Kačenka náprstkovitá

(přesměrováno z Verpa conica)

Kačenka náprstkovitá, též kačenka kuželovitá[1], (Verpa conica (O.F. Müll.) Sw. 1815[2]) je vzácná jedlá vřeckovýtrusná houba z čeledi smržovitých (Morchellaceae), vyrůstající na jaře v listnatých porostech.

Jak číst taxoboxKačenka náprstkovitá
alternativní popis obrázku chybí
Kačenka náprstkovitá (Verpa conica)
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby vřeckovýtrusné (Ascomycota)
PododděleníPezizomycotina
Třídaterčoplodé (Pezizomycetes)
PodtřídaPezizomycetidae
Řádkustřebkotvaré (Pezizales)
Čeleďsmržovité (Morchellaceae)
Rodkačenka (Verpa)
Binomické jméno
Verpa conica
(O.F. Müll.) Sw. 1815
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

Makroskopický editovat

Plodniceapothecium je až 15 cm vysoké, rozdělené na třeň a na jeho vrcholu volně nasedající klobouk.

Klobouk je 2–4 cm vysoký a 1–3 cm široký, tvaru kuželovitého, zvoncovitého až dlouze oválného. Jeho vnější povrch, zbarvený žlutohnědě až hnědě, je jemně vrásčitý až zprohýbaný a pokrytý theciem – výtrusorodou vrstvou. Okraje klobouku jsou volné, jeho dužnina je jen několik milimetrů silná; vnitřní, dolů otevřený prostor je dutý, prochází jím do vrcholu klobouku třeň.

Třeň je válcovitý, až 15 cm dlouhý, bělavý až nažloutlý, na povrchu drobně šupinkatý, uvnitř vatovitý až dutý. Ke klobouku přirůstá na jeho vnitřní straně až v jeho vrcholu. V mládí je třeň relativně krátký, věkem se postupně silně prodlužuje.

Dužnina je v celé plodnici dosti tenká, křehká a lámavá, nenápadné vůně a chuti.

Mikroskopický editovat

Výtrusy jsou elipsoidní, 20–25 × 11–15 μm velké[3][4], výtrusný prach má žlutou barvu.

Výskyt editovat

 
Kačenka náprstkovitá (Verpa conica)

Kačenka náprstkovitá se vyskytuje dosti vzácně v listnatých hájích, křovinách, sadech apod., např. pod hlohem či třešní[5]. Roste od března do května. Je uvedena v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky v kategorii zranitelných druhů (VU).[5]

Rozšíření editovat

Je rozšířena na severní polokouli – nalézána je v Evropě, Asii i Severní Americe.[6]

Použití editovat

Jde o druh jedlý, velice chutný[7], avšak vzácný.

Variety druhu editovat

Kromě typické variety, charakterisované výše uvedeným popisem, se vyskytuje rovněž vzácnější

  • kačenka náprstkovitá var. mozkovitá (Verpa conica var. cerebriformis (J. Moravec et Svrček) Šebek) jež se od typické formy odlišuje povrchem klobouku výrazně oble zvrásněným v klikaté žilky.[7][8] V pojetí českého mykologa Svatopluka Šebka chápána jako samostatný druh.[3]

Podobné druhy editovat

  • Kačenka česká (Verpa bohemica) roste na jaře na obdobných stanovištích, je však poněkud hojnější. Liší se zvláště světlejším kloboukem pokrytým svislými, vlnitými žebry. Jde také o chutný jedlý druh.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. PŘÍHODA, Antonín; URBAN, Ladislav. Kapesní atlas hub 1. Praha: SPN, 1986. 
  2. Index fungorum
  3. a b ŠEBEK, Svatopluk. Naše chřapáčovité a smržovité houby. Poděbrady: Oblastní muzeum v Poděbradech, 1973. 
  4. BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. S. 96. 
  5. a b HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006 [cit. 2015-04-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-09. 
  6. http://e-ecodb.bas.bg/rdb/en/vol1/Verconic.html
  7. a b HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2. 
  8. PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav, a kol. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. vyd. Praha: Josef Posekaný, 2010. ISBN 978-80-254-5908-9. S. 88. 

Literatura editovat

Externí odkazy editovat