Vesmírné zrcadlo je umělé kosmické těleso v podobě zrcadla,[1] které je umístěno na oběžné dráze kolem vesmírného tělesa. Jeho cílem je odrážet dopadající světlo například na povrch planety a tu následně osvětlovat či oteplovat.

Experimenty s osvětlením Země editovat

V únoru 1993 při experimentu Znamja-2 bylo vyzkoušeno ruskými kosmonauty ze stanice Mir zrcadlo o průměru 25 metrů upevněné na zásobovací lodi Progress M-15. Úspěšně byla osvícena část území Evropy od Toulouse přes Německo, Česko až do středního Ruska. Osvětlená plocha měla průměr 4 km.[2]

V roce 1999 měl být experiment tentokrát nazvaný Znamja-2,5 zopakován ve stejném uspořádání. Osvětleno mělo být minimálně dvanáct měst řady zemí severní polokoule. Problémy s rozvinutím zrcadla zabránily úspěšnému dokončení pokusu.[3][4]

Vesmírné zrcadlo ve sci-fi editovat

Americký spisovatel Kim Stanley Robinson ve sci-fi knize Zelený Mars (Trilogie o Marsu) používal pro vesmírné zrcadlo název soleta.[5] V této knize se jedná o nástroj používaný pro snazší terraformaci planety, který napomáhá zvýšení teploty povrchu Marsu a tak umožňuje jeho obydlení.[5]

Odkazy editovat

Související články editovat

Reference editovat

  1. 3 největší kosmické cíle pro příštích 25 let [online]. 21. století [cit. 2009-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-19. 
  2. Россия. Полет орбитального комплекса "Мир". Новости космонавтики [online]. [cit. 2009-2-24]. Roč. 1993, čís. 3. Dostupné online. ISSN 1561-1078. 
  3. Russian Scientists Abandon Failed Giant Space Mirror [online]. New York: New York Times [cit. 2009-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Russia's space mirror test called off after glitch [online]. CNN [cit. 2009-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Kim Stenly Robinson, Zelený Mars, ISBN 80-86456-25-0

Externí odkazy editovat

  • Nikolay Shpakovsky: Space Mirror, TRIZ Journal, podrobná analýza ruského neúspěšného testu Znamya 2, červen 2002
  • Nikolay Shpakovsky: Space mirror, web Generator, 25. 10. 2002