Wikipedie

Velemlokárium

pavilon v Zoo Praha

Velemlokárium je název unikátního chovatelsko-expozičního pavilonu v dolní části Zoo Praha, který byl zpřístupněn v květnu 2014. Jedná se o první stavbu svého druhu na světě, jelikož jde o samostatnou budovu určenou zejména pro chov největších obojživelníků světa – velemloků čínských. Navíc prezentuje také kulturní kontext.

Velemlokárium
Poloha
AdresaČeskoČesko Česko
Souřadnice50°6′59,16″ s. š., 14°24′16,38″ v. d.
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tradice velemloků čínských v Praze je spojená s chovem v Havlíčkových sadech ve 30. letech 20. století a dále pak od 50. let 20. století s dlouhodobým pobytem dvou jedinců v prostorách Přírodovědecké fakulty UK v Praze ve Viničné ulici. Poslední jedinec zde uhynul v roce 2001. Oba tito velemloci byli darem Číny pražské zoo, do zoo se však nikdy nedostali.[1] Na PřF UK však byli inspirací pro cenu Studentský velemlok.[2] První zvířata tohoto druhu přišla do areálu Zoo Praha až v souvislosti s výstavbou této expozice.

Stavba a výstavba editovat

První úvahy na vznik samostatné expozice pro velemloky čínské vznikly již na přelomu let 2009 a 2010.[3] K vlastní výstavbě došlo v letech 2012 až 2014.[4] V roce 2013 zatopila v tu chvíli takřka dokončený pavilon povodeň.

Pavilon je uzpůsoben tak, aby byla možná bezproblémová evakuace zvířat a minimální škody při příchodu povodně. Je také nízkoenergetickou stavbou, která je zasypána zeminou tak, aby vytvářela pocit zatravněného kopce, nikoliv klasické budovy.[3] K dispozici je vlastní vrt a tepelné čerpadlo.[5]

Části pavilonu editovat

 
Velemlok čínský

Expozice velemloků editovat

Unikátní řešení pavilonu spočívá v prezentaci zvířat v soustavě nádrží, které imitují čínskou (pod)horskou řeku. Dvě nádrže umožňují pohled na velemloky svrchu, jedna zespoda a dvě z boku. Právě v největší z nádrží s bočním pohledem je umístěn také největší velemlok Karlo. Nádrže jsou po obvodu členité, s řadou převisů a skrýší, které umožňují napodobit stanoviště velemloků při březích ve volné přírodě. Vše je zasazeno do umělých skal s vegetací, která je nasvícena speciálními reflektory.[5]

V pavilonu se v návštěvnických hodinách mění denní a noční režim tak, aby bylo možné pozorovat zvířata za různých světelných podmínek. V noci jsou totiž velemloci aktivnější.[6]

Zázemí editovat

Pro návštěvníky nepřístupná část budovy skrývá zázemí (přibližně třetina pavilonu[5]), kde se nachází pět nádrží s boudičkami (nahrazujícími dutinu pod břehem), které je možné propojit do „potoka“. V době rozmnožování totiž potřebují putovat proti proudu.[5] Celkově v pavilonu fungují čtyři filtrační okruhy. Z toho tři zajišťují potřebnou kvalitu a okysličení vody pro citlivé velemloky.[4] a další zajišťuje čištění návštěvnických nádrží, kam se zvířata nedostanou. Filtrace má tři stupně: pískový filtr, biologická filtrace a ošetření ultrafialovým zářením.[5] Důležitou součástí je taktéž počítačem řízené tepelné čerpadlo, které zajišťuje správnou teplotu vody v nádržích. Ta je v průběhu roku měněna tak, aby imitovala situaci v přírodě.

 
Chřestýšovec mangšanský

Doplňkové expozice editovat

Pavilon se snaží propojit svět přírody a velemloků se světem lidí zejména tím, že představuje román Karla Čapka Válka s mloky. Přestože Čapkovi mloci žijí v moři, tedy v jiném prostředí než velemloci čínští, je právě inspirace tímto druhem u zmíněného literárního díla zřejmá. Návštěvník má možnost využít audiokoutku – posadit se do dvou křesel se sluchátky a poslechnout si úryvky z Války s mloky, které v češtině namluvil herec Jiří Lábus.[6] K dispozici jsou však i úryvky namluvené v cizích jazykových mutacích. V zadní části jednosměrně přístupného pavilonu se nachází model velemloka v životní velikosti. Soustavu prvků v této části stavby doplňují dvě expozice pro vzácně chované plazy stejné oblasti: hady a želvy. K dispozici je také ovladatelná obrazovka, díky níž se lze sledovat velemloka z dalšího úhlu pohledu.

Pavilon v číslech editovat

  • Plocha: 186 m2[4]
  • Plocha expozičních nádrží: 27,4 m2[4]
  • Počet druhů zvířat: 3
  • Doba výstavby: 2012–2014[6]
  • Náklady: 23,6 mil. Kč[6]

Chované druhy editovat

Velemloci v pavilonu editovat

  • Karlo – samec, narozen na počátku 70. let 20. století[8], největší velemlok v Evropě – v době otevření pavilonu 155 cm a 26,5 kg.[6] V prosinci 2015 naměřeno 158 cm a 35 kg, podle čehož by mohl být i největším žijícím velemlokem světa.[9] Historický rekord v délce velemloka zapsaný v Guinnessově knize rekordů je 180 cm (s váhou 65 kilogramů).[9] Karlo byl původně zapůjčen z německého Staatliches Museum für Naturkunde v Karlsruhe na dobu rekonstrukce nádrže.[6] Nakonec byl ponechán v Praze natrvalo.[9]
  • Šmíca – samec[10], dle původních předpokladů samice, narozen 1995; příjezd 2014 z rakouské Aquazoo Schmiding; v době otevření pavilonu v květnu 2014 105 cm[11], v prosinci 2015 110 cm a 14 kg[9].
  • Natali – samec, narozen 1995; příjezd 2014 z německého Berlína; v době otevření pavilonu v květnu 2014 134 cm[11], v prosinci 2015 137 cm a 25 kg[9].
  • Ostatní – v roce 2012 přicestovaly tři desítky mláďat[8] o délce 20 až 30 cm z chovné stanice v Koreji[12]. Největší z nich (v době otevření pavilonu již 60 a více centimetrů) pojmenováni v souvislosti s Čapkovým dílem Andy (samec[13]) a Boleslav Jablonský (samice[10]).[6]

Zajímavosti editovat

Reference editovat

  1. ↑ Velemlokárium. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-10-31]. 
  2. ↑ Studentský velemlok — Přírodovědecká fakulta UK. www.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2018-10-31]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b V pražské zoo bude expozice velemloků - E15.cz. E15.cz. Dostupné online [cit. 2018-10-31]. 
  4. ↑ a b c d ANDĚROVÁ, Romana; JANOCHOVÁ, Lenka. Lexikon zvířat od A do Z. 4. vyd. Praha: Zoo Praha, 2017. 310 s. ISBN 978-80-85126-20-4. 
  5. ↑ a b c d e JANOCHOVÁ, Lenka; STELLA, Marco; VELENSKÝ, Petr. Velemlokárium zblízka. Trojský koník. 2014, čís. 2, s. 16–18. 
  6. ↑ a b c d e f g Velemlokárium. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-10-31]. 
  7. ↑ Novinky u zvířat. Zoo Praha [online]. [cit. 2018-10-31]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b MGR, Pavla Janoušková. Největší mlok v Evropě, který ukousl chovateli prst, žije v novém pavilonu. Pražský deník. 2014-05-28. Dostupné online [cit. 2018-10-31]. 
  9. ↑ a b c d e Máme patrně největšího velemloka na světě. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-10-31]. 
  10. ↑ a b V pražské zoo již znají pohlaví velemloků čínských. Praha.cz. Dostupné online [cit. 2018-10-31]. 
  11. ↑ a b Velemloci v Praze. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-10-31]. 
  12. ↑ Velemlok čínský - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-10-31]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b POHLEDEM Miroslava Bobka: Velemloci se představují. Pražský deník. 2014-05-26. Dostupné online [cit. 2018-10-31]. 
  14. ↑ Velemlokárium slavnostně otevřeno!. Zoo Praha. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-31.  Archivováno 31. 8. 2020 na Wayback Machine.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Velemlokárium&oldid=22647251“