Wikipedista:Bílá Orchidej/Pískoviště

Dřevěná zvonice ve Rtyni v Podkrkonoší
Zvonice v městském znaku Rtyně v Podkrkonoší


Dřevěná zvonice ve Rtyni v Podkrkonoší pochází z doby pozdní gotiky a patří tak k nejstarším a ojedinělým zvonicím tohoto typu v České republice.[1] Nachází se na západní straně hřbitova vedle kostela sv. Jana Křtitele při výjezdu z města směrem na Červený Kostelec a Náchod. Byla vystavěna během let 1592 až 1594 a její autor není známý.

Symbol této zvonice má Rtyně v Podkrkonoší i ve svém městském znaku. Přímo ve zvonici je zpřístupněna pro veřejnost expozice o této stavbě. Ze zvonice je výhled na město, do Rtyňské kotliny, na kopec Čerťák, Jestřebí hory i Krkonoše.

Popis stavby editovat

Konstrukce zvonice štenýřového typu je vysoká téměř 30 m. Jedná se o komolý jehlan na zděné základně s osmibokou kamennou podezdívkou. Na jehlanu je postaveno přesahující zvonové patro s trojúhelníkovou zvonovou stolicí. Štíhlou a vysokou střechu pokrývají dřevěné šindele. Zvonice nemá žádný kovový spoj. Při její stavbě byly použity kluzné čepy.[1]

Zvony ve zvonici editovat

Zvonice má 3 zvony. Nejmenší a nejstarší zvon umíráček z roku 1471 váží 159 kg a nazývá se Mračník. Svým zvoněním totiž oznamoval blížící se bouřku. Říká se mu také Jiří z Poděbrad. Na zvonici byl v polovině 18. století přemístěn ze zbořeného pozdně gotického kostelíka, který se nacházel na návrší v centru obce.

Druhý zvon vážící 250 kg se jmenuje Poledník. Zhotovil ho v roce 1545 zvonař Václav z Hradce Králové.

Největší zvon váží 350 kg a byl odlit v roce 1644 zvonařem Martinem Schrötterem z Hostinného. Místní obyvatelé ho pojmenovali Slavnostní, protože se ozýval při mimořádných událostech a o svátcích.[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. Praha: Libri, 1995. ISBN 8090157971. S. 199. 
  2. Dřevěná zvonice ve Rtyni patří k nejcennějším u nás. Podobnou jinde nenajdete. Regiony [online]. 2018-04-05 [cit. 2019-04-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat