si Jiří Pancíř velice vážil. Prezidenta Klause pokládal za jediného skutečného českého Státníka po pádu komunismu v ČR a k panu kardinálovi choval hlubokou úctu za to, co dokázal vykonat pro katolickou církev její odlukou od státu.

V roce 2017 vydala Kulturní komise ČR pohádky básnířky a publicistky Libuše Pamětnické: "Strašidla ze Zálesí" [76] které Jiří Pancíř zalomil a zpracoval do tisku a Ilustrovala je šéfredaktorka revue Fragmenty Ivana Haslingerová. Bylo to poslední větší dílo Jiřího Pancíře vzhelem k jeho vážnému dlohodobému onemocnění.

Pancířova práce v uměleckém světě, stejně jako využívání jeho Topologické metody ve vědě, pokračuje dál editovat

Po odchodu Pancířovy duše do všeobjímající duše Boží se prezidenství Kulturní komise ČR, z.s. chopil významný malíř Mgr. David Saudek, nevlastní syn nejvýraznějšího českého malíře přelomu 20 a 21 století a dlouholetého generálního ředitele Národní galerie ČR, profesora Milana Knížáka. Rovněř revue Fragmenty pokračuje dál. Od jejího založení ji vede RNDr. Ivana Haslingerová, CSc. Předsedou redakční rady je malíř Mgr. David Saudek. Během 30 leté existence ji bohužel vzhledem k úmrtí navždy opustili její významní pomocníci zpěvák a showman PhDr. Ing. Jan Vodňanský a ministr obrany Doc. Ing. Antoním Baudyš, CSc. Stálicemi jsou bývalý vicekancléř pro kulturu prezidenta Václava Klause Petr Hájek, mediální analytik a vysokoškolský pedagog Doc. Mgr. Petr Žantovský, německý dopisovatel Erhard Müller, zpěvák a hudebník Mgr. Petr Štěpánek, režisérka a herečka Mgr. Hana Strejčková a od jejího založení je jí až dosud (rok 2024) věren ředitel Mediální a hudební sekce Kulturní komise České republiky, z.s. Michal Haslinger.

Pancířova revue Fragmenty v roce 2024 vstoupila spolu s Kulturní komisí ČR z.s. do 30. roku své existence. editovat

O projektech komise ke 30 letům její činnosti se dočtete.[77] Nebyl by to Pancíř s jeho nestandardním myšlením, aby jeho vyhazov ze suchopárné vědecké sféry nekončil nestandardně v bohémské umělecké sféře. A aby i tam nezanechal za sebou dílo hodné následování.

Soukromý život Jiřího Pancíře: editovat

 
Poslední společná fotografie již vážně nemocného Jiřího Pancíře s manželkou Ivanou při oslave jejích 76. narozenin 21.8.2022 na milované chalupě v Humpolci. V dalším roce již snil své věčné sny v rodinném hrobě na nedalekém hřbitově v Jiřicích.

V roce 1970 se Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc. oženil s pražskou učitelkou fyziky Marií Kosařovou. Několik měsíců před udělením Votočkovy ceny se jim narodil 4. června 1974  syn Tomáš Pancíř, budoucí úspěšný redaktor Českého rozhlasu a 10.4.1980 dcera, budoucí známá pražská advokátka Zuzana Dohnalová. Na obě děti byl vždy velmi hrdý. I na svá vnoučata Sofii Pancířovou, Terezu Dohnalovou, Marka Dohnala a Tomáše Dohnala.

Po 27 letech se Pancíř 16.1.1997 podruhé oženil s RNDr. Ivanou Haslingerovou, CSc., mající z prvního manželství s Prof. RNDr. Jaroslavem Haslingerem, Dr.Sc. přednášejícím aplikovanou matematiku na Matematicko fyzikální fakultě Univerzity Karlovy syna Michala Haslingera (narozen 3.5.1977), který je od roku 1995 ředitelem Mediální a hudební sekce Kulturní komise ČR, z.s.

Politické postoje Jiřího Pancíře a jeho vztah k Bohu editovat

Jiří Pancíř pokládal komunismus za největší neštěstí lidstva 20 století. Nikdy nebyl v žádné národně frontní straně, natož pak v komunistické. A to i přes nepříjemné a výhrůžné výslechy Státní bezpečnosti v Bartolomějské ulici v Praze, hospitalizaci v psychiatrické léčebně v Praze Bohnicích u MUDr. Cimického v pokoji bez klik za šíření disidentského časopisu Edice Petlice a později naopak přes nejrůznější lákadla pokud vstoupí do KSČ.

 
Medaile od J.Em. Dominika kardinála Duky, arcibiskupa pražského a primase českého, kterou přebrala při audienci v arcibiskupském paláci v Praze šéfredaktorka revue Fragmenty RNDr. Ivana Haslingerová CSc. za pomoc církvi od revue Fragmenty.  Doc. Ing. Jiří Pancír, CSc. se nemohl pro nemoc osobně dostavit. Velice ho to ale potěšilo a vážil si poděkování od Jeho Eminece kardinála Duky.  

Po výzvě amerického prezidenta Busche na Václavském náměstí v Praze 17.11.1990, aby se každý z přítomných zamyslel nad tím, jak může pomoci novému prezidentovi Havlovi, protože sám jeden člověk bez podpory národa nemůže vše zvládnout, se Pancíř rozhodl pomoci tehdy vznikající pravicové straně, do níž nesměli jako do jediné ze stanov komunisté, Republikánské straně Československa. Měsíc po Buschově odletu 30.12.1989 strana vznikla. (Klausova ODS vznikla až rok a půl po ní 20.4.1991). Postupem času se rozplynul sen Pancíře, že její předseda PhDr. Miroslav Sládek bude českým Reaganem a ze strany odešel. Ronalda Reagana pokládal ale nadále za nevětšího amerického prezidenta 20. století a za vzor Státníka s velkým S. Podobně jako lady Margaret Thatcherovou v západní a Václava Klause ve střední Evropě.

Po nástupu Mirka Topolánka do čela Klausovy ODS podpořil v roce 2009 svým podpisem doktora Petra Macha při založení pravicové strany Svobodných a stal se jejím členem ve víře, že bude ctít myšlenky původní Klausovy, Topolánkem ideově zničené, ODS. Pancířův časopis Fragmenty jí dlouhodobě věnoval samostatnou rubriku.

Pokud jde o Pancířův vtah k Bohu, byl hluboce věřícím Katolíkem. Velice si vážil Svatého otce Benedikta XVI. jako nejvzdělanějšího papeže, kterého zažil a jeho přítele J. Em. Dominika kardinála Duky, OP., arcibiskupa pražského a primase českého. Věřme, že jeho duše viděla, jak za něj otec kardinál Duka v památné arcibiskupské kapli v Arcibiskupském paláci v Praze sloužil zádušní mši svatou a že jí na přímluvu Jeho Eminence přijal Bůh do své nekonečné duše Boží, v níž mezi dušemi světců nalezla konečně klid a lásku, po níž po celý život toužila.

Jiří Pancíř sní své věčné sny na Jiřickém hřbitově v rodném hrobě manželky Ivany Haslingerové. Na poslední cestě po této zemi se s ním v Jiřickém kostele sv. Jakuba na zádušní mši svaté rozloučil důstojný pán, vikář Želivského kláštera PeadDr. Mgr. David Peter Palušák O.Praem. [78]

Reference editovat

  1. FRAGMENTY, IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue. Fragmenty - Jiří Pancíř tvůrce Topologické metody. fragmenty.cz [online]. [cit. 2024-04-06]. Dostupné online.
  2. Who is Who: osobnosti české sočasnosti[2]
  3. R. Zahradník, J, Michl, J. Pancíř: Electronic Structure of Non-Alternant Hydrocarbons, Their Analogues and Derivatives. III. Ions of the Polyenylcyclopentadienyl Type. Collect. Czech. Chem. Commun. 30, 2891 (1965).
  4. R. Zahradník, J, Michel, J. Pancíř:  Electronic Structure of Non-Alternant Hydrocarbons, Their Analogues and Derivatives. - X. Peri-Condensed Tetracyclic System. Tetrahedron 22, 1355 (1966)
  5. J. Pancíř, R. Zahradník: Semiempirical Calculations of Singlet-Triplet and Triplet-Triplet Transitions. Theor. Chim. Acta 14, 426 (1969).
  6. ,R. Zahradník, A. Kröhn, J. Pancíř, J. Šnobl: Physica Properties and Chemical  reactivity of Alternant Spectra of Arylmethyl Cations.  Collect. Czech. Chem. Commun.34, 2553 (1969).
  7. R. Zahradník, J. Pancíř, A. Kröhn: Electronic Structures of Non-Altermant Hydrocarbons Their Analogies and Derivatives. XIX. A Note on the Electronic Spevtra of the Fluorenylium Cation and Its Benzo Derivatives. Collect. Czech. Chem. Commun. 34, 2831 (1969).
  8. A. Grabowska, B. Pakula, J. Pancíř: Excited States of Six-Membered N-Heterocycles. Fluorescence, Photosphorescence and Acid-Base Equilibris of Five Mono- and Diaza-Phenanthrenes in the Lowest Excited (pi,pi) States. Photochem. Photobiol. 10, 415 (1969)
  9. R. Zahradník, I. Tesařová, J. Pancíř: Experimental and Theoretical (HMO and LCI-SCF) Study of Singlet-Triplet Transitions in Conjugated Hydrocarbons and Their Derivativeds. Collect. Czech. Chem. Commun. 36,2867 (1971).
  10. V. Rejholec, J. Pancíř, P. Čárský, R. Zahradník: Electronic Spectra and Semiempirical Calculations on Dinegative Ions of Acenaphthylene, Fluoranthene and Aceheptilene, Collect. Czech. Chem. Commun. 37, 1978 (1972).
  11. J. Pancíř: Study of Reaction Mechanisms by Semiempirical Methods. I. Optimization of the Geometry of the Molecule in the Framework  of a Single Calculation of the Energy Function. Theor. Chim. Acta. 29, 21-28 (1973)
  12. J. Pancíř, R. Zahradník: Theoretical Study of Singlet-Triplet and Triplet-Triplet Spectra. I. Selection of Parameters and the Basis of Configuration  Interaction in Closed Shell and Restricted Open Shell Semiempirical Method. J. Phys. Chem. 77,107 (1973).
  13. J. Pancir, R. Zahradník: Theoretical Study of Singlet-Triplet and Triplet-Triplet Spectra. II. Conjugated Hydrocarbons.  J. Phys. Chem. 77,  114 (1973).
  14. J.Pancíř, R. Zahradník: Theoretical Study of Transitions from the First to Higher Excited Singlet States. J. Phy. Chem. 77, 121 (1973).
  15. J. Pancíř, I. Matoušek, R. Zahradník: A Critical  Reexamination of Semiempical Parameters Used in Electronic Methods of the PPP-Type. Collect. Czech. Chem. Commun. 38, 3039 (1973).
  16. P. Čárský, J. Pancíř, R. Zahradník: kniha „Molekulové orbitaly v chemii“, vydala Československá akademie věd nakladatelství ACADEMIA v roce
  17. J. Pancíř, Kopecký: Properties of Pyridie n-Oxide in Excited States. A Model Study of Microsomal Hydroxylations. Collect. Czech. Chem. Commun. 39, 3608 (1974)
  18. J. Pancíř: Equilibrium Geometry and Vibrational Characteristics Computations by Semiempirical Methods. Collect. Czech. Chem. Commun.  40, 2426 (1975)
  19. J. Pancíř: Cis-Trans Isomerization of Glyoxal. A Contribution of tha Rehabilitation of Glyoxal. A Contribution of the Rehabilitation of Semiempirical Methods. Theor. Chim. Acta 40, 81 (1975).
  20. J. Pancíř, R. Zahradník: A-deeper Insight into the Structure and Isomerization Reactions of the Cyclopropenyl- Type Systems. Tetrahedron 32, 2257 (1976).
  21. PANCÍŘ J.: Calculation of the least energy path on the energy hypersurface. Colection of Czechoslovak Chemical Communications. 1975, roč. 40, čís.4, s.1112-1118.
  22. J. Pancíř: Formaldehyde- Hydrocarbons Rearrangement.Calculation of the Leas Energy Path on the Energy Hypersurface. Collect. Czech. Chem. Commun.  42, 16 (1977).
  23. Pancíř.J, Zahradník R.: Theoretical study of physical properties of activated complexes and metastable intermediates. Collection of Czechoslovak Chemical Communications. 1977, roč. 42, čís. 7, s. 2054-2059.
  24. H. Huber, j. Pancíř, P. Čárský: Effective Search for Minima of the ab initio SCF Energy Hypersurfaces. Collect. Czech. Chem. Commun. 42, 2767 (1977).
  25. N. D. Thang, P. Hobza, J. Pancíř, R. Zahradník: Semiempirical Energy Hypersurface  of the Formaldehyde - Water Complex and Methyl Derivatives Thereof. Calculation of the Leas Energy Path on the Energy Hypersurface. Collect. Czech. Chem. Commun. 73, 1366 (1978).
  26. J. Pancíř, J. Kopecký: Theoretical study of Monoxygenase Catalyzed Oxigations and Their Models. Calculation of the Leas Energy Path on the Energy Hypersurface. Collect. Czech. Chem. Commun.  43,  47, (1978)
  27. P. Čárský, J. Pancíř, R. Zahradník: Theory of Chemical Reactivity: Quantum Chemical and Statistical Thermodynamic  Interpretation of Equilibria and Rates. Kagagu 36, 84 (1981).
  28. J. Pancíř, R. Zahradník: Automatic Geometry Optimization and Vibrational Analysis in External Electric Field Ethylene. Helv. Chim. Acta 61, 59 (1978).
  29. P. Hobza, J. Pancíř, R. Zahradník: Nature of Stationary Points on CNDO/2 Energy Hypersurfaces of van der Waals Molecules Formed by Polar Molecules. Calculation of the Leas Energy Path on the Energy Hypersurface. Collect. Czech. Chem. Commun. 45, 1323 (1980).
  30. J. Pancíř, I. Haslingeorvá: Theoretical Study of Acetylene in the External Electrical Field. Calculation of the Leas Energy Path on the Energy Hypersurface. Collect. Czech. Chem. Commun. 45, 2474 (1980).
  31. J. Pancíř: Topological Analysisi of Energy Hypersurface. Calculation of the Leas Energy Path on the Energy Hypersurface. Collect. Czech. Chem. Commun. 45, 2463 (1980).
  32. R. Zahradník, P. Čárský, J. Pancíř: Common and Specific Features of Homogeneous, Heterogeneous and Enzyme  catalysis. Zh. Fiz. Chim. 57, 1121 (1993).
  33. PANCÍŘ J., ZAHRADNÍK, R. semiempirical calculations of singlet-triplet and triplet-triplet transitions. Theoretical Chimical Acta.1969-01, roč. 14, čís.5,s.426-428.
  34. J. Pancíř: Topological Methods of Quantum Cemistry for a Study of Chemical Reactivity. Collect. Czech. Chem. Commun. 45, 2452 (1980)
  35. F. Tureček, J. Pancíř, D. Stahl: Stereoelectronic control of the Diels-Alder reaction in 8-(N-pyrrolidyl) biciclo (4.30) nona-3,7-diene isomers.1987
  36. J. Pancíř, F. TurJ. Pancíř, R. eček: The Mechanism of the Retro-Diels Alder Reaction in 4-Vinil Cyclohexene-Catio-Radical. Chem. Phys. 87, 223 (/1984).
  37. F. Tureček, J. Pancíř, D. Stahl,  .Gäumann: Stereoelectronic Control of the Retro-Diels-Alder Reaction in S-(N-Pyrrolidy1) bicyclo 4.3.0 nona-3, 7-diene Isomers. Org. Mass Spectrom. 22, 145 (1987).
  38. J. Pancíř: Topological Study of Chemical Reactivity. Diels-Alder Reactin. J. Am. Chem. Soc. 104, 7424 (1982).
  39. František Tureček: Pohledy zpět na dění kolem hmotové spektrometrie v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie ČSAV v 70.-80. letech. Česká společnost pro hmotnostní spektrometrii,16. 12. 2022.
  40. B. A. Hess, Jr., L. J. Schaad, J. Pancíř: Theoretical Studies of 1,n-Sigmatropic Rearrangements Involving Hydrogen Transfer in Simple Metrhyl-Substituted Conjugated Polyenes. J. Am. Chem. Soc. 107, 149 (1985).
  41. Převod maticových elementů prvního řádu do maticových elementů druhého řádu
  42. Zahradník: Molecular Topology and Chemical Reactivity. Interaction of a Chemical Bond with Simple Cubic Body Centered Cubic and Face Centered Cubic Alkali Metal Lattices. J. Mol. Struct. Theochem 94, 25 (1993).
  43. J. Pancíř, I. Haslingerová: Topological Study of Basic Properties of Metals-Local Density  of States, Work Function, and Relative Stabilities. Chem. Phys. lett. 107, 598 (1984).
  44. J. Pancíř, I. Haslingerova, P. Nachtigall, M. Jedlička: Topological Study of Light Sensitive Photocathods Basedon the Sb(NaKCl) System. Appl. Surf. Scui. 25, 167 (1986).
  45. J. Pancíř, I. Haslingerová, M. Jedlička: Effect of Molecular Oxygen on the Stability of Multi-Alkali Photocathodes. Vacuum 36, 483 (1986).
  46. Jan Kopecký, Jiří Pancíř: Organická chemie v obrazech a tabulkách vydalo Nakladatelství Československé akademie věd ACADEMIA, v roce 1987
  47. J. Pancir. I. Haslingerová, P. Nachtigall: Topological study of the Chemisorption. Behavior of Carbon Monoxide on the Ni(112) and Cu(112) Surfaces. Surf. Sci. 181, 413 (1987).
  48. J. Pancir, I. Haslingerová, P. Nachtigall: Topologocká studie chemisorpce CO na (112) stupňovitých površích Ni, Cu a Pt. Chem. listy 82, 1 (1988).
  49. J. Pancíř, I. Haslingerová, P. Nachtigall: Topological Study of the Chemisorption Behavior of Carbon Monoxyde on the (112) Pt Surface. Chem. Phys. 116, 289 (1988).
  50. J. Pancíř, I. Haslingerová, P. Nachtigall: Quantum Chemical Topological Study of Interaction of Carbon Monoxide on the  Pd(112) Surface. Calculation of the Leas Energy Path on the Energy Hypersurface. Collect. Czech. Chem. Commun. 53, 2064 (1988).
  51. J. Pancíř, I. Haslingerová: Interaction of Carbon Monoxide with Rh(112)  Metal Surface. Czech. J. Phys. (1990).
  52. J. Pancíř, I. Haslingerová: Adsorptrion of Carbon Monoxide on the Iridium fcc(112) Surface a Topological study. Calculation of the Leas Energy Path on the Energy Hypersurface. Collect. Czech. Chem. Commun. 54,566 (1989).
  53. J. Pancíř, I. Haslingerová: Topological Quantum Chemical Study of the Carbom Monoxide Chemisorption on Ni, Pt, Pd, Rh and Ir fcc(112) Transition Metal Surfaces. Calculation of the Leas Energy Path on the Energy Hypersurface. Collect. Czech. Chem. Commun.
  54. J. Pancíř, I. Haslingerová: Topological Study of the Multui-Alkali Photocathode Destabilization due to a  Molecular Oxygen. appl. Surf. Sci. 37, 369 (1989).
  55. J. Pancíř, I. Haslingerová, K. Kašová: Topological Study of the Chemisorption of N2 on (112) Surfaqces of Pt and Ir. Calculation of the Leas Energy Path on the Energy Hypersurface. Collect. Czech. Chem. Commu
  56. J. Pancíř, I. Haslingerová: Topological Molecular-Orbital Study of Ceramic Superconductors of the Ba(Sr)YCu3O8-x Type.
  57. J. Pancíř, I. Haslingerová: The Role of Structure and Oxygen Deficiency in Their Superconductivity and Instability Properties. Phys. Rev. Lett.
  58. The Role of Structure and Oxygen Deficiency in Their Superconductivity and Instability Properties. Phys. Rev. Lett.
  59. P. Lošťák, Z. Starý, J. Horák, J. Pancíř: Substitutional Defects in Sb2Te2 Crystals. Phys. Sta. Sol. (a) 115, 87 (1989)
  60. J. Horák, Z. Starý, P. Lošťák, J. Pancíř: Intisite Defects in Sb2-xInxTe3  Mixed Crystals. J. Phys. Chem. solids 1(1988).
  61. J. Pancíř, I. Haslingerová, P. Dobranský: Topological Study of the Chemisorption Behavior of Carbon Monoxide on the (112) Surface of Ni-Cu Alloys. Surf. Sci.
  62. Ivana Haslingerová: Docent Pancíř- první polistipadový disident souzený na §103, Fragmenty 2024
  63. Zdeněk Slanina: Kterak se (třeba taky) získávají lukrativní akademické granty?. ParlamentniListy.cz
  64. Tabule Zahradníkovy hanby
  65. Akademie věd České republiky – Wikipedie (wikipedia.org) Kontroverze a spory[editovat | editovat zdroj]
  66. Jiří Šoler: interpelaci Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR
  67. Ivana Haslingerová: Jiří Pancíř tvůrce Topologické metody, Fragmenty
  68. J. Pancíř: Vlastnosti molekul v elektronově excitovaných stavech, habilitační práce na VŠCHT Praha 1991
  69. J. Pancíř: Teoretické kvantově chemické Studium velkých mnoha atomových systémů, skripta pro studium kvantové chemie pro studenty VŠCHT Praha, 1991
  70. Richard Owczarzy: Monte carlo metoda na bázi nukleových kyselin, diplomová práce - Hledat Obrázky (bing.com)
  71. J. Pancíř's research works | Rice University, TX and other places
  72. Kulturní komise České republiky, z.s. - IČO 60456582 - Obchodní ...
  73. Kulturně-hospodářské revue Fragmenty (www.fragmenty.cz), registrovná na MKČR pod číslem TS 6A/A2, MK ČR 7671 dne 5.6.1997
  74. Fragmenty - Vznik a poslání Kulturní komise České republikyznik a poslání Kulturní komise ČR, z.s.
  75. Poslání kulturně-hospodářské revue Fragmenty
  76. Libuše Pamětnická: Strašidla ze Zálesí
  77. Projekty Kulturní komise České republiky, z.s. ke 30 letům její činnosti
  78. Na shledanou
  1. ↑ FRAGMENTY, IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue. Fragmenty - Jiří Pancíř tvůrce Topologické metody. fragmenty.cz [online]. [cit. 2024-04-06]. Dostupné online.
  2. ↑ a b "Who is Who...?" z října 2005. Bing [online]. [cit. 2024-04-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ ZAHRADNÍK, R.; MICHL, J.; PANCÍŘ, J. Electronic structure of non-alternant hydrocarbons, their analogues and derivatives. III. Ions of the polyenylcyclopentadienyl type. Collection of Czechoslovak Chemical Communications. 1965, roč. 30, čís. 9, s. 2891–2899. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0010-0765. DOI 10.1135/cccc19652891. 
