Václav Zahradník

český skladatel a dirigent

Václav Zahradník (29. ledna 1942, Nepomuk28. června 2001, Praha) byl český skladateldirigent. Proslavil se zejména jako šéfdirigent Orchestru Československé televize.

Václav Zahradník
Narození29. ledna 1942
Praha
Úmrtí28. června 2001 (ve věku 59 let)
Praha
Povoláníhudební skladatel, dirigent a skladatel filmové hudby
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

V dětství vyrůstal v Nepomuku, odkud pocházeli jeho rodiče. Václav Zahradník se za studentských let (vystudoval stavební průmyslovku) stal klavíristou swingové kapely v Plzni. U hudby již zůstal a přesídlil do Prahy. Na pražské konzervatoři studoval skladbu u Františka Kovaříčka a Zdeňka Hůly, dirigování u Františka Hertla a bicí nástroje u Vladimíra Vlasáka.[1] V tomto období se podílel na experimentální hudbě v souboru Quax pod vedením Petra Kotíka.

Proslavil se v druhé polovině 60. let LP Šípková Růženka beatové skupiny Rebels, pro niž napsal skladby a odvážná aranžmá, v nichž použil nástroje symfonického orchestru. V roce 1969 natočil album Jazz Goes to Beat se studiovým big-bandem, s nímž vystoupil v rámci pražského Mezinárodního jazzového festivalu. V období nastupující normalizace pokračoval coby dirigent, skladatel i aranžér velkými big-bandovými projekty (Interjazz, B & S…) na něž přijali pozvání slavní jazzmeni Slide Hampton, Johnny Griffin, John Surman a další. Ve stejné době si vyzkoušel roli hitmakera, produkoval dlouhohrající desky s Hanou Zagorovou, Jiřím ŠtědroněmViktorem Sodomou. Řada jeho písní je populární dodnes (Bludička Julie, Strejček Jonatán , „Vzhůru k výškám …“).

V roce 1973 se Václav Zahradník stal šéfdirigentem nově vzniklého Orchestru Československé televize (zanikl v roce 1990) a podílel se na mnoha populárních televizních show, například Televarieté, Možná přijde i kouzelník atd. Ve stejné době složil a natočil mnoho scénických a filmových hudeb, mj. k bestsellerovým komediím Marie Poledňákové Jak dostat tatínka do polepšovny, Jak vytrhnout velrybě stoličkuS tebou mě baví svět (hity Sladké mámení či Vzhůru k výškám), k animovanému seriálu Rákosníček, Brundibáři, k pohádkovému filmu Rumplcimprcampr atd. Výrazně se zapsal také jako hudební aranžér, např. ve filmové komedii Noc na Karlštejně.

Coby dirigent se osvědčil také v mezinárodním kontextu jako šéfdirigent hudebních festivalůSopotech, Bratislavská lyra, Děčínská kotva, Intertalent atd. Pravidelně zajížděl také dirigovat do Berlína. Přijal ocenění zasloužilý umělec. V osmdesátých letech navázal na své někdejší jazzové aktivity a spolupráci s producentem Antonínem Matznerem, výsledkem byla LP deska East West Connection.

V posledních dvanácti letech svého života, po prodělané těžké nemoci, po níž už nemohl pomýšlet na dráhu dirigenta, se věnoval především scénické hudbě a symfonickým úpravám muzikálových a filmových standardů pro Českou filharmonii, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOKSymfonický orchestr Českého rozhlasu.

Jeho strýc Jaroslav Zahradník byl varhaníkem a skladatelem, ředitelem v hudební škole v LitoměřicíchBlatné. Jeho syn Václav Zahradník mladší je také profesionálním muzikantem. Jeho starší syn Jakub Zahradník je také muzikantem.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Antonín Matzner: Václav Zahradník, In: autor in, magazín OSA, číslo 04/zima 2011, 22. prosince 2011, vyd. OSA, Praha, str. 53

Literatura editovat

  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1 298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 1117. 
  • MATZNER, Antonín. Václav Zahradník, In: autor in, magazín OSA, číslo 04/zima 2011, 22. prosince 2011, vyd. OSA, Praha, str. 52–4
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 804. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 540. 

Externí odkazy editovat