Viktorie Luisa Pruská
Viktorie Luisa (13. září 1892, Postupim, Německo – 11. prosince 1980, Hannover, Německo) byla rodem pruská princezna a provdaná poslední brunšvická vévodkyně (a také britská a hannoverská princezna). Byla jedinou dcerou posledního německého císaře Viléma II. Viktorie Luisa je předkem současné řecké královské rodiny, jako matka řecké královny Frederiky, která byla matkou posledního krále Konstantina II. nebo španělské královny Sofie.
| Viktorie Luisa Pruská | |
|---|---|
| brunšvická vévodkyně hannoverská princezna | |
 Viktorie Luisa | |
| Úplné jméno | Victoria Louise Adelaide Matilda Charlotte |
| Narození | 13. září 1892 Marmorpalais, Postupim |
| Úmrtí | 11. prosince 1980 Hannover, Západní Německo |
| Pohřbena | Berggarten Mausoleum, Hannover, Západní Německo |
| Manžel | Arnošt August Brunšvický |
| Potomci | Arnošt August Jiří Vilém Frederika Kristián Oskar Welf Jindřich, |
| Dynastie | Hohenzollernové |
| Otec | Vilém II. Pruský |
| Matka | Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Raný život a vzdělání editovat
Princezna Viktorie Luisa se narodila 13. září 1892 jako sedmé dítě a jediná dcera německého císaře Viléma II. a císařovny Augusty Viktorie. "Po šesti synech nám Bůh nadělil sedmé dítě, malou, ale velmi silnou dcerku," zapsala si císařovna do svého deníku krátce po porodu. 22. října byla princezna pokřtěna a dostala jméno po své prababičce z otcovy strany, královně Viktorii, a praprababičce z otcovy strany, Luise Meklenbursko-Střelické. Oficiálně byla známa jako Viktorie Luisa, rodina jí přezdívala "Sissy."[1]
Manželství editovat
V roce 1912 přijel Arnošt August, bohatý dědic titulu vévody z Cumberlandu a Teviotdale, na berlínský dvůr, aby poděkoval císaři Vilémovi za to, že se korunní princ Vilém a princ Eitel Friedrich zúčastnili pohřbu jeho bratra, prince Jiřího Viléma. V té době žil hannoverský rod v exilu v rakouském Gmundenu. Během pobytu v Berlíně se Arnošt August seznámil s Viktorií Luisou a oba se do sebe zamilovali. Jakékoli rozhovory o sňatku se však z politických důvodů protáhly o několik měsíců; Ernest August byl také dědicem Hannoverského království, které Pruské království anektovalo po prusko-rakouské válce v roce 1866. Pruský korunní princ byl s tímto sňatkem nespokojen a přál si, aby se Ernest August vzdal svých práv na Hannoversko; v rámci kompromisu bylo rozhodnuto, že výměnou získá menší Brunšvické vévodství, jehož byl jeho otec zákonným dědicem. Rodině bylo znemožněno dědit Brunšvik kvůli jejím nárokům vůči hannoverskému království. [1]
Arnošt a Viktorie se zasnoubili 11. února 1913 v Karlsruhe. Jejich extravagantní svatba se konala 24. května 1913 v Berlíně. V tisku byla tato svatba oslavována jako konec rozkolu mezi hannoverským a hohenzollernským rodem, který existoval od anexe v roce 1866. Deník The Times popsal tento svazek jako něco podobného jako Romeo a Julie, i když se šťastnějším koncem. Navzdory tomu, že tisk svazek fixoval jako milostný, zůstává nejasné, zda se jednalo o milostný nebo politický sňatek. [1]
Jako diplomatické gesto pozval císař Vilém téměř celou svou rozvětvenou rodinu. Svatba se stala největším setkáním vládnoucích panovníků v Německu od sjednocení Německa v roce 1871 a jednou z posledních velkých společenských událostí evropské královské rodiny před začátkem první světové války o čtrnáct měsíců později. Mezi účastníky byli i Vilémovi bratranci Jiří V. a car Mikuláš II. Svatební hostina zahrnovala 1 200 hostů. Císařovna Augusta Viktorie nesla odloučení od své jediné dcery těžce a během obřadu plakala.[1]
Arnošt a Viktorie spolu měli čtyři syny a jedinou dceru:
- Arnošt August (18. března 1914 – 9. prosince 1987), v letech 1953–1987 hlava Hannoverské dynastie
- ⚭ 1951 Ortrud Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská (19. prosince 1925 – 6. února 1980)
- ⚭ 1981 Monika zu Solms-Laubach (8. srpna 1929 – 4. června 2015)
- Jiří Vilém (25. března 1915 – 8. ledna 2006) ⚭ 1946 Sofie Řecká a Dánská (26. června 1914 – 3. listopadu 2001)
- Frederika (18. dubna 1917 – 6. ledna 1981) ⚭ 1938 řecký korunní princ Pavel (14. prosince 1901 – 6. března 1964), budoucí řecký král Pavel I. Řecký
- Kristián Oskar (1. září 1919 – 10. prosince 1981) ⚭ 1963 Mireille Dutry (*1946)
- Welf Jindřich (11. března 1923 – 12. července 1997)
Tituly editovat
- 1892 – 24. květen 1913: Její královská výsost Princezna pruská
- 24. květen 1913 – 1. listopad 1913: Její královská výsost Princezna hannoverská
- 1. listopad 1913 – 1917: Její královská výsost Vévodkyně brunšvická, princezna hannoverská a britská
- 1917–1980: Její královská výsost Vévodkyně brunšvická, princezna hannoverská
Rodokmen editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d Princess Victoria Louise of Prussia. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) Page Version ID: 1162625174.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktorie Luisa Pruská na Wikimedia Commons
| Brunšvická vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Marie Bádenská |
2. listopadu 1913–8. listopadu 1918 Viktorie Luisa Pruská |
Nástupce: Monarchie zrušena |
| TITULÁRNÍ Brunšvická vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Vyhlášena republika |
8. listopadu 1918–30. ledna 1953 Viktorie Luisa Pruská |
Nástupce: Ortrud Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská |
| TITULÁRNÍ Hannoverská královna Vévodkyně z Cumberlandu a Teviotdale | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Thyra Dánská (1853) |
14. listopadu 1923–30. ledna 1953 Viktorie Luisa Pruská |
Nástupce: Ortrud Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská |
