Vojnův Městec

městys v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina

Vojnův Městec (německy Münchsberg) je městys v okrese Žďár nad SázavouKraji Vysočina. Nachází se v areálu CHKO Žďárské vrchy, přibližně pět kilometrů jihovýchodně od Ždírce nad Doubravou a čtrnáct kilometrů severozápadně od Ždáru nad Sázavou. Žije zde 797[1] obyvatel. Protéká tudy Městecký potok, který je pravostranným přítokem řeky Doubravy. Samotná zástavba, jakož i téměř celý katastr se rozkládá v Čechách, jelikož však v dobách komunistického režimu byla provedena úprava katastrální hranice se sousední moravskou Cikhájí, zasahuje katastr Vojnova Městce od té doby i na Moravu.

Vojnův Městec
letecký pohled od západu
letecký pohled od západu
Znak městyse Vojnův MěstecVlajka městyse Vojnův Městec
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecŽďár nad Sázavou
Obec s rozšířenou působnostíŽďár nad Sázavou
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměČechy + Morava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel797 (2023)[1]
Rozloha16,49 km²[2]
Katastrální územíVojnův Městec
Nadmořská výška583 m n. m.
PSČ592 22
Počet domů350 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa úřadu městyseVojnův Městec 27
59101 Žďár nad Sázavou 1
obec@vojnuvmestec.cz
StarostaMartin Havlíček
Oficiální web: www.vojnuvmestec.cz
Vojnův Městec
Vojnův Městec
Další údaje
Kód obce597091
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Vojnův Městec patří mezi nejstarší české osady, které vznikly na pomezí Čech a Moravy v první vlně kolonizace zdejších hvozdů podél Liběcké stezky. Za zakladatele se považuje žďárský cisterciácký klášter. První zmínka o obci se datuje k roku 1293.

Název obce Vojnův Městec se vyvíjela postupně. V první polovině 14. století se osada jmenovala Heinrichsdorf (Jindřichova ves), poté povýšila na městečko Münprech. V dalších letech obýval městečko Vojna ze Štětína. V 15. století získala obec svůj přívlastek Vojnův od posledního majitele Jana Vojny ze Štětí (později z Městce). Jan Vojna také jako jeden z posledních užíval Městeckou tvrz (ta se do dnešní doby nedochovala), která pravděpodobně byla vystavena na ochranu Liběcké stezky.

V době baroka zde zanechal svůj odkaz významný stavitel Jan Blažej Santini Aichel, a to stavbou Němečkova hostince z počátku 18. století. Městečko bylo také ovlivněno řadou válek. Za třicetileté války, v roce 1643, bylo vydrancováno Švédy. Napoleonovým vojskům se v roce 1805 musela obec vyplatit pěti sty zlatými. Oběti na životech občanů obce přinesla první i druhá světová válka. Na jejich památku je v obci vystaven památník padlých.

Asi dva kilometry jihovýchodně od městyse se u silnice I/37[4] nachází nevelké ložisko cenomanských uhelných jílovců. V polovině čtyřicátých let devatenáctého století zde probíhala jejich pokusná těžba, kterou kvůli uhlí pravděpodobně prováděly ransko-polničské železárny.[5] Pozůstatkem prospekčních prací jsou povrchové tvary reliéfu (pinky, rýhy, haldy).[6] V roce 2010 se v jejich blízkosti propadla vozovka silnice.[4] Propad odhalil tři štoly, z nichž dvě obsahovaly zbytky výdřevy.[6]

Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[7] V letech 2006–2010 působil jako starosta Ing. Josef Macek, od roku 2010 tuto funkci zastával Karel Malivánek, od roku 2018 je starostou Karel Rykr.

Přírodní poměry editovat

Vrstva cenomanských jílovců jihovýchodně od městečka je mocná kolem šestnácti metrů. Hornina má ocelově šedou barvu, prachovitou až písčitou strukturu a obsahuje jemně rozptýlený pyrit a zuhelnatělou rostlinou drť.[4] Podle palynologické analýzy se jílovce ukládaly ve středním cenomanu ve sladkovodním bažinném prostředí lesa s převahou jehličnanů z čeledi Cupressaceae. Území se tehdy patrně nacházelo v okolí řeky slabě ovlivněné přílivem a odlivem.[5]

Jižně od vesnice leží přírodní rezervace Štíří důl.

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 345 1 402 1 362 1 418 1 436 1 321 1 407 974 949 856 769 727 707 707 753
Počet domů 192 200 202 205 220 231 248 265 249 244 225 304 316 316 350

Školství editovat

  • Mateřská škola Vojnův Městec
  • Základní škola Vojnův Městec

Pamětihodnosti editovat

  • Kostel svatého Ondřeje
  • Vojnoměstecké zvony (1505, 1536 a 1999); další 3 zvony z let 1925 a 1929 byly zničeny za německé okupace v letech 1941–42
  • Kříž u kostela (1835)
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Bývalá radnice a zájezdní hostinec „U Němečků“ (autor stavby: Jan Blažej Santini-Aichel)
  • Hřbitovní kaple Sv. Antonína (1885–1887)

Osobnosti editovat

Rodáci editovat

Části obce editovat

Galerie editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b c JURÁČEK, Jan; KVAČEK, Jiří; MALÝ, Karel; SVOBODOVÁ, Marcela. Křídové uhelnaté jílovce u Vojnova Městce na Českomoravské vrchovině. Acta rerum naturalium. 2016, roč. 19, s. 7. Dále jen Křídové uhelnaté jílovce (2016). Dostupné online [cit. 2023-04-29]. ISSN 1801-5972. 
  5. a b Křídové uhelnaté jílovce (2016), s. 13.
  6. a b Křídové uhelnaté jílovce (2016), s. 9.
  7. Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  10. Olympedia [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat