Wikipedie:Hlasování o smazání/Šablona:Článek wikiprojektu Pseudověda

Tato stránka obsahuje archiv navrhovaného smazání článku. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Hlasování skončilo výsledkem ponecháno. --Kacir 11. 11. 2008, 15:01 (UTC)

Šablona:Článek wikiprojektu Pseudověda

Hlasovat mohou jen registrovaní uživatelé, kteří v okamžiku zahájení hlasování měli alespoň 25 editací v článcích (komentáře však mohou psát všichni). Nikdo nesmí v jednom hlasování uplatnit více hlasů, a to ani pod různými účty. Vložený hlas je možno po dobu hlasování změnit i zrušit. Je vhodné, aby byl hlas věcně zdůvodněn. Přidání nebo změna hlasu po uplynutí hlasovací doby jsou neplatné. Viz též obecná pravidla účasti v hlasování, pravidla mazání stránek a vyhodnocování hlasů, postup při uzavírání a archivaci hlasování. Hlasuje se jen a pouze o současné podobě šablony, nikoliv o tématu jako takovém, hypotetické podobě šablony či jak by šablona měla vypadat.

K hlasování podal(a)

--Hubený 4. 11. 2008, 10:29 (UTC)

Zdůvodnění

1. Šablona {{Kontroverzní}} dostatečně upozorňuje na kontroverznost tématu a není třeba tuto kontroverznost zdůrazňovat hanlivým označením.
2. Šablona {{Článek wikiprojektu Pseudověda}} se zabývá spíše předmětem článku, než článkem samotným a její umístění je mimo jiné i výzvou zabývat se předmětem článku a tím odvést pozornost od článku samotného.
3. Název pseudověda není NPOV, je zastupován jenom určitým názorovým proudem a již umístění této šablony je provokací. Lze proto očekávat, že vyvolá v diskusi osobní útoky, trollování a další provokace, které škodí Wikipedii jako celku. Proto je její umístění naprosto nevhodné.
4. Umístění této šablony by mohlo být příkladem pro mnoho jiných názorových skupin k umísťování podobných šablon do diskusí článků: například do diskuse článku Slepice domácí by mohl někdo umístit šablonu: Článek wikiprojektu vegetariáni a prosazovat názor, že slepičí maso je zcela nevhodné pro výživu člověka; nebo do diskuse Prase divoké by mohl někdo umístit šablonu: Článek wikiprojektu ekologie a prosazovat názor, že lov na Prase divoké je zabíjení oproti názoru lovců, kteří to považují za škodnou zvěř a mluví jenom o lovu na prase divoké a názor ekologů považují za urážku [1].
5. Účastníci projektu pseudověda zastávají radikální a fundamentalistické názory, které jsou minoritní a extrémní, což již předem celou diskusi znehodnocuje a vyvolává nepřiměřené hádky o předmětu článku, místo konstruktivní diskusi o článku samotném.
6. Sousloví "článek je sledován" připomíná až přespříliš dobu totalitního komunismu, kdy jiné názorové skupiny byly sledovány a donucovány změnit názor.

Hlasovací doba

standardní: 7 dní (7×24 h) od vložení návrhu

Smazat

1. --Hubený 4. 11. 2008, 10:29 (UTC)

   Není správné, aby určitá skupina lidí určovala co je a co není pravda. Pravda má univerzální hodnotu a každý z nás jí zná jenom z části - jak praví staré české přísloví: "Podle sebe soudím tebe". Úzká skupinka vědců prostě nemá právo diktovat zbytku světa pravdu? K tomu je nic neopravňuje? --Hubený 6. 11. 2008, 09:10 (UTC)

   Stejně tak se dá říci, že úzká skupina pseudovědců nemá žádné právo předkládat široké veřejnosti snůšku ničím nepodložených představ, spekulací, domněnek a pochybných teorií jako zcela zjevná nepopiratelná a všeobecně uznávaná fakta ;-) Jedudědek 6. 11. 2008, 12:14 (UTC)

