Wikipedie:Nominace nejlepších článků/DNA

Tato stránka obsahuje archiv návrhu článku mezi Nejlepší články. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Nominace skončila výsledkem: Byl přijat mezi Nejlepší články. --Jann (diskuse) 6. 10. 2012, 17:00 (UTC)

DNA

Článek byl před časem doveden na dobrý, chybělo však stránkování u knižních referencí. Domnívám se, že nyní je tato podmínka kvality splněna. Jsem ochoten článek dále doplňovat a vylepšovat. --Vojtech.dostal (diskuse) 12. 7. 2012, 08:29 (UTC)

Hlasování

Posouvám do hlasování, jelikož článek už není připomínkován a stávající poznámky považuji za vyřešené. Díky všem za dosavadní spolupráci, --Vojtech.dostal (diskuse) 21. 9. 2012, 20:53 (UTC) Hlasovat budeme do 5. 10. 2012 20:53 (UTC). --Jann (diskuse) 22. 9. 2012, 09:40 (UTC)

Pro zařazení

1. --Jann (diskuse) 22. 9. 2012, 09:40 (UTC)
2. Ano --Zákupák (diskuse) 29. 9. 2012, 08:43 (UTC)
3. Petr Karel (diskuse) 1. 10. 2012, 15:01 (UTC)
4. Matěj Suchánek (diskuse | příspěvky) 2. 10. 2012, 15:42 (UTC)
5. --Mozzan (diskuse) 4. 10. 2012, 19:34 (UTC)

Diskuse

Počtení pěkné. K dokonalosti (z hlediska formy) chybí:

• v úvodu by neměly být červené odkazy,

Vyřešeno hotovo, dnes stručný článek Paternitní test.--Vojtech.dostal (diskuse) 2. 8. 2012, 13:24 (UTC)

• Napřímil jsem nějaké redirekty, u zbylých nevím, zda na těch pojmech nevznikne v budoucnu článek, pokud ne, měly by se taky napřímit

Vyřešeno díky za Tvou práci; prošel jsem ty zbylé a něco jsem ještě narovnal. Ve zbytku má potenciál vzniknout samostatný článek --Vojtech.dostal (diskuse) 2. 8. 2012, 13:24 (UTC)

• máme článek Aminokyseliny (a redirekt Aminokyselina), ale Bílkovina (redirekt Bílkoviny), přičemž odkazuješ vždy na redirekt. Měli byste se, kluci biologičtí, rozhodnout v jakém čísle budou názvy článků a odkazovat přímo.

Vyřešeno v chemickém názvosloví preferujeme jednotné číslo, díky za upozornění, přesunul jsem. --Vojtech.dostal (diskuse) 17. 7. 2012, 12:14 (UTC)

Ještě jsem narazil „Buněčné organely a struktury“, co přesunout na redirekt „Organela“? --Jann (diskuse) 17. 7. 2012, 16:30 (UTC)

ten si určitě jednou vezmu na paškál, přesunu na organela a přepracuji tak, aby pojednával skutečně jen o organelách. "další buněčné struktury" samostatný článek mít nemusí, patří do článků buňka, prokaryotická buňka, eukaryotická buňka. Jen tak přesunout se to však nyní nedá, to by obsah neodpovídal názvu. --Vojtech.dostal (diskuse) 17. 7. 2012, 21:11 (UTC)

Vyřešeno přepracováno před časem na článek organela --Vojtech.dostal (diskuse) 2. 8. 2012, 13:24 (UTC)

• pro odkaz na commons by se hodil oddíl Externí odkazy, nedala by se pro něj najít aspoň jedna slušná položka?

Vyřešeno našel jsem pár odkazů a přesunul tam tu šablonu

• Hersheyho-Chaseové experiment kontra Meselsonův–Stahlův experiment = spojovník kontra pomlčka, co je správně?

