Vok Pňovický ze Sovince

šlechtic

Vok Pňovický ze Sovince byl moravský šlechtic, který pocházel z rodu pánů ze Sovince.

Vok Pňovický ze Sovince
Znak Voka Pňovického ze Sovince
Znak Voka Pňovického ze Sovince
Narození15. století
Úmrtí16. století
RodičeJan II. Pňovický ze Sovince
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho otcem byl Jan II. Pňovický ze Sovince, matkou Machna z Lomnice. Vok je uváděn poprvé uvádí v listinách roku 1499, kdy díky vlivu svého otce získal funkci olomouckého purkrabího. Po smrti otce roku 1507 měli synové Vok a Heralt hospodařit na zděděných statcích společně, ovšem nakonec došlo v roce 1510 k jejich rozdělení. Vok získal hrad Sovinec se čtyřmi městečky a 14 vesnicemi, Heralt tvrz Pňovice se šesti vesnicemi.

Oba bratři se snažili podnikat na svých panstvích, Vok zejména v těžbě drahých kovů, Heralt v rybníkářství. Oba dva se však stále zadlužovali. Heralt dokonce musel prodat své panství a upadl do bezvýznamnosti. Jeho tři synové dožívali v chudobě a poslední z nich zemřel roku 1542.

Vok Pňovický ze Sovince byl úspěšnější než jeho mladší bratr. V letech 1516–1518 dosáhl vrcholu své kariéry, když vykonával funkci nejvyššího moravského sudího. V roce 1526 byl Vok pověřen funkcí výběrčího zvláštní daně na obranu země před tureckým nebezpečím. Zemřel roku 1531.

Se svou ženou Eliškou z Dubé měl Vok jediného syna Ješka Pňovického ze Sovince. Ten po otci zdědil zadlužené panství a propadal se do stále narůstajících dluhů. V roce 1545 vložil Sovinec s panstvím Kryštofovi z Boskovic, čímž páni ze Sovince nadobro ztratili svůj rodový majetek. Ješkovou smrtí roku 1549 vymřela tato rodová větev.

Externí odkazy editovat

Literatura editovat

  • PAPAJÍK, David. Páni ze Sovince. Praha: NLN – Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 408 s. ISBN 80-7106-735-0.