Větrný mlýn na Strahově
Větrný mlýn na Strahově v Praze je zaniklý mlýn německého typu, který stál v místech zahrady Strahovského kláštera směrem na návrší Petřína poblíž kostela svatého Vavřince.[1][2][3][p. 1]
| Větrný mlýn na Strahově | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1277 |
| Přestavba | 1281 |
| Zánik | kolem 1640 |
| Stavebník | Strahovský klášter |
| Poloha | |
| Adresa | Strahovský klášter, Praha 1, Hradčany,  Česko |
| Souřadnice | 50°5′1,06″ s. š., 14°23′46,41″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Větrný mlýn byl jako první na území Čech postaven v roce 1277 na zahradě Strahovského kláštera a vystavět jej dal opat Siegfried, představený kláštera premonstrátů. V roce 1281 vyvrátil mlýn vítr, ale opat jej nechal znovu postavit. Zanikl pravděpodobně v průběhu třicetileté války.[1]
Václav Hájek z Libočan ve své kronice uvádí: „T. l. opat kláštera Strahovského a s konventem svým uradivše se, povolali jednoho velmi mistrného mlynáře, kázali sobě postaviti v své zahradě mlajn větrný velmi mistrně udělaný, tak že se tomu dílu všichni lidi divili. A ten mlajn dával dosti mauky všem obývajícím v témž klášteře Strahovském.“[1]
Dominik Karel Čermák v publikaci Premonstráti v Čechách a na Moravě uvádí: „Na počátku panování Siegfriedova zuřil hlad a nouze v naší zemi. Aby všeobecné bídě této alespoň poněkud odpomohl, zřídil Siegfried (sic) r. 1277 na výšině Strahovské věterní mlýn, jenž i k potřebám obyvatelů Pražských ustanoven byl. Když pak velikým vichrem ztroskotán jest, postavil jej opat r. 1281 podruhé, získal sobě tímto lidumilným podnikem náklonnost královu u velké míře, velmožové zemští stali se jeho přáteli, a klášter sám nabyl tímto příznivým vývojem mnoho výhod.“[1]
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Jaroslav Karas v Mlynářských novinách uvádí ke vzniku mlýna: „v první polovici 11. století“.
Reference editovat
- ↑ a b c d Větrný mlýn Praha 1 Hradčany. Povětrník (povetrnik.cz). Databáze větrných mlýnů a čerpadel. Jan Doubek. [cit. 2021-08-27]. Dostupné online.
- ↑ Větrní mohykáni. Česká televize. Za svědky minulosti. Rok výroby 1986. [cit. 2021-08-29]. Dostupné online.
- ↑ Jaroslav Karas: Historický vývoj mlynářství. V Praze: Mlynářské noviny, 1919. 88 s. Odborná knihovna Mynářských novin; č. 4. S. 59. Dostupné online.
Literatura editovat
- ČERMÁK, Dominik Karel. Premonstráti v Čechách a na Moravě: stručné vypsání osudů jednotlivých buď ještě stávajících neb již vyhlazených kláštěrů toho řádu dle roků jich založení. V Praze: Nákladem kanonie Strahovské, 1877. v, 573 s. S. 31. Dostupné online.
- EKERT, František. Posvátná místa král. hl. města Prahy: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého. V Praze: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1883-1884. 2 svazky (vi,479,xiii stran; 539,xiii stran). Údy dědictví svatojanského; 1883, č. 70; 1884; č. 71. Dědictwj Swatého Jana Nepomuckého. Svazek 1, s. 120. Dostupné online.
- HÁJEK Z LIBOČAN, Václav. Václava Hájka z Libočan Kronika česká. IV, Čechy královské r. 1254-1347. V Praze: Česká akademie věd a umění, 1933. 410 s. Staročeská knihovna; Č. V. Spisy musejní; Čís. CLXXVIII. S. 75-76. Dostupné online.
- KARAS, Jaroslav. Historický vývoj mlynářství. V Praze: Mlynářské noviny, 1919. 88 s. Odborná knihovna Mynářských novin; č. 4. S. 59. Dostupné online.
- ZÍBRT, Č., STOKLAS, Eugen a ŠORM, Antonín. Větrné mlýny v zemích československých. In: Český lid, 1926, č. 7. S. 250–259. Dostupné online.