Vahagn Chačaturjan
Vahagn Garniki Chačaturjan (arménsky: Վահագն Գառնիկի Խաչատուրյան; * 22. dubna 1959 Sisian) je arménský politik a ekonom. Od roku 2022 je prezidentem Arménie. Je nestraníkem. V letech 2013–2017 byl členem liberální strany Arménský národní kongres (Hay Azgayin Kongres). Ač zastává proruské postoje[1], v říjnu 2023 svým podpisem stvrdil přistoupení země k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC)[2], který vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina[3], a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou.[4]
| Vahagn Chačaturjan | |
|---|---|
 | |
| Narození | 22. dubna 1959 (65 let) Sisian |
| Alma mater | Arménská státní ekonomická univerzita |
| Povolání | politik |
| Politické strany | Armenian National Congress (2013–2017) nestranickost |
| Nábož. vyznání | Arménská apoštolská církev |
| Funkce | Mayor of Yerevan (1992–1996) member of the National Assembly of Armenia (1995–1999) Minister of High-Tech Industry (2021–2022) prezident Arménie (od 2022) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Vystudoval na Jerevanském ústavu národního hospodářství (dnes Arménská státní ekonomická univerzita). Absolvoval v roce 1980. V letech 1980 až 1982 sloužil v sovětské armádě. Po skončení základní vojenské služby učil na své alma mater, v letech 1982–1990 pracoval v podniku „HrazdanMaš“ jako ekonom, v období 1990-1992 byl zástupcem generálního ředitele továrny Mars. V letech 1990 až 1996 byl členem městské rady Jerevanu, od roku 1992 do roku 1996 byl též starostou Jerevanu.[5] V letech 1995 až 1999 byl poslancem v Národním shromáždění Arménie. Mezi roky 1996 a 1998 byl poradcem prezidenta Levona Ter-Petrosjana. V roce 2002 se stal viceprezidentem Centra pro politologii, právo a ekonomický výzkum. V srpnu 2021 byl jmenován ministrem high-tech průmyslu, tento resort se v arménské vládě věnuje zejména informačním technologiím. Po rezignaci prezidenta Armena Sarkisjana v lednu 2022 nominovala Chačaturjana vládnoucí strana Společenská smlouva (K'aghak'atsiakan paymanagir) na prezidenta. Prezidentem byl zvolen arménským parlamentem ve druhém kole hlasování. Byl uveden do úřadu 13. března 2022.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vahagn Khachaturyan na anglické Wikipedii.
- ↑ Armenian President ‘Happy’ With Russia’s Resilience To Sanctions. Azatutyun.am. 2022-06-21. Dostupné online [cit. 2023-08-06]. (arménsky)
- ↑ Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Putina, viní ho z únosů ukrajinských dětí do Ruska. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-10-14 [cit. 2023-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Otázky a odpovědi. Co pro Putina znamená mezinárodní zatykač a proč soud řeší deportace?. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2023-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Putina, viní ho z únosů ukrajinských dětí do Ruska. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2023-03-17 [cit. 2023-10-14]. Dostupné online.
- ↑ New president of Armenia: who is he and what does he intend to do. Jam News [online]. 2022-03-03 [cit. 2023-08-06]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vahagn Chačaturjan na Wikimedia Commons
