Vladimír Dlouhý (herec)

český herec a dabér

Vladimír Dlouhý (10. června 1958 Praha20. června 2010 Praha) byl český herec, držitel dvou Českých lvů za nejlepší výkon ve vedlejší roli, bratr herce Michala Dlouhého a podnikatele Olivera Dlouhého.

Vladimír Dlouhý
Narození10. června 1958
Praha
Úmrtí20. června 2010 (ve věku 52 let)
Praha
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materPražská konzervatoř
ChoťPetra Jungmanová (2008–2010)
PříbuzníMichal Dlouhý a Oliver Dlouhý (sourozenci)
Významné roleAdam / Už zase skáču přes kaluže
Petr Majer / Arabela
Petr Máchal / S čerty nejsou žerty
Český lev
Mužský herecký výkon ve vedlejší roli
2008Hlídač č. 47
2010Kajínek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

S herectvím začal již v dětském věku, když byl v roce 1970 obsazen do Kachyňova snímku Už zase skáču přes kaluže. Za roli malého Adama, který se těžce potýká s dětskou obrnou, dostal své první ocenění Zlatého Dudka. Kariéru herce původně neplánoval, chtěl být po vzoru otce stavařem. A také se intenzivně věnoval lednímu hokeji. Nakonec však vystudoval pražskou konzervatoř (odmítl ale napsat diplomovou práci, za absolutorium považoval absolventské představení, jako herec odmítal psát „elaborát“). Po vojenské službě působil nejprve v Divadle Na zábradlí, poté hrál v Městských divadlech pražských, resp. v Divadle Rokoko a nakonec ve Vinohradském divadle (19972006).[1]

Pro svůj mimořádný herecký talent dokázal zaujmout v rolích pohádkových hrdinů i dramatických postav, za roli ve filmu Hlídač č. 47 obdržel cenu Českého lva za vedlejší roli. Věnoval se také dabingu, svůj hlas propůjčoval např. Tomu Hanksovi.

 
Hercův hrob na Olšanských hřbitovech

Roku 2008 se oženil s herečkou Petrou Jungmanovou, se kterou měl dvojčata Jiřího a Jana. Z prvního manželství s Gabrielou Dlouhou měl dceru Danielu.[2][3]

Zemřel ve věku padesáti dvou let na karcinom žaludku, ještě před premiérou svého posledního filmu Kajínek.[4][5] Za něj v roce 2011 získal in memoriam cenu Český lev za Nejlepší mužský výkon ve vedlejší roli.

Divadelní role – výběr editovat

Filmografie editovat

Práce pro rozhlas editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová. Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl. Praha: Divadlo na Vinohradech, 2007, s. 117, 192, ISBN 978-80-239-9604-3
  2. Pro herce Dlouhého truchlí i jeho dcera. Blesk.cz [online]. [cit. 2021-09-01]. Dostupné online. 
  3. Archivovaná kopie. instinkt.tyden.cz [online]. [cit. 2013-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-01. 
  4. V Praze zemřel herec Vladimír Dlouhý - ČeskéNoviny.cz. web.archive.org [online]. 2010-06-23 [cit. 2021-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-06-23. 
  5. Zemřel herec Vladimír Dlouhý, držitel Českého lva i Petr z Arabely. iDNES.cz [online]. 2010-06-20 [cit. 2021-09-01]. Dostupné online. 
  6. VELÍŠEK, Martin. Dmitrij Sergejevič Merežkovskij: Leonardo da Vinci. Vltava [online]. Český rozhlas, 2019-07-14 [cit. 2019-07-19]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 118, 123, 268.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 203–204.
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 152. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 105. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 123. 
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová. Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl. Praha: Divadlo na Vinohradech, 2007, s. 117, 122–3, 125, 128, 136–8, 141, 192, ISBN 978-80-239-9604-3
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 239–240. 

Externí odkazy editovat