Wikipedista:-jkb-/Katedra ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

Katedra ruských a východoevropských studií (KRVS) je výzkumné a pedagogické pracoviště v rámci Institutu mezinárodních studií (IMS) Fakulty sociálních věd (FSV) Univerzity Karlovy (UK) v Praze. Práce KRVS se zaměřuje na rozsáhlý region od střední Evropy, přes Balkán, východní Evropu, po Eurasii. Cílem KRVS je kriticky zkoumat tento region z interdisciplinárního hlediska, který umožňuje uchovat specifika daného problému. Absolventi katedry se uplatňují především v analytické oblasti (mezinárodní společnosti, státní instituce, nadnárodní organizace, mezinárodní obchod), v neziskovém sektoru (Člověk v tísni, Charita aj.) a v akademické sféře.

Katedra byla založena roku 1994 v rámci Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (IMS FSV UK). Vedoucí katedry je od roku 2017 Ph.Dr. Kateřina Králová, Ph.D.

Obory editovat

V roce 2017 bylo možné na KRVS studovat dva magisterské obory (navazující na bakalářský obor "Mezinárodní teritoriální studia" na IMS) v češtině:

  1. Balkánská a středoevropská studia
  2. Ruská a východoevropská studia[1]

V anglickém jazyce nabízí KRVS dva obory (placené studium):

  1. Balkan, Eurasian and Central European Studies (BECES)
  2. Central and Eastern European Studies/International Master in Economy, State and Society[2]

Publikace a projekty KRVS editovat

Autoři z KRVS pravidelně publikují odborné monografie. Jen roce 2017 vyšlo šest publikací, jejichž hlavními autory byli členové KRVS. Na aktuální vztah Ukrajiny a Rusku reagovala kniha "Ruská agrese proti Ukrajině", kterou editoval Jan Šír. Kniha byla přijata pozitivně nejen recenzenty,[3] ale i širokou veřejností. Na otázku úspěchu populistických hnutí napříč Evropou se zaměřila publikace "Populismus v časech krize", kterou jako hlavní editor zaštítil Michal Kubát.

KRVS se podílí také na výzkumných projektech. Od roku 2017 běží projekt "Beyond Hegemonic Narratives and Myths" (financovaný Karlovou univerzitou v rámci tzv. Primus Research Programme). Projekt zkoumá historické narativy a mýty během národně obrozeneckých procesů, které pomohly vytvořit a uchovat specifické identity (v souladu s konceptem "imagined communities" Benedicta Andersona) ve středovýchodní a jihovýchodní Evropě.[4]

KRVS v médiích editovat

Komentáře pracovníků KRVS se pravidelně objevují v médiích. V roce 2017 se Jan Šír vyjadřoval k situaci na Ukrajině v České televizi.[5] Dlouhodobě také upozorňoval na nutnost monitorovat zahraniční propagandu a dezinformace v českém mediálním a veřejném prostoru, a to především v souvislosti s propagandistickými weby podporovaných Ruskem.[6][7]

Karel Svoboda komentoval rusko-turecké vojenské obchodní jednání pro Český rozhlas Plus. V roce 2016 vystoupil František Šístek v České televizi ohledně otázky soudu s vrchním velitelem bosensko-srbské armády Ratko Mladičem.[8]

Výsledky prvního kola prezidentských voleb v ČR 2018 komentoval v České televizi Michal Kubát.[9]

Odkazy editovat

Externí odkazy editovat

Reference editovat

  1. Stránka KRVS, online: [krvs.fsv.cuni.cz/...
  2. Stránka KRVS, online: krvs.fsv.cuni.cz/...
  3. Ruská agrese na Ukrajině aneb Psát pravdu je přece sexy - Reflex.cz. Reflex.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-23]. 
  4. primus. primus [online]. [cit. 2018-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. online: ceskatelevize.cz/...
  6. HARDING, Joel: Czechs to Increase Monitoring of Foreign Propaganda. To Inform is to Influence. 2016-05-27. Dostupné online [cit. 2018-01-16]. (anglicky) 
  7. Monitoring team created in response to perceived growth in Russian web presence | Radio Prague. www.radio.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-16]. (anglicky) 
  8. online: ceskatelevize.cz/
  9. online: ceskatelevize.cz/...