Vinylchlorid

chemická sloučenina

Vinylchlorid (podle názvosloví IUPAC též chlorethen) je důležitá průmyslová látka používaná především při výrobě jejího polymeru, polyvinylchloridu (PVC).

Vinylchlorid
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Molekulový model
Molekulový model
Obecné
Systematický názevchlorethen
Triviální názevVinylchlorid
Ostatní názvyethylenchlorid
chlorethylen
Sumární vzorecC2H3Cl
Vzhledbezbarvý plyn nasládlé vůně
Identifikace
Registrační číslo CAS75-01-4
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)200-831-0
Indexové číslo602-023-00-7
Vlastnosti
Molární hmotnost62,498 g/mol
Teplota tání−154 °C
Teplota varu−13 °C
Hustota0,91 g/cm3
Rozpustnost ve voděnerozpustný
Bezpečnost
GHS02 – hořlavé látky
GHS02
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH220 H350
R-větyR12 R45
S-větyS45 S53
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlastnosti a výroba editovat

Vinylchlorid (VCM) je jedovatý, při pokojové teplotě bezbarvý plyn nasládlé vůně s mírně narkotickými účinky.

Dnes se vyrábí převážně termickým rozkladem 1,2-dichlorethanu, starší postupy vycházely z acetylenu a HCl.

Polymerací vinylchloridu se vyrábí PVC (polyvinylchlorid). V České republice je jediným výrobcem vinylchloridu a následně PVC firma Spolana a.s. v Neratovicích.

Účinky na zdraví editovat

Vinylchlorid tlumí centrální nervový systém. Jeho inhalace má podobné účinky jako intoxikace alkoholem, bolesti hlavy, závratě, poruchy koordinace, v některých případech mohou vést až k halucinacím, bezvědomí a smrti způsobené zástavou dechu.

Podle klasifikace americké agentury pro životní prostředí (U. S. EPA) je vinylchlorid mutagen a lidský karcinogen, který způsobuje specifický druh rakoviny jater tzv. angiosarkom. Chemický průmysl řadu let zatajoval před veřejností informace o rakovinotvornosti vinylchloridu.[2]. Může však způsobovat i další typy rakoviny, např. plic, mozku, lymfatického a krevního systému a centrální nervové soustavy[3].

Ve studii s laboratorními potkany nebyl ve 2 po sobě jdoucích generacích prokázán negativní účinek vinylchloridu na reprodukční parametry zvířat (ovariální cyklus, spermatogenezi), na počet narozených či uhynulých mláďat, na počet potratů či výskyt vrozených vad. Studie prokázala pouze zvětšenou hmotnost jater a ledvin u mláďat exponovaných rodičů. Na základě této studie se předpokládá mizivý nebo žádný účinek na lidskou reprodukci[4].

Související články editovat

Reference editovat

  1. a b Vinyl chloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Miroslav Šuta: Rakovina z výroby PVC? Přísně tajné! Archivováno 28. 4. 2007 na Wayback Machine., respekt.cz
  3. Vinylchlorid Archivováno 22. 6. 2007 na Wayback Machine. na stránkách Integrovaného registru znečištění
  4. THORNTON, S. R. Embryo-Fetal Developmental and Reproductive Toxicology of Vinyl Chloride in Rats. Toxicological Sciences. 2002-07-01, roč. 68, čís. 1, s. 207–219. Dostupné online [cit. 2024-01-22]. ISSN 1096-0929. DOI 10.1093/toxsci/68.1.207. 

Externí odkazy editovat