Vysokoletec je jakékoliv plemeno holuba domácího, které bylo vyšlechtěné k letu ve velkých výškách. Jsou to sportovní holubi, u kterých se během soutěží hodnotí celková délka trvání letu hejna vypuštěných holubů a délka letu ve velké výšce, kdy pozorovatel ze země vidí jen obrys holuba, ale už ne pohyb jeho křídel, a ve výšce nedohledné, kdy již létající hejno není ze země viditelné.

Budapešťský vysokoletec
Vídeňský vysokoletec

Jsou to holubi menšího vzrůstu se středně dlouhým zobákem. Je pro ně typická létavost a let v hejnu. Hejno vysokoletců musí být soudržné, holubi startují, stoupají do výšky i sesedávají ze vzduchu společně. Po vypuštění ve spirálách stoupá do vysoké či nedohledné výšky a zůstává zde létat po několik hodin. Pravlastí vysokoletců je Čína, Indie a Jihovýchodní Asie, v Evropě vznikala plemena vysokoletců především ve její východní části.[1]

Nejvýkonnějším plemenem z této skupiny je budapešťský vysokoletec. Žádné plemeno vysokoletců nepochází z České republiky, ale na Slovensku byl vyšlechtěn vysokoletec košický a slovenský.[2]

Do nedohledné výšky stoupají i jiná plemena výkonných rejdičů než jen vysokoletci, ale liší se způsobem letu. Sóloví vysokoletci létají jednotlivě a také jsou větší a další než vysokoletci létající v hejnu.[2] Patří mezi ně hannoverský a brémský rejdič a krajpedský vysokoletec.[2] Zvláštně létají nikolajevský rejdič a polský orlík, pro které je typický sloupový, kolmý let bez kroužení až do nedohledné výšky a opětovný sestup, stále nad jediným bodem. Jsou to mohutnější rejdiči s velmi širokými letkami a ocasními pery.[2]

Plemena vysokoletců

editovat
 
Nizozemský vysokoletec
 
Memelský vysokoletec
 
Segedínský vysokoletec
 
Gdaňský vysokoletec

V seznamu plemen holubů EE spadají váliví rejdiči do plemenné skupiny rejdičů a vysokoletců. Oficiálně jsou v Evropě uznaná následující plemena:

číslo EE plemeno země původu
0804 Stralsundský vysokoletec Německo
0815 Memelský vysokoletec Německo
0816 Gdaňský vysokoletec Německo
0824 Nizozemský vysokoletec Holandsko
0845 Budapešťský bělokřídlý vysokoletec Maďarsko
0847 Budapešťský vysokoletec Maďarsko
0860 Jágerský vysokoletec Maďarsko
0861 Segedínský rejdič Maďarsko
0875 Haagský vysokoletec Holandsko
0876 Belgický vysokoletec Belgie
0884 Francouzský vysokoletec Francie
0886 Srbský vysokoletec Srbsko
0887 Nišský rejdič Srbsko
0930 Košický vysokoletec Slovensko
0932 Slovenský vysokoletec Slovensko
0965 Polský rejdič Polsko
0975 Klausenburský modrý vysokoletec Rumunsko
0966 Maďarský vysokoletec Maďarsko
0978 Rumunský pruhový rejdič Rumunsko
0981 Vídeňský vysokoletec Rakousko
0982 Starovídeňský vysokoletec Rakousko
0984 Bavorský vysokoletec Německo
1002 Rumunský červený rejčič Rumunsko
1004 Rumunský rezavozbarvený rejdič Rumunsko
1005 Targovistský červený rejdič Rumunsko

Mnoho dalších plemen vysokoletců není v Evropě oficiálně uznáno, patří k nim czepelský, staparský, kragujevacký či novosadský vysokoletec, vysokoletec Baku či čungové.[2]

Reference

editovat
  1. Archivovaná kopie [online]. KLUB CHOVATEĽOV LETÚNOV, Charakteristika letúnov [cit. 2013-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-15. (slovensky) 
  2. a b c d e HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. Kapitola Sportovně letový směr, s. 214. 

Literatura

editovat
  • TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985. 156 s. 
  • BAUER, Wilheim. Chováme holuby. Praha: Nakladatelství Víkend, 2010. 91 s. ISBN 978-80-7433-030-8. S. 77. 
  • HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. 

Externí odkazy

editovat