Prsní svaly
Prsní svaly jsou dvojího typu: velký prsní sval (musculus pectoralis major) a malý prsní sval (musculus pectoralis minor).
Velký prsní sval editovat
Patří mezi největší ploché svaly v těle, začíná od vnitřní třetiny klíčku (část klíčková). Od kosti hrudní a přilehlých chrupavek pravých žeber (část hrudníko-žeberní) a od pochvy přímého svalu břišního (část břišní). Z tohoto začátku se masité snopce sbíhají k podpažní jamce, jejíž přední ohraničení tvoří úponová část svalu.
Krátká silná šlacha se upíná na hranu velkého hrbolu kosti pažní. Při úponu dochází k určitému překrývání snopců svalu. Část klíčková překrývá zbylé dvě části a díky tomu má úponová šlacha podobu písmene U.
Funkce editovat
Kontrakce celého svalu provádí připažení. Spolu se širokým svalem zádovým je nejmohutnější adduktorem vzpažené horní končetiny. Při shybu přitahuje spolu s širokým svalem zádovým a ve spolupráci s dolní částí pilovitého svalu předního a svalu trapézového trup k hrazdě. Klíčková část se účastní předpažení, břišní část velkého prsního svalu se uplatní při depresi ramene. Mnohdy napomáhá při vdechu a řadí se tak k tzv. pomocným svalům dýchacím.
Malý prsní sval editovat
Tento sval je plochý trojúhelníkový sval překrytý velkým svalem prsním. Začíná na předním okraji kostěné části druhého až pátého žebra, vystupuje zevně strmě nahoru a upíná se na výběžek hákovitý. Od mediálního okraje svalu se táhne ke svalu podklíčkovému a klíčku silná povázka klíčkoprsní.
Funkce editovat
Deprese a protakce ramene. Při fixované lopatce zdvihá žebra a také jako velký sval prsní patří k pomocným svalům dýchacím.
Literatura editovat
- Prof. MUDr. Jaroslava Fleichman, doc. MUDr Rudolf Linc: Anatomie člověka I., 2. vydání Praha 1972, Státní pedagogické nakladatelství
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu prsní svaly na Wikimedia Commons
