Pohyb těles je vždy vzájemný (relativní), proces při řešení konkrétní úlohy je třeba volit vztažné (referenční) těleso, vůči kterému se vztahuje pohyb ostatních těles. Spojením vztažného tělesa se soustavou souřadnic a určením měření času vzniká vztažná soustava.

Spojení se skutečným tělesem je důležité, neboť vylučuje z úvah některé nefyzikální situace. Například neexistuje vztažná soustava, která by se vůči jiné pohybovala rychleji než světlo. Nelze také spojovat vztažnou soustavu s fotonem a jinými nehmotnými částicemi, protože nejde o tělesa.