Vyřešeno něco jsem googloval a zdá se, že pro podobné dvojice osob (např. Zikmund-Hanzelka) se používá spojovník. díky za upozornění--Vojtech.dostal (diskuse) 17. 7. 2012, 12:14 (UTC)

• hoogsteenovské párování by chtělo zamodrat nebo vysvětlit, taky Hollidayův spoj, TE pufru, možná i inosin, iontová síla, pulzní gelová elektroforéza, centrifugace v hustotním gradientu (pro laika totéž co pulzní blabla)

hoogsteenovské párování, TE pufr, inosin, v nejbližších dnech snad máknu na ostatních věcech. --Vojtech.dostal (diskuse) 1. 8. 2012, 21:19 (UTC)

Hollidayův spoj, iontová síla. Do centrifugace a elektroforézy bych se radši nepouštěl, to je na delší odbornou systematickou práci a takhle bych to pravděpodobně vytrhl z kontextu. --Vojtech.dostal (diskuse) 6. 8. 2012, 10:44 (UTC)

Tak zatím ahoj, zítra se podívám na obsah.--Jann (diskuse) 15. 7. 2012, 19:02 (UTC)

• Oddíl Funkce: je pravda, že podle DNA buňka vyrábí bílkoviny, nicméně ne všechna (podle ruské wiki se tímto zabývá jen 1,5% člověčí DNA), chybí zde vysvětlení co dělá zbytek (a i odstavec o přepisu gen.informace do bílkovin je velmi krátký). Dokonce na článek nekódující DNA (junk DNA a další) je odkaz jen v navboxu.

Vyřešeno díky za podnět. doplnil jsem dvě věty o nekódující a junk DNA; moc se o tom rozepisovat nechci, protože 1) zas tak významné to není, protože často to opravdu neplní žádnou snadno definovatelnou funkci a 2) je to velmi odborné téma, které se v přehledovém článku o DNA musí zmínit jen rozumně. --Vojtech.dostal (diskuse) 17. 7. 2012, 12:14 (UTC)

Nemohu si odpustit, ale účel 98% popisované entity není okrajové téma. Ostatně na ru a en wiki dostala kapitolku, resp dva pěkné odstavce. No, ale ta dvě procenta jsou taky zmíněna jen stručně, takže odstaveček stačí. --Jann (diskuse) 17. 7. 2012, 16:30 (UTC)

Doporučuji v této souvislosti aktualizovat oddíl Funkce podle aktuálních výsledků projektu ENCODE, namísto 10-20% by to mohlo být až 95% (ENCODE Project Writes Eulogy for Junk DNA, Je ENCODE umíráčkem pro smetištní DNA? (a formálně opravit stávající referenci - hází hlášku "Parametr "periodikum" je povinný!" (mimochodem, na rozdíl od reference z Guardienu se projekt píše velkými písmeny, protože se jedná o zkratkové slovo z Encyclopedia Of DNA Elements [1]). Petr Karel (diskuse) 10. 9. 2012, 10:05 (UTC)

Vyřešeno Formální záležitosti jsem opravil. Jinak, o výsledky projektu ENCODE jsem článek rozšířil právě před několika dny, když to vyšlo. Dal jsem tam informaci o tom že "fifth of the human genome regulates the 2% that makes proteins" Trochu se nicméně obávám psát tam ty převratné výsledky o 76% funkční DNA (resp. DNA přepisované čas od času do RNA, jestli ten článek chápu dobře) - ale [objevují se i http://osel.cz/index.php?clanek=6464 spekulace], že tam může být nějaká metodická chyba. Mimochodem, číslo 95% jsem v tom článku zatím nikde nenašel (resp. je tam 93% ale to je, zdá se, jen procento přepisovaných bazí ze studované části genomu)...--Vojtech.dostal (diskuse) 10. 9. 2012, 10:26 (UTC)

Díky za odpověď a úpravu. S 95% tedy pravděpodobně jen přeháněl Mihulka v úvodu svého článku na OSLU (věřil jsem mu, dřív psal o vědě solidně, a ke zdrojovému článku Science pro kontrolu jsem se bez placení nedostal) a je dobře, že spekulace v článku nejsou. Moje chyba, že jsem si nezkontroloval, že poslední věta odstavce i reference jsou aktuální (podle jiných "procent" jsem si mylně myslel, že je starší) - omlouvám se a přidávám fajfku "vyřešeno". Petr Karel (diskuse) 10. 9. 2012, 11:38 (UTC)

• Oddíl vlastnosti: Někde jsou pod obecnými pojmy odkazy na ně (enzym, absorpce, elektrický náboj, jinde obecná slova odkazují na články specificky se týkající DNA („replikovat“ odkazuje ne na Replikace, ale na „Replikacie DNA“, „opravných“ ne na Oprava, ale na Opravná DNA), není to nejšťastnější.