  4. ↑ ZAHRADNÍK, R.; MICHEL, J.; PANCÍŘ, J. Electronic structure of non-alternant hydrocarbons, their analogues and derivatives—X. Tetrahedron. 1966-01, roč. 22, čís. 4, s. 1355–1366. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0040-4020. DOI 10.1016/s0040-4020(01)99429-3. 
  5. ↑ PANCÍŘ, J.; ZAHRADNÍK, R. Semiempirical calculations of singlet-triplet and triplet-triplet transitions. Theoretica Chimica Acta. 1969-01, roč. 14, čís. 5, s. 426–428. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0040-5744. DOI 10.1007/bf00528243. 
  6. ↑ ZAHRADNÍK, R.; KRÖHN, A.; PANCÍŘ, J. Physical properties and chemical reactivity of alternant hydrocarbons and related compounds. XVIII. Electronic spectra of arylmethyl cations. Collection of Czechoslovak Chemical Communications. 1969, roč. 34, čís. 9, s. 2553–2567. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0010-0765. DOI 10.1135/cccc19692553. 
  7. ↑ ZAHRADNÍK, R.; PANCÍŘ, J.; KRÖHN, A. Electronic structure of non-alternant hydrocarbons, their analogues and derivatives. XIX. A note on the electronic spectra of the fluorenylium cation and its benzo derivatives. Collection of Czechoslovak Chemical Communications. 1969, roč. 34, čís. 9, s. 2831–2832. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0010-0765. DOI 10.1135/cccc19692831. 
  8. ↑ GRABOWSKA, A.; PAKUŁA, B.; PANCIŘ, J. EXCITED STATES OF SIX‐MEMBERED N‐HETEROCYCLES. FLUORESCENCE, PHOSPHORESCENCE AND ACID‐BASE EQUILIBRIA OF FIVE MONO‐ AND DIAZA‐PHENANTHRENES IN THE LOWEST EXCITED (τ,τ) STATES. Photochemistry and Photobiology. 1969-12, roč. 10, čís. 6, s. 415–425. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0031-8655. DOI 10.1111/j.1751-1097.1969.tb05706.x. 
  9. ↑ ZAHRADNÍK, R.; TESAŘOVÁ, I.; PANCÍŘ, J. Experimental and theoretical (HMO and LCI-SCF) study of singlet-triplet transitions in conjugated hydrocarbons and their derivatives. Collection of Czechoslovak Chemical Communications. 1971, roč. 36, čís. 8, s. 2867–2880. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0010-0765. DOI 10.1135/cccc19712867. 
  10. ↑ REJHOLEC, V.; PANCÍŘ, J.; ČÁRSKY, P. Electronic spectra and semiempirical calculations on dinegative ions of acenaphthylene, fluoranthene and aceheptylene. Collection of Czechoslovak Chemical Communications. 1972, roč. 37, čís. 6, s. 1978–1982. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0010-0765. DOI 10.1135/cccc19721978. 
  11. ↑ PANCÍŘ, J. Study of reaction mechanisms by semiempirical methods I. Theoretica Chimica Acta. 1973-03, roč. 29, čís. 1, s. 21–28. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0040-5744. DOI 10.1007/bf00528164. 
  12. ↑ PANCIR, J.; ZAHRADNIK, R. Theoretical study of singlet-triplet and triplet-triplet spectra. I. Selection of parameters and the basis of configuration interaction in closed shell and restricted open shell semiempirical methods. The Journal of Physical Chemistry. 1973-01, roč. 77, čís. 1, s. 107–113. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0022-3654. DOI 10.1021/j100620a023. 
  13. ↑ PANCIR, J.; ZAHRADNIK, R. Theoretical study of singlet-triplet and triplet-triplet spectra. II. Conjugated hydrocarbons. The Journal of Physical Chemistry. 1973-01, roč. 77, čís. 1, s. 114–120. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0022-3654. DOI 10.1021/j100620a024. 
  14. ↑ PANCIR, J.; ZAHRADNIK, R. Theoretical study of transitions from the first to higher excited singlet states. The Journal of Physical Chemistry. 1973-01, roč. 77, čís. 1, s. 121–123. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0022-3654. DOI 10.1021/j100620a025. 
  15. ↑ PANCÍŘ, J.; MATOUŠEK, I.; ZAHRADNÍK, R. A critical reexamination of semiempirical parameters used in π-electronic methods of the PPP-type. Collection of Czechoslovak Chemical Communications. 1973, roč. 38, čís. 10, s. 3039–3066. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0010-0765. DOI 10.1135/cccc19733039. 
  16. ↑ P. Čárský, J. Pancíř, R. Zahradník: kniha „Molekulové orbitaly v chemii“, vydala Československá akademie věd v nakladatelství ACADEMIA v roce 1974.. Bing [online]. [cit. 2024-04-07]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b PANCÍŘ, J.; KOPECKÝ, J. Properties of pyridine N-oxide in excited states. A model study of microsomal hydroxylations. Collection of Czechoslovak Chemical Communications. 1974, roč. 39, čís. 12, s. 3608–3612. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0010-0765. DOI 10.1135/cccc19743608. 
  18. ↑ PANCÍŘ, J. Equilibrium geometry and vibrational characteristics computations by semiempirical methods. Collection of Czechoslovak Chemical Communications. 1975, roč. 40, čís. 9, s. 2726–2732. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0010-0765. DOI 10.1135/cccc19752726. 
  19. ↑ PANCÍŘ, Jiří. Cis-trans isomerization of glyoxal. Theoretica Chimica Acta. 1975-03, roč. 40, čís. 1, s. 81–83. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0040-5744. DOI 10.1007/bf00547916. 
  20. ↑ PANCÍŘ, J.; ZAHRADNÍK, R. A deeper insight into the structure and isomerization reactions of the cyclopropenyl-type systems. Tetrahedron. 1976-01, roč. 32, čís. 18, s. 2257–2260. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0040-4020. DOI 10.1016/0040-4020(76)85142-3. 
  21. ↑ PANCÍŘ, J. Calculation of the least energy path on the energy hypersurface. Collection of Czechoslovak Chemical Communications. 1975, roč. 40, čís. 4, s. 1112–1118. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0010-0765. DOI 10.1135/cccc19751112. 
  22. ↑ PANCÍŘ, J. Formaldehyde-hydroxycarbene rearrangement. Collection of Czechoslovak Chemical Communications. 1977, roč. 42, čís. 1, s. 16–27. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0010-0765. DOI 10.1135/cccc19770016. 
  23. ↑ PANCÍŘ, J.; ZAHRADNÍK, R. Theoretical study of physical properties of activated complexes and metastable intermediates. Collection of Czechoslovak Chemical Communications. 1977, roč. 42, čís. 7, s. 2054–2059. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0010-0765. DOI 10.1135/cccc19772054. 
  24. ↑ HUBER, Hanspeter; PANCÍŘ, J.; ČÁRSKY, P. Effective search for minima on the ab initio SCF energy hypersurfaces. Collection of Czechoslovak Chemical Communications. 1977, roč. 42, čís. 9, s. 2767–2771. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0010-0765. DOI 10.1135/cccc19772767. 
  25. ↑ THANG, Nguyen Duc; HOBZA, Pavel; PANCÍŘ, Jiří. Semiempirical energy hypersurface of the formaldehyde-water complex and methyl derivatives thereof. Collection of Czechoslovak Chemical Communications. 1978, roč. 43, čís. 5, s. 1366–1374. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0010-0765. DOI 10.1135/cccc19781366. 
  26. ↑ PANCÍŘ, Jiří; KOPECKÝ, Jan. Theoretical study of monooxygenase catalyzed oxidations and their models. Collection of Czechoslovak Chemical Communications. 1978, roč. 43, čís. 1, s. 47–56. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0010-0765. DOI 10.1135/cccc19780047. 
  27. ↑ THANG, Nguyen Duc; HOBZA, Pavel; PANCÍŘ, Jiří. Semiempirical energy hypersurface of the formaldehyde-water complex and methyl derivatives thereof. Collection of Czechoslovak Chemical Communications. 1978, roč. 43, čís. 5, s. 1366–1374. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0010-0765. DOI 10.1135/cccc19781366. 
  28. ↑ PANCÍŘ, Jiří; ZAHRADNÍK, Rudolf. Automatic Geometry Optimization and Vibrational Analysis in External Electric Field: Ethylene. Helvetica Chimica Acta. 1978-01-25, roč. 61, čís. 1, s. 59–66. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0018-019X. DOI 10.1002/hlca.19780610106. 
  29. ↑ HOBZA, Pavel; PANCÍŘ, Jiří; ZAHRADNÍK, Rudolf. Nature of stationary points on CNDO/2 energy hypersurfaces of van der Waals molecules formed by polar molecules. Collection of Czechoslovak Chemical Communications. 1980, roč. 45, čís. 5, s. 1323–1330. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0010-0765. DOI 10.1135/cccc19801323. 
  30. ↑ PANCÍŘ, Jiří; HASLINGEROVÁ, Ivana. Theoretical study of acetylene in the external electrical field. Collection of Czechoslovak Chemical Communications. 1980, roč. 45, čís. 9, s. 2474–2480. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0010-0765. DOI 10.1135/cccc19802474. 
  31. ↑ PANCÍŘ, Jiří. Topological analysis of energy hypersurface. Collection of Czechoslovak Chemical Communications. 1980, roč. 45, čís. 9, s. 2463–2473. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0010-0765. DOI 10.1135/cccc19802463. 
  32. ↑ ZAHRADNIK, R. Quantum chemical and statistical-thermodynamic studies of equilibria and rates. Pure and Applied Chemistry. 1983-01-01, roč. 55, čís. 2, s. 391–400. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 1365-3075. DOI 10.1351/pac198855020391. 
  33. ↑ PANCÍŘ, J.; ZAHRADNÍK, R. Semiempirical calculations of singlet-triplet and triplet-triplet transitions. Theoretica Chimica Acta. 1969-01, roč. 14, čís. 5, s. 426–428. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0040-5744. DOI 10.1007/bf00528243. 
  34. ↑ PANCÍŘ, Jiří. Topological methods of quantum chemistry for a study of chemical reactivity. Collection of Czechoslovak Chemical Communications. 1980, roč. 45, čís. 9, s. 2452–2462. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0010-0765. DOI 10.1135/cccc19802452. 
  35. ↑ TUREČEK, František; PANCÍŘ, Jiří; STAHL, Daniel. Stereoelectronic control of the retro diels–alder reaction in 8‐(N‐pyrrolidyl)bicyclo[4.3.0]nona‐3,7‐diene isomers. Organic Mass Spectrometry. 1987-03, roč. 22, čís. 3, s. 145–153. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0030-493X. DOI 10.1002/oms.1210220306. 
  36. ↑ PANCÍŘ, J.; TUREČEK, F. The mechanism of the retro-Diels-Alder reaction in 4-vinylcyclohexene cation radical. Chemical Physics. 1984-06, roč. 87, čís. 2, s. 223–232. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0301-0104. DOI 10.1016/0301-0104(84)85048-x. 
  37. ↑ TUREČEK, František; PANCÍŘ, Jiří; STAHL, Daniel. Stereoelectronic control of the retro diels–alder reaction in 8‐(N‐pyrrolidyl)bicyclo[4.3.0]nona‐3,7‐diene isomers. Organic Mass Spectrometry. 1987-03, roč. 22, čís. 3, s. 145–153. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0030-493X. DOI 10.1002/oms.1210220306. 
  38. ↑ PANCIR, Jiri. Topological study of chemical reactivity. Diels-Alder reaction. Journal of the American Chemical Society. 1982-12, roč. 104, čís. 26, s. 7424–7430. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/ja00390a007. 
  39. ↑ František Tureček: Pohledy zpět na dění kolem hmotové spektrometrie v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie ČSAV v 70.-80. letech. Česká společnost pro hmotnostní spektrometrii,16. 12. 2022.
  40. ↑ HESS, B. Andes; SCHAAD, L. J.; PANCIR, J. Theoretical studies of [1,n]-sigmatropic rearrangements involving hydrogen transfer in simple methyl-substituted conjugated polyenes. Journal of the American Chemical Society. 1985-01, roč. 107, čís. 1, s. 149–154. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/ja00287a027. 
  41. ↑ MARŠÁLEK, Jan. Émile Durkheim a tzv. Hobbesův problém řádu: co se skrývá na dně „prvního" ze sociologických mýtů?. Teorie vědy / Theory of Science. 2009-05-26, roč. 30, čís. 3–4, s. 161–184. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 1804-6347. DOI 10.46938/tv.2008.9. 
  42. ↑ PANCÍŘ, Jiří; ZAHRADNÍK, Rudolf. Molecular topology and chemical reactivity: Interaction of a chemical bond with simple cubic, body centered cubic and face centered cubic alkali metal lattices. Journal of Molecular Structure: THEOCHEM. 1983-06, roč. 94, čís. 1-2, s. 25–35. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0166-1280. DOI 10.1016/0166-1280(83)80153-5. 
  43. ↑ PANCÍŘ, J.; HASLINGEROVÁ, I. Topological study of basic properties of metals: Local densities of states, work functions and relative surface stabilities. Chemical Physics Letters. 1984-06, roč. 107, čís. 6, s. 598–602. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0009-2614. DOI 10.1016/s0009-2614(84)85165-9. 
  44. ↑ PANCÍR̆, J.; HASLINGEROVÁ, I.; NACHTIGALL, P. Topological study of light sensitive photocathodes based on the Sb(NaKCs) system. Applied Surface Science. 1986-02, roč. 25, čís. 1-2, s. 167–178. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0169-4332. DOI 10.1016/0169-4332(86)90034-6. 
  45. ↑ PANCÍŘ, J; HASLINGEROVÁ, I; JEDLIČKA, M. Effect of molecular oxygen on the stability of multi-alkali photocathodes. Vacuum. 1986-07, roč. 36, čís. 7-9, s. 483–484. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0042-207X. DOI 10.1016/0042-207x(86)90232-0. 
  46. ↑ Jan Kopecký, Jiří Pancíř: Organická chemie v obrazech a tabulkáchvydalo Nakladatelství Československé akademie věd ACADEMIA, v roce 1987. Bing [online]. [cit. 2024-04-08]. Dostupné online. 
  47. ↑ PANCÍŘ, J; HASLINGEROVÁ, I; NACHTIGALL, P. Topological study of the chemisorption behavior of carbon monoxide on the Ni(112) and Cu(112) surfaces. Surface Science. 1987-03, roč. 181, čís. 3, s. 413–435. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0039-6028. DOI 10.1016/0039-6028(87)90198-1. 
  48. ↑ J. Pancir, I. Haslingerová, P. Nachtigall: Topologocká studie chemisorpce CO na (112) stupňovitých površích Ni, Cu a Pt. Chem. listy 82, 1 (1988).
  49. ↑ PANCÍŘ, J.; HASLINGEROVÁ, I.; NACHTIGALL, P. Topological study of the chemisorption behavior of carbon monoxide on the Pt(112) surface. Chemical Physics. 1988-01, roč. 119, čís. 2-3, s. 289–295. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0301-0104. DOI 10.1016/0301-0104(88)87191-x. 
  50. ↑ PANCÍŘ, Jiří; HASLINGEROVÁ, Ivana; NACHTIGALL, Petr. Quantum chemical topological study of interaction of carbon monoxide on the Pd (112) surface. Collection of Czechoslovak Chemical Communications. 1988, roč. 53, čís. 9, s. 2064–2072. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0010-0765. DOI 10.1135/cccc19882064. 
  51. ↑ PANCÍŘ, J.; HASLINGEROVÁ, I. Interaction of carbon monoxide with Rh (112) metal surface. Czechoslovak Journal of Physics. 1989-12, roč. 39, čís. 12, s. 1392–1399. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0011-4626. DOI 10.1007/bf01597604. 
  52. ↑ PANCÍŘ, Jiří; HASLINGEROVÁ, Ivana. Adsorption of carbon monoxide on the iridium fcc (112) surface: Topological study. Collection of Czechoslovak Chemical Communications. 1989, roč. 54, čís. 3, s. 566–571. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0010-0765. DOI 10.1135/cccc19890566. 
  53. ↑ PANCÍŘ, Jiří; HASLINGEROVÁ, Ivana. A topological quantum-chemical study of the chemisorption of carbon monoxide on the fcc (112) surfaces of Ni, Pt, Pd, Rh, and Ir. Collection of Czechoslovak Chemical Communications. 1990, roč. 55, čís. 8, s. 1907–1919. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0010-0765. DOI 10.1135/cccc19901907. 
  54. ↑ PANCÍŘ, J.; HASLINGEROVÁ, I. Topological study of the multi-alkali photocathode destabilization due to molecular oxygen. Applied Surface Science. 1989-08, roč. 37, čís. 4, s. 369–380. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0169-4332. DOI 10.1016/0169-4332(89)90498-4. 
  55. ↑ PANCÍŘ, Jiří; HASLINGEROVÁ, Ivana; KAŠOVÁ, Klára. Topological study of the chemisorption of N2 on (112) stepped surfaces of Pt and Ir. Collection of Czechoslovak Chemical Communications. 1990, roč. 55, čís. 8, s. 1896–1906. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0010-0765. DOI 10.1135/cccc19901896. 
  56. ↑ Pancíř, I. Haslingerová: Topological Molecular-Orbital Study of Ceramic Superconductors of the Ba(Sr)YCu3O8-x Type. The Role of Structure and Oxygen Deficiency in Their Superconductivity and Instability Properties. Phys. Rev. Lett. (připraveno do tisku). Bing [online]. [cit. 2024-04-08]. Dostupné online. 
  57. ↑ LOŠŤÁK, P.; STARÝ, Z.; HORÁK, J. Substitutional defects in Sb2Te3 crystals. Physica Status Solidi (a). 1989-09-16, roč. 115, čís. 1, s. 87–96. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0031-8965. DOI 10.1002/pssa.2211150107. 
  58. ↑ HORÁK, J.; STARÝ, Z.; LOŠŤÁK, P. Antisite defects in Sb2−xInxTe3 mixed crystals. Journal of Physics and Chemistry of Solids. 1988-01, roč. 49, čís. 2, s. 191–198. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0022-3697. DOI 10.1016/0022-3697(88)90050-9. 
  59. ↑ PANCÍŘ, J.; HASLINGEROVÁ, I.; DOBRANSKÝ, P. Topological study of the chemisorption behavior of carbon monoxide on the (112) surface of NiCu alloys. Surface Science. 1990-05, roč. 230, čís. 1-3, s. 255–261. Dostupné online [cit. 2024-03-19]. ISSN 0039-6028. DOI 10.1016/0039-6028(90)90033-5. 
  60. ↑ FRAGMENTY, IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue. Fragmenty - Docent Pancíř – první polistopadový disident souzený na §103. www.fragmenty.cz [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  61. ↑ Zdeněk Slanina: Kterak se (třeba taky) získávají lukrativní akademické granty?. parlamentnilisty.cz [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. 
  62. ↑ https://members.tripod.com/gamma_photon/
  63. ↑ Akademie věd České republiky. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Page Version ID: 23667789. 
  64. ↑ Jiří Šoler: interpelaci Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR
  65. ↑ FRAGMENTY, IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue. Fragmenty - Jiří Pancíř tvůrce Topologické metody. fragmenty.cz [online]. [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. 
  66. ↑ VŠCHT habilitaci na téma Vlastnosti molekul v elektronově excitovaných stavech.6. Bing [online]. [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. 
  67. ↑ J. Pancíř: Teoretické kvantově chemické Studium velkých mnoha atomových systémů, skripta pro studium kvantové chemie pro studenty VŠCHT Praha, 1991. Bing [online]. [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. 
  68. ↑ J. Pancíř: Výklad ke kvantově chemickým programům. kniha vydala Fakulta chemické techniky VŠCHT Praha, 208, březen 1992. Bing [online]. [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. 
  69. ↑ richard owczarzy diplomová práce monte carlo metoda na bázi nukleových kyselin. Bing [online]. [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. 
  70. ↑ J. Pancíř's research works | Rice University, TX and other places
  71. ↑ Kulturní komise České republiky, z.s. - IČO 60456582 - Obchodní ...
  72. ↑ Fragmenty - SJ World News - Best of Joomla!. www.fragmenty.cz [online]. [cit. 2024-04-18]. Dostupné online. 
  73. ↑ Fragmenty - Vydavatel. fragmenty.cz [online]. [cit. 2024-04-18]. Dostupné online. 
  74. ↑ FRAGMENTY, IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue. Fragmenty - Vznik a poslání Kulturní komise České republiky. www.fragmenty.cz [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  75. ↑ Fragmenty - Poslání revue. www.fragmenty.cz [online]. [cit. 2024-04-18]. Dostupné online. 
  76. ↑ FRAGMENTY, IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue. Fragmenty - Pohádky na letní výlety a zimní večery "Strašidla ze Zálesí". fragmenty.cz [online]. [cit. 2024-04-11]. Dostupné online. 
  77. ↑ SAUDEK, DAVID. Fragmenty - Projekty Kulturní komise ČR ke třiceti letům činnosti. fragmenty.cz [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 
  78. ↑ FRAGMENTY, IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue. Fragmenty - Na shledanou. fragmenty.cz [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy (pozn. pro nás, jde oknihy Pancířem vydané, které jsem nalezla, nevím kam tom dát lépe) editovat

P. Čárský, J. Pancíř, R. Zahradník: kniha „Molekulové orbitaly v chemii“, vydala Československá akademie věd nakladatelství ACADEMIA v roce 1974

Jan Kopecký, Jiří Pancíř: "Organická chemie v obrazech a tabulkách" vydalo Nakladatelství Československé akademie věd ACADEMIA, v roce 1987

J. Pancíř: "Výklad ke kvantově chemickým programům", vydala Fakulta chemické techniky VŠCHT Praha, 208, březen 1992

J. Pancíř: "Vlastnosti molekul v elektronově excitovaných stavech", habilitační práce na VŠCHT Praha 1991

J. Pancíř: "Teoretické kvantově chemické Studium velkých mnoha atomových systémů", skripta pro studium kvantové chemie pro studenty VŠCHT Praha, 1991

J. Pancíř: "Výklad ke kvantově chemickým programům" vysokoškolská učebnice , vydala Fakulta chemické techniky VŠCHT Praha, 208, březen 1992

Pohádky vydané Kuturní komisí v nakladatelství Práh Libuše Pamětnická: "Strašidla ze Zálesí"


Snímky z archivu Doc. Ing. Jiřího Pancíře, CSc.

Autor článku velice děkuje Adjunct  Assoc. Professoru Miloši Nedvědovi z Accident Forensics na CQUniversity Australia, Ing. Václavu Stehlíkovi, spolužákovi a příteli Jiřího Pancíře a Profesoru a dlouholetému generálnímu řediteli Národní galerie v Praze, Milanu Knížákovi a jeho múze Maruschce Knížákové za mimořádnou ochotu a významnou pomoc při sepisování dokumentu.

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Haslingerová_Ivana/Pískoviště&oldid=23951046“