Velkopolsko (historické území)
Velkopolsko (polsky Wielkopolska, latinsky Polonia Maior, německy Großpolen) je historické území ve střední a západní části Polska s hlavním městem Poznaní. Poznaň je také historickou metropolí Velkopolska.
| Velkopolsko Wielkopolska | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
 | |
| Status | historická země, region |
| Souřadnice | 52°24′30″ s. š., 16°56′3″ v. d. |
| Obyvatelstvo | |
| Jazyk | polština |
| Národnostní složení | Poláci |
| Náboženství | římskokatolické |
| Správa regionu | |
| Stát |  Polsko |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Patronkou Velkopolska je kališská kněžna, blahoslavená Jolanta Helena Polská z uherské dynastie Arpádovců.[1]
Název editovat
Území ovládané Polany bylo zpočátku nazývané Polonia, později též Polonia Maior (jako rozlišení od Polonia Minor – Malopolsko). Prvním, kdo použil názvu „Velkopolsko“ (Polonia Maior), byl Matěj z Lubině, představený benediktinského kláštera v Lubini a kancléř knížete Boleslava Pobožného, jenž zmínil název Velkopolska (v původním významu „starší Polsko“) ve výnosu z 15. června 1257.[2]
Poloha editovat
Velkopolsko se rozkládá na Velkopolském pojezeří a Severovelkopolské nížině. Hranice regionu se během staletí měnily, což způsobuje problémy s určením jednoznačné historické hranice. Naproti tomu je často obecně uznáváno území tzv. vlastního Velkopolska (Wielkopolska właściwa), jejímiž nejvýznamnějšími městy jsou: Poznaň, Kališ, Konin, Piła, Ostrov Velkopolský, Hnězdno, Lešno. V širším smyslu se Velkopolsko dělí na[3][4]:
- Vlastní Velkopolsko
- Lubušsko (Lubusz)
- Kujavsko
- Lenčicko-Sieradzsko
- Lenčické vojvodství
- Sieradzské vojvodství (obsahuje Věluňsko)
Reference editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velkopolsko na Wikimedia Commons - Maršálkovský úřad Velkopolského vojvodství
- Galerie Velkopolska – fotografie památek
- Zámky, paláce a sídla Velkopolska