Co navrhuješ? Odkaz na replikaci DNA je něco jako odkaz na konkrétní článek z rozcestníku, stejné je to u té opravy. Vždy odkazuji pokud možno na konkrétní články o tématech, která jsou v článku řešena.--Vojtech.dostal (diskuse) 17. 7. 2012, 12:14 (UTC)

--Jann (diskuse) 16. 7. 2012, 18:49 (UTC)

Odkazování na konkrétní téma je samozřejmě správné. Co zkusit, jestli to půjde, upravit formulaci (jako [2] [3], je pak jasnější na první pohled, kam se dostanu po kliknutí na odkaz.--Jann (diskuse) 17. 7. 2012, 16:30 (UTC)

Opravil jsem to tam, kde to šlo (ve dvou tebou citovaných příkladech). Někdy to vede k mírné kostrbatosti textu a stylisticky to mírně svazuje ruce, ale OK. --Vojtech.dostal (diskuse) 2. 8. 2012, 13:24 (UTC)

Hezký a hodně "výživný" článek (jak je vidět i na počtu červených odkazů), takže se někde v chemii nechytám. Pro nominaci na NČ by to chtělo drobnůstku - počeštit popisky obrázků v kapitolce Uspořádání řetězců, a možná některé nezřejmé odkazy odčervenit.

"Absorbance" je převzetí angl. termínu fyzikální veličiny, pro kterou je českou normou stanoven název pohltivost, protože se však nehledě na normy absorbance používá v českých publikacích analytické chemie a ty jsi odkázal na český ref, nech to být - spíš zkusím sám doplnit článek Absorbance (a také Transmitance) a udělat redirekty, možná s přesunem na české názvy podle normy.

Velké díky za další biologický článek na fundamentální téma. Petr Karel (diskuse) 10. 8. 2012, 10:39 (UTC)

Vyřešeno Snad hotovo, tedy pokud stačí překlad těch dvou obrázků s nukleovými bázemi. Přiznám se, že překládat ten obrázek G-kvartetů se mi moc nepozdává, "loop" je asi používanější výraz než "smyčka" a navíc ty loopy v konceptu toho obrázku nejsou tak významné. --Vojtech.dostal (diskuse) 10. 8. 2012, 20:03 (UTC)

Díky, myslel jsem jen ty dva první obrázky. Přidal jsem proto "fajfku" vyřešeno. Petr Karel (diskuse) 13. 8. 2012, 07:47 (UTC)

Ahoj, velmi pěkný článek. :) Bohužel nemám tolik času na podrobné projetí, takže zatim dvě drobnosti, kterých jsem si všiml. Chtělo by to rozhodně víc doporučené literatury a externích odkazů, případně také na Commons doplnit české popisky u obrázků (s tím do budoucna případně rád pomůžu). Pokusím se našetřit trochu času a projít to celé. ;) Hodně štěstí --Mozzan (diskuse) 21. 8. 2012, 08:29 (UTC)

Vyřešeno domnívám se, že jsem pro vyřešení téhle připomínky udělal maximum. Lepší česká literatura prostě neexistuje, cizojazyčné vyšla spousta podrobných sborníků ale zase je je asi v podstatě nemožné sehnat, takže nemá moc smysl je doporučovat ke čtení. Externí odkazy jsem doplnil.--Vojtech.dostal (diskuse) 19. 9. 2012, 19:28 (UTC)

Zdravím, je to velmi povedený článek, jen bych opravila přesměrování, dá se to zapnout v nástrojích, aby byly přesměrování výrazné. Je to v sekci udělátka -> Zvýrazňovat přesměrování. ♥ K123456  29. 9. 2012, 08:39 (UTC)

Vím o nich, ale všechna přesměrování, která tam zůstala, jsou tam naschvál. Z těchto redirectů mohou totiž časem vzniknout samostatné články. --Vojtech.dostal (diskuse) 4. 10. 2012, 18:35 (UTC)

Výše uvedená diskuse je uchovávána jako archiv nominace. Laskavě ji neměňte. Případné další debaty patří na příslušnou stránku (na diskusní stránku článku). Na této stránce by už neměly být prováděny žádné editace.