Vij

povídka Nikolaje Vasiljeviče Gogola
Tento článek je o pověsti a povídce. O opeře Karla Moora pojednává článek Vij (opera).

Vij (ukrajinsky Вій, rusky Вий) je démon z ukrajinského folklóru a zároveň povídka Nikolaje Vasiljeviče Gogola na motivy této lidové pověsti, vydaná v roce 1835 ve sbírce Mirgorod. Některé motivy příběhu připomínají pohádku Spravedlivý Bohumil Boženy Němcové.[1]

Vij
Vij, vydání z roku 1901
Vij, vydání z roku 1901
AutorNikolaj Vasiljevič Gogol
Původní názevВий
Jazykruština
Žánrliterární fikce
Datum vydání1835
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děj editovat

Povídka vypráví o studentovi teologie jménem Choma Brut, který má na přání dcery setníka po tři noci po její smrti v chrámě u rakve číst modlitby. Zemřelá byla čarodějka, která se proměňovala ve zvířata a po způsobu upírů sála krev.

První noci nebožka oživla a sápala se po Brutovi, toho však ochránil magický kruh, který okolo sebe narýsoval. Ani druhé noci ho díky kruhu nemůže čarodějka vidět a třetí noci je mezi ostatní obludy přiveden Vij, démon s železnou tváří a víčky sahajícími na zem. Na její příkaz jsou jeho víčka pozvednuta a Brut, ač ho cosi varuje, aby se na Vije nedíval, na něj pohlédne a v téže chvíli je spatřen on sám a zahyne. Za úsvitu je chrám nalezen znesvěcený a plný příšer, a tak nakonec zarostl a již nebyl nalezen.

Odraz v kultuře editovat

Roku 1902 podle povídky napsal stejnojmennou operu český skladatel Karel Moor. Na motivy povídky bylo také natočeno několik filmů:

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Vondráček, Holub, s. 124

Literatura editovat

Externí odkazy editovat