   Jistě. S tím souhlasím. Vždyť to také v mém odůvodnění potvrzuji: "Pravda má univerzální hodnotu a každý z nás jí zná jenom z části" - to platí pro nás všechny. Je nutné si uvědomit, že zatím nemá nikdo patent na celou pravdu a je třeba přistupovat ke každému názorovému proudu s vysokou mírou tolerance. --Hubený 6. 11. 2008, 14:23 (UTC)

   Jen tak mimochodem, podle vámi zmíněného přísloví si asi vy myslíte, že máte právo světu diktovat pravdu... Abych uvedl váš omyl na pravou míru - pseudověda je to, co si hraje na vědu v tom smyslu, že se snaží vyjazovat vnější podobnost s vědou, nicméně vědou není. Pseudověda nemá s nějakou absolutní pravdou (ať už je to cokoliv) nic společného; snad maximálně to, že pseudověda není nástrojem poznání, ale nástrojem... dejme tomu matení. Příště zkuste argumentovat k věci, ano? Pokud vám připadá můj tón urážlivý, připadá vám to zcela správně, protože o rodílech mezi vědou a pseudovědou jste prokazatelně četl v diskuzi u článku Psychotronika a přesto jste zcela mimo. ;-) --Formol 6. 11. 2008, 09:49 (UTC)

   Zase, jak už jsem tomu u vás zvyklý, neumíte číst, argumetujete na základě této neschopnosti a pseudovědecky tím každého matete: 1. ve zmíněném přísloví není užito slovesa diktovat, ale posuzovat, 2. ve svém příspěvku nemluvím o nějaké absolutní pravdě, ale říkám, že pravda má univerzální hodnotu, 3. vůbec nemluvím o pseudovědě, ale o úzké skupince vědců, kteří nemají právo diktovat zbytku světa pravdu, 4. váš tón není urážlivý, ale úsměvný, protože nemá nic společného s mým příspěvkem, ale s vašemi frustracemi, 5. v tomto hlasování není vůbec zmínka o rozdílech mezi vědou a pseudovědou, ale o vkládání šablony "Článek wikiprojektu Pseudověda" do diskusí některých článků, na základě rozhodnutí několika vědeckých fundamentalistů a náboženských fanatiků.--Hubený 6. 11. 2008, 11:45 (UTC)

   Laskavě si nejprve o vědě něco nastuduje, možná pak přestanete působit jako Brouk Pytlík. Kdybyste se skutečně vyjadřoval k věci, možná byste věděl i něco o tom, že, snad mimo matematiku a logiku, nemají vědecké teorie absolutní platnost. Pak byste možná nepodsouval svoji zkreslenou představu jako způsob fungování vědy a "neargumentoval" pak ze směšné pozice svých smyšlenek (nepředpokládám úmysl, pouze duševní levivost). --Formol 6. 11. 2008, 12:07 (UTC)

2. --Faigl.ladislav 4. 11. 2008, 14:15 (UTC)
3. Samozřejmě smazat a nejlépe zrušit celý "projekt" Pseudověda, který je velkou ostudou české Wikipedie. Připadá mi směšné a až trapné, jak si tady skupinka jakýchsi samozvaných "vědců?", "mudrců?"... hraje na zasadní posuzovatele a znalce toho, co je skutečná věda a co věda není. Mě osobně připadají jako kašpárci, kteří před dávnými lety ve francouzské akademii věd vydali usnesení, že z nebe žádné kameny padat nemohou, protože na nebi žádné kameny nejsou. --Karel 5. 11. 2008, 19:37 (UTC)

   en:Wikipedia:WikiProject Rational Skepticism a fr:Projet:Scepticisme Rationnel je zřejmě dle Vašeho názoru také ostudou anglické a francouzské wikipedie.....--H11 5. 11. 2008, 20:24 (UTC)

   Nevím a nehodlám ztrácet drahocenný čas tím, že se těmito cizími stránkami budu prokousávat. Pokud na nich ale píší podobní plkalové jako v cs:, tak bezpochyby ostudou je. A možná vám trochu uniklo, že se ve jménech těch stránek nějak nevyskytuje to problematické "PSEUDO". Asi tam mají trochu víc rozumu. --Karel 5. 11. 2008, 21:52 (UTC)

   Můžete, prosím, věcně a a racionálně vysvětlit, co vidíte na předponě pseudo- problematické? Např. v medicíně, v biologii nebo v umění se zcela bez problémů používá, aniž by se jí kdokoli poškleboval. Nikdo její uživatele nenazývá "plkaly" ani je neuráží nezpochybňováním jejich rozum. Děkuji. --Sumivec 5. 11. 2008, 22:00 (UTC)

   je mi opravdu líto že hlasujete bez rozmyšlení, zřejmě díky osobním antipatiím k účastníkům projektu, jinak podřazený projekt je zde en:Wikipedia:WikiProject Pseudoscience--H11 5. 11. 2008, 22:05 (UTC)

4. Elitářská šablona elitářského projektu. Pryč s ní. --Lenka64 5. 11. 2008, 19:59 (UTC)

   Mohla byste uvést nějaký racionální důvod nikoliv subjektivní? Popřípadě podle jakého principu určujete stupeň elitářství kdy už je nutné projekt(šablonu) smazat.--H11 5. 11. 2008, 22:18 (UTC)

   Nechápu, co je na projektu pseudověda elitářského, pokud ovšem nepoužíváte jiné definice pojmu "elitářský". Podle toho, o čem si myslím, že je běžnou definicí pojmu byste měla hlasovat (ev. vyvolat hlasování) o smazání dalších projektů, např. Matematika, Překlad nebo Šachy, protože i účast v těchto projektech předpokládá jisté "elitářství" (postupně netriviální znalost metodologie vědy, matematiky, cizích jazyků nebo šachů). Nechci rozjet zbytečnou diskuzi, jen chci naznačit, že vaše argumentace postrádá logiku. --Formol 5. 11. 2008, 22:43 (UTC)

   Vážně? Já v tom logiku vidím. Skupinka lidí, která si myslí, že její pohled je jediný správný ( a tím se vyčleňuje a povyšuje), si založí projekt a olepuje si vytipované články. Bludy může obsahovat jakýkoliv článek, ale není nutné na všechny plácat šablonu. Obvyklé wiki metody na řešení tohoto problému postačují. --Lenka64 6. 11. 2008, 17:30 (UTC)

   Zajímavá myšlenka nezakládající se na pravdě. (Taky doporučuju k přečtení Wikipedie:VZ, možná Vás překvapí, že to, na čem stojí Wikiprojekt Pseudověda, je zcela normální a žádanou praxí na Wikipedii.) Miraceti 6. 11. 2008, 17:44 (UTC)

   Ještě něco: označování článků týkajících se jednotlivých wikiprojektů je zcela obvyklá metoda. Miraceti 6. 11. 2008, 17:47 (UTC)

   To mluvíme každý o něčem jiném. Já nezpochybňuji věrohodné zdroje, já nesouhlasím s "honem na čarodějnice", který účastníci tohoto projektu občas vykonávají. Občas na Posledních změnách čtu vzkazy, koho je třeba utřít jako bludaře a podobně. Dohledávat to nebudu. Tohleto okaté potírání mi prostě nesedí a ke slušnému chování to má také daleko. --Lenka64 6. 11. 2008, 17:53 (UTC)

5. --Senimo 6. 11. 2008, 10:05 (UTC) V podstatě souhlasím s Karlem a částečně i s Lenkou64. Nelíbí se mi celý projekt pseudověda.

   Šlo by tvůj pocit nelibosti konkretizovat? Co by podle tvého názoru měli účastníci projektu změnit? Například, mě se nelíbí cíl projektu a úvod projektu, který na stránkách projektu navrhuji pozměnit, jeho praktická činnost mi již přijde přínosná a vyvažující články, uznávám že někdy se uchylují k POV, což ale dělají víceméně všechny projekty, jelikož sdružují lidi s určitým pohledem. Například členové wikiprojektu Šachy nenapsali, že šachy jsou pro některé lidi dlouhá a nudná hra, je to analogické.--H11 6. 11. 2008, 10:34 (UTC)

   Nelibost se nedá změřit, konkretizovat, vědecky dokázat. Prostě se mi nelíbí, asi je můj názor "pseudovědecký", za což se Ti omlouvám.--Senimo 6. 11. 2008, 10:57 (UTC)

Ponechat

1. Nestojí za dlouhý komentář. Miraceti 4. 11. 2008, 12:02 (UTC)
   1. Šablona i projekt existují i jinde: en:Template:WikiProject Pseudoscience, en:Wikipedia:WikiProject_Pseudoscience. Stejně tak existují analogické šablony jiných projektů.
   2. Výmysl.
   3. Smyšlené spekulace. Navíc irelevantní.
   4. Naprosté nepochopení smyslu.
   5. Zřejmě pohled nějakého radikála.
   6. Bez komentáře.
2. Jedudědek 4. 11. 2008, 12:04 (UTC)
3. souhlas s Miracetim --MiroslavJosef 4. 11. 2008, 12:06 (UTC)
4. --Sumivec 4. 11. 2008, 12:08 (UTC)
5. --Kacir 4. 11. 2008, 12:34 (UTC) Vědu od pseudovědy lze odlišit, šablona je odůvodněná.
6. 1.nepravda
   2.na výzvě k vylepšení článku není nic špatného
   3.řekněme představivost,fantazie,neznalost 4.není sporné, nesmysl
   5.já si myslím že účastníci mají vcelku názory středního proudu, i bych řekl že pseudovědu spíše podporují, kdybyste věděl co si myslí o zdejších pseudovědeckých článcích, například studenti aplikované fyziky:-)..
   6.usměvné, všechny články jsou zde hlídané, sledované, ...protě wikiterorismus:-), velký bratr tu sleduje vše --H11 4. 11. 2008, 13:17 (UTC)
7. Ponechat.--Yopie 4. 11. 2008, 13:57 (UTC)
8. Ragimiri 4. 11. 2008, 14:36 (UTC)
9. Bez komentáře. -- Mercy (☎|✍) 4. 11. 2008, 14:54 (UTC)
10. Šablona mi nevadí.--Nadkachna 4. 11. 2008, 15:10 (UTC)
11. Jako H11 :) --Váš Mostly Harmless 4. 11. 2008, 15:29 (UTC)
12. :) --Elm 4. 11. 2008, 16:14 (UTC)
13. --Nolanus ✉ C E 4. 11. 2008, 17:24 (UTC) Sem totalitní scientista.
14. Nemám, co bych dodal k předchozímu; snad jen že mi uniká to, jakým způsobem může šablona umístěná v diskuzi zasahovat do vnímání obsahu článku. Že by nějaké negativní šablonovlny? ;) --Formol 4. 11. 2008, 17:30 (UTC)
15. Ponechat určitě. --Orange.man 4. 11. 2008, 17:53 (UTC)
16. Zachovat a ještě přidat důležitost a hodnocení článků. Vladislav Židek 5. 11. 2008, 09:50 (UTC)
17. Ponechat. Kdyby šlo o kdovíjaký článek, ale že se dělá tyjátr kvůli šabloně... --El Carlos 6. 11. 2008, 00:16 (UTC)
18. Jednoznačně ponechat Petr Karel 6. 11. 2008, 11:00 (UTC)
19. -- Jagro 6. 11. 2008, 14:00 (UTC) Kdyby s hlasovalo o smazání všech podobných šablon, tak bych byl pro, protože mi přijdou zbytečné. Ale pokud se jedná pouze o jednu, je to nesystémové a pokud se jedná zrovna o pseudovědu, jde IMHO o boj mezi wikipedisty.
20. --Adamcervenka 6. 11. 2008, 17:01 (UTC)
21. --Gravedigger 9. 11. 2008, 16:19 (UTC)
22. samotný projekt dle mého názoru nemá na Wikipedii co dělat, ale účastníci mají právo na svoji šablonu.--Juan de Vojníkov 11. 11. 2008, 09:26 (UTC)

Zdržuji se hlasování

1. Šablona se mi sice vůbec nelíbí, ale dokud existuje projekt Pseudověda (už jeho úvodní formulace: „někteří wikipedisté vytvořili projekt na nejlepší organizaci informací v článcích souvisejících s pseudovědou“ stojí za pozornost;), nemá smysl ji mazat, spíš naopak: ať každý vidí, jakým projektem je článek sledován, a závěr si učiní dle svého gusta. --Mychajlo 5. 11. 2008, 16:30 (UTC)
2. Šablonu o zahrnutí do projektu bych nedával do žádného článku, v diskusi je to nepodstatné. --Dezidor 5. 11. 2008, 19:40 (UTC)

   Ta šablona tam není bezdůvodně. 1) Šablona může obsahovat souhrnné hodnocení článku a 2) pomocí Whatlinkshere je možno systematicky procházet všechny články, o které se daný projekt zajímá. Miraceti 11. 11. 2008, 09:20 (UTC)

3. Vidím to stejně jako Dezidor. --Tchoř 6. 11. 2008, 00:07 (UTC)
4. --Lasy 6. 11. 2008, 22:57 (UTC)

Komentáře

• en:Wikipedia:Requests_for_arbitration/Pseudoscience#Serious_encyclopedias speciálně dohledané pro kolegu Hubeného--H11 5. 11. 2008, 21:22 (UTC)

Chtěl bych je upozornit případné zájemce o psaní článků na wikipedii , že nic nebrání projektu paranormální jevy, psychotronika , a jeho případným šablonám Tento článek je sledován projektem paranormální jevy. Obdobné projekty jsou všude jelikož jsou pro wikipedii jako celek prospěšné, jelikož koordinují práci na wikipedii případných zájmových skupin wikipedistů--H11 6. 11. 2008, 10:19 (UTC)

Co je pravda

Co-stoji-za-popularitou-wikipedie-odstavec "Co je pravda" ©Michal Černý --Hubený 5. 11. 2008, 09:42 (UTC)

Citace Prof.RNDr.Vojtěcha Mornsteina

Dotáže-li se mě někdo, odkud vím, že to či ono zevšeobecňující tvrzení uvedené v publikacích zabývajících se pavědeckými koncepcemi a paranormálnem je nesmysl, pak velmi často zjistím, že nejsem schopen argumentovat dostatečně pohotově. Obvykle se soustředím na rozbor nějakého detailu, který je zcela evidentním nesmyslem. Bohužel, výskyt evidentních nesmyslů v pavědeckých textech sám o sobě dokazuje nepravdivost celého textu jen nepřímo, je použitelný jen v časové tísni. Je ovšem jistě velmi pravděpodobné, že nedokáže-li autor takového textu uspokojivě popsat nějakou přírodovědnou banalitu, kterou jsou schopni vysvětlit studenti základního vysokoškolského kurzu příslušného vědního oboru, pak validita jeho jiných tvrzení je pravděpodobně vysoce sporná.

Přesto však existuje okruh problémů, které nutí člověka k zamyšlení, zejména jsou-li předkládány osobami s tituly získanými na renomovaných univerzitách. V takovém případě totiž váhající člověk může volit mezi pseudovědou zaštítěnou diplomem z Harvardu a vědou prosazovanou člověkem s diplomem z docela obyčejné české univerzity. Velmi často se sice rychle zjistí, že dotyčná autorita sice skutečně vystudovala na Harvardu či Oxfordu - například dějiny filosofie - avšak vyjadřuje se velmi rezolutně k problémům fyzikálním či biologickým. Titul z věhlasné univerzity také nezaručuje, že jeho nositel zůstane svému akademickému slibu skutečně věrný. Neboť lidé jsou jenom lidmi na celém světě. Připusťme však, že nějaký problém, výsledek, teorie atd. byl přednesen člověkem, který má nefalšovaný titul získaný v příslušném oboru, a že jeho myšlenka nebyla překroucena prostřednictvím někoho jiného, řekněme finálního autora záhadologické knihy.

Nedávno jsem v jedné z podezřelých záhadologických knih (Johannes von Buttlar: Boží hra v kostky. Ikar, Praha, 1998) narazil na popis experimentu, který by měl dokazovat pravdivost Sheldrakeovy teorie (spíše hypotézy) morfické rezonance. Pro méně zasvěcené uvádím, že podstatou této hypotézy je tvrzení, že při prvním vzniku různých struktur v přírodě vzniká jisté informační (tzv. morfické či morfogenetické) pole, které je sdíleno celým kosmem (či snad jen nějakou jeho blíže nedefinovanou částí) a usnadňuje potom rezonancí vznik stejných struktur. Například, podaří-li se někomu krystalizovat nějakou látku, při dalším pokusu již je této krystalizace dosaženo mnohem snadněji. Žertovnější skeptikové k tomu podotýkají, že krystalizační jádra jsou z jedné laboratoře do druhé přenášena badateli v jejich vousech. Morfické pole je myšlenkou velmi kompatibilní s jungiánským (absolutně chápaným) kolektivním nevědomím, ale též s různými výmysly psychotroniků - aurou, bioinformačním polem proutkařů aj. Morfická rezonance se má vztahovat i na jevy psychické. Proto byl údajně proveden takovýto pokus: V nějakých provinčních německých novinách či časopise byl zveřejněn soubor přesmyček, v nichž měli čtenáři poznat původní slova. Při řešení této úlohy větším počtem čtenářů mělo vzniknout silné morfické pole. V části Německa, kde ony noviny nemají být k dispozici, byl před zveřejněním přesmyček předložen skupině studentů počítačový text, který tyto přesmyčky obsahoval, a úkolem studentů bylo tyto "překlepy" odhalit. Po zveřejnění přesmyček v tisku byl pokus opakován s jinou skupinou a přesně ve shodě s Sheldrakeovou hypotézou byla tato druhá skupina úspěšnější. Z citované knihy se nedovídáme nic bližšího o kvantitativních parametrech pokusu, nevíme ani, zda byl tento pokus opakován s jinými skupinami studentů a jak to všechno dopadlo. Můžeme se jen domnívat, že k tomuto opakování nedošlo.

Předpokládejme nyní poctivost autora knihy i nezaujatost experimentátorů (oba tyto předpoklady nejsou ve světě iracionalit tak banální, jak by se mohlo zdát) a pokusme se sami přijít na to, jak měly být skupiny studentů vybrány, aby byl experiment platný. Snad není nutno zdůrazňovat, že další úvahy se mohou plně vztahovat i na jiné druhy experimentů. V tomto případě se však navíc jedná o pokus lidskou psychikou a to není žádná legrace, jak by nás jistě mohli poučit psychologové. Sám bych takovýto pokus, jehož výsledek může být z hlediska přírodních věd převratný, naplánoval asi takto:

a) Provedením experimentu bych pověřil osobu, která by nevěděla, jaký je jeho účel. Jiná osoba, nepoučená o rozdílu mezi pokusnými skupinami, by výsledky vyhodnotila, aniž by byla v jakémkoliv kontaktu s osobou první - této metodě se říká dvojitý slepý pokus. b) Skupiny studentů by musely splňovat přinejmenším tato kritéria: - jednalo by se o studenty stejného oboru ve stejném ročníku (aby měli stejnou afinitu k psanému slovu). - obě skupiny studentů by o sobě navzájem nevěděly, musely by tedy asi být z různých univerzit, ovšem takových, které mají posluchače alespoň přibližně stejné kvality (musíme se smířit s tím, že na některých univerzitách jsou studenti inteligentnější než na jiných) - v obou skupinách by muselo být stejné procento dívek a hochů (říká se, že dívky jsou pečlivější) - žádná skupina by nesměla být handicapována větší psychickou únavou (pokus by musel být proveden zhruba ve stejnou hodinu a stejný den v týdnu, nesměl by mu předcházet žádný studentský mejdan, těžká zkouška apod.) - žádná z obou skupin by neměla žít v očekávání nějaké významné události, která by mohla pozornost studentů odvádět nějakým jiným směrem (zkušebního testu, plesu apod.) - v obou skupinách by musela být zajištěna stejná kvalita osvětlení a stejný jas obrazovek počítačů, stejné nastavení textového editoru - pokud by text byl čten přímo z obrazovky. (V tomto případě jde o ovlivnění výsledků zrakovou únavou.) - pracoviště studentů by musela mít velmi podobnou ergonomii (stejné pohodlí, stejná poloha hlavy vůči obrazovce). - musely by být vyloučeny rušivé šumy z okolí, komunikace mezi studenty apod. (Tyto vlivy lze sotva standardizovat, proto musí být vyloučeny.) - informace o zadání úkolu by musela být podána jednotným způsobem, nejlépe písemně nebo v podobě nějakého záznamu na videu či magnetofonu (jinak by hrozilo, že se do kvality práce studentů promítne např. autorita informující osoby či její okamžitá nálada - všichni víme, že úkol lze zadat studentům způsobem různým). Nechci nikterak podceňovat experimentátory, ale nepovažuji za možné, aby všechna tato kritéria byla v praxi splnitelná, a to jsem ještě možná na leccos důležitého zapomněl.

Je však docela možné, že analogický pokus lze dostatečně kvalitním způsobem zorganizovat. Pokud však bude proveden jen jednou nebo ve velmi malém počtu opakování a navíc s poměrně malými experimentálními skupinami, pak ani jeho výsledek, tvrdící, že s pětadevadesátiprocentní jistotou byl kýžený efekt pozorován, nezaručuje, že se nejednalo o náhodu. Pětiprocentní pravděpodobnost omylu je docela rozumnou alternativou toho, že by naše představy o přírodě měly být postaveny na hlavu. Čím dalekosáhlejší důsledky má mít výsledek nějakého pokusu, tím pečlivěji musí být takový pokus proveden a zdokumentován. Povšimněte si, prosím, že jsem rozebíral jen výsledky a plánování určitého pokusu, ale ani slovem jsem se nezmínil o tom, zda neexistuje nespočet jiných nepřímých argumentů proti platnosti Sheldrakeovy hypotézy. Na velmi podobné problémy narazíme ve všech klinických studiích, které se snaží prokazovat účinnost placeba, imitace léku, kterou může být např. homeopatikum. I zde musí být splněna podmínka dvojitého slepého pokusu, i zde musí být zajištěna homogenita srovnávaných skupin - domnívám se, že v tomto případě nestačí tzv. randomizace. Je znám jen nepatrný počet kvalitních studií, které prokázaly jakoustakous účinnost homeopatik. A popravdě řečeno, i náhodnost těchto výsledků je mnohem pravděpodobnější než převrácení fyzikální chemie a farmakologie naruby. Je totiž více než jisté, že nespočet homeopatických studií, kterým se nepodařilo nic prokázat, nebyl z pochopitelných důvodů vůbec publikován. V mnoha pčípadech se navíc jedná o studie financované firmami, které homeopatické preparáty vyrábějí, a prováděné lidmi, kteří pracují v homeopatických zdravotních zařízeních. Tyto firmy a pracovníci jsou existenčně závislí na "image" homeopatie a lze sotva předpokládat, že by bylo v jejich zájmu si toto "image" ničit negativními výsledky. S podobnými problémy se sice můžeme setkat i ve vědecké medicíně, protože zde existují také zájmy ekonomické. Naštěstí však v oblasti vědecké medicény působí i dostatek nezávislých institucí, které nejsou zaineresovány na kladném či záporném výsledku klinické studie.

Skeptik však není skeptický jen proto, že postrádá dostatečnou sílu experimentálních důkazů různých pavědeckých teorií či spolehlivost svědectví různých paranormálních jevů. Skeptický je i proto, že autoři alternativních "věd" nejsou až na velmi vzácné výjimky schopni provést jakýkoliv, i nejjednodušší kritický rozbor toho, o čem píší. Omezují se jen na invektivy proti vědě (nejlepší obrana je útok!), místo vědeckého způsobu myšlení upřednostňují intuici a jiné formy poznání. Takto mimochodem postupují i ochránci pavěd z řad postmoderních filosofů, kteří kladou různé způsoby poznávání na stejnou úroveň, přičemž záměrně ignorují rozdíly v jejich praktické využitelnosti. Vraťme se však k reprezentantům ryzí pavědy. Jejich odmítání vědecké argumentace má jistě nějaké příčiny. Vždyť na druhé straně přece existuje bohaté spektrum i velmi čtivé popularizační literatury, v níž jsou vědecké problémy čtenářům předkládány a kde jsou diskutována pro i proti. Dle mého názoru je téměř sociologickou katastrofou, když knihy s pavědeckou tematikou jsou bez jakýchkoliv skurpulí předkládány veřejnosti jako literatura faktu a s výjimkou jednotlivých výbojů skeptiků téměř není síly, která by se snažila tomuto překrucování pojmů postavit hráz. Je toto překrucování dáno jen přezíravým postojem vydavatelů k hodnotě vědeckého poznání? Nebo prostou nevzdělaností, neschopností rozlišit vědu od nevědy, skutečná fakta od smyšlenek, spekulace od rozumných teorií?

Jako motiv tohoto odlišného přístupu k popularizaci vědy a pavědy se přímo vnucuje podezření, že někteří autoři pavědeckých traktátů si jsou více či méně vědomi neobhájitelnosti svých tezí. Uvědomují si, že kritický rozbor problémů by je přivedl tamtéž, kam přivádí skeptiky, že by přišli o své věrné čtenáře a tím i o mnohdy velmi slušné autorské honoráře, které jim z jejich publikací plynou. Ušlechtilejší z těchto autorů si možná říkají, že pouze uspokojují neškodná přání svých čtenářů. Jiní jsou jati neochvějnou vírou v to, co píší, vírou, která často hraničí s psychózou a možná jí v některých případech skutečně je. Co si ale v duchu říkají ti ostatní, je mi poněkud záhadou. Nemohu se totiž ve své naivitě smířit s tím, že někdo může "košatost duchovna" obhajovat proti "vyprahlému materialismu" vědců z ryze materiálních pohnutek.

Náš význačný skeptik, dr. Jiří Grygar, se domnívá, že pavědy zhynou působením tlaku přírodního výběru na ty komunity, které budou pavědou příliš zachváceny a neobstojí v konkurenčním boji v prostředí zcela reálného materiálního světa. Byl bych velmi nešťasten, kdyby se občané tohoto státu měli stát právě onou komunitou, která se začne topit (bude svými charismatickými vůdci topena) v meditacích nad alternativami vědeckého poznávání světa

Prof.RNDr.Vojtěch Mornstein

--H11 5. 11. 2008, 15:41 (UTC)

Potvrzuji příjem e-mailu do OTRS. Více na diskusní stránce. -- Mercy (☎|✍) 6. 11. 2008, 09:43 (UTC)

Nehodilo by se to spíš na Wikisource? Zde by v klidu postačil odkaz. --Dezidor 6. 11. 2008, 09:48 (UTC)

Asi nehodilo (i když to vypadá divně) - naprosto chápu H11. Pro některé (a teď nikoho nejmenuji a snad není porušením wikietiky si myslet konkrétní jméno) je asi i odkaz moc "daleko" v tom smyslu, že si ho raději nepřečtou, aby nenarušil jejich "víru"--Formol 6. 11. 2008, 09:52 (UTC)

Nemyslím si to, později možná na wikisource a pak pod článek pseudověda, skepticismus a pod projekt pseudověda, ale zde , bych to musel celé nějak přepisovat. Tato citace vyjadřuje můj komentář k hlasování.--H11 6. 11. 2008, 09:56 (UTC)

Pokud to vyjadřuje kometář k hlasování, tak stejně stačí volit přiměřených prostředků a napsat něco ve stylu: Můj názor vyjadřuje tento článek pana Mornsteina. --Dezidor 6. 11. 2008, 10:14 (UTC)

Výše uvedená diskuse je uchovávána jako archiv hlasování. Laskavě ji neměňte. Případné další debaty patří na příslušnou stránku (na diskusní stránku článku, pokud byl ponechán, na stránku Wikipedie:Pod lípou, pokud byl smazán). Na této stránce by už neměly být prováděny žádné editace.