Vasilij Nikitič Tatiščev
Vasilij Nikitič Tatiščev (rusky Васи́лий Ники́тич Тати́щев; 29. dubna 1686 – 26. července 1750) byl významný ruský státník, historik, filozof a etnograf. Proslavil se jako autor prvních úplných dějin Ruska Historie ruská od nejstarších časů (Istorija Rossijskaja s samych drevnějšich vremen), na kterých pracoval třicet let a dovedl je do roku 1558; práce byla dokončena po jeho smrti dalšími historiky. Tatiščev také založil tři ruská města: Stavropol na Volze (nyní Tolyatti), Jekatěrinburg a Perm.
| Vasilij Nikitič Tatiščev | |
|---|---|
 | |
| Narození | 19.jul. / 29. dubna 1686greg. Pskov |
| Úmrtí | 15.jul. / 26. července 1750greg. (ve věku 64 let) Boldino |
| Děti | Jevgraf Vasiljevič Tatiščev Jevpraxija Vasiljevna Tatiščevová |
| Rodiče | Nikita Alexejevič Tatiščev |
| Příbuzní | Rostislav Jevgrafovič Tatiščev, Alexandra Jevgrafovna Tatiščevová, Alexej Jevgrafovič Tatiščev, Jelizaveta Jevgrafovna Tatiščevová a  Q125472758 (vnoučata) |
| Podpis |  |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tatiščev byl představitelem takzvané „učené družiny“ a patřil k hlavním ideologům, kteří teoreticky zdůvodňovali Petrovy reformy.[1] Tatiščev se jako jeden z prvních v Rusku pokoušel o klasifikaci věd. Dělil vědy podle jejich společenské funkce na:
- „potřebne“
- „užitečné“
- „elegantní“ neboli krásné
- „zajímavé“ nebo neužitečné
- „škodlivé“
Taková klasifikace věd přes veškerou svou omezenost měla určitý pozitivní význam pro rozširžování vědeckých poznatků a boje proti pověrám a pseudovědám.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vasily Tatishchev na anglické Wikipedii.
Literatura editovat
- ŠČIPANOV, I. J., 1976. Filosofické myšlení v Rusku na konci XVII. století a v první polovině XVIII. století. In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 220–223.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vasilij Nikitič Tatiščev na Wikimedia Commons
