Wikipedie

Václav Solín

český kněz, hudebník a spisovatel

Václav Solín (24. srpna 1527 v Drahotuších – 5. června 1566 v Třebíči) byl knězem Jednoty bratrské, hudebníkem a spisovatelem.

Václav Solín
Narození24. srpna 1527
Hranice IV-Drahotuše
Úmrtí5. června 1566 (ve věku 38 let)
Třebíč
Povoláníhudebník, kněz, spisovatel a tiskař
Nábož. vyznáníJednota bratrská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Titulní strana Šamotulského kancionálu (1561), na jehož vydání se Václav Solín jako korektor podílel.

Život editovat

Roku 1557 byl na synodu ve Slížanech ordinován na kněze. Byl jedním z prvních spolupracovníků ivančické tiskárny a do počátku roku 1564 jejím správcem. Jako korektor se již v roce 1561 podílel na vydání Šamotulského kancionálu a v roce 1564 také tzv. Ivančického kancionálu, o němž zaznamenal zahájení a ukončení tiskových prací (2. prosince 1562 – 17. února 1564).[1] Částečně spolupracoval i na prvním vydání Blahoslavova překladu Nového zákona, vytištěného v roce 1564 v Ivančicích. Před dokončením obou tisků z neznámých důvodů Ivančice opustil a od ledna 1564 až do své smrti působil jako správce bratrského sboru v Třebíči. V roce 1565 se společně s budoucím biskupem Ondřejem Štefanem jako doprovod zástupců bratrské šlechty účastnil deputace do Vídně, vyslané k pohřbu českého krále Ferdinanda I. a k audienci u Maxmiliána II.[2]

Dílo editovat

V dubnu 1559 se Václav Solín účastnil v Ivančicích rozmlouvání zástupců Jednoty bratrské se slavkovskými křtěnci, o němž zanechal pod názvem Summa rozmlouvání mezi bratřími a novokřtěnci slavkovskými zprávu v desátém svazku sbírky bratrských pramenů Acta Unitatis fratrum.

Svůj podíl na některých tiscích vyjadřoval monogramem V.S., jako v případě Šamotulského kancionálu, pro nějž vytvořil dřevořezový portrét Mistra Jana Husa.[3] V tomto kancionále jsou také otištěny čtyři Solínovy písně: „Aj všickni křesťané milí“ (F.IV.), „Jezu Kriste, náš přeslavný králi“ (G.XIII.), „O všickni lidé, kdožkoli touto cestou jde“ (F.III.) a „Važmež věrní nábožně smrt Kristovu nevinnou“ (F.IX.).

Dříve byl pokládán za autora tištěného spisu Muzika, to jest Zpráva k zpívání náležitá (druhé vydání z roku 1561), který vyšel pod pseudonymem Jana Josquina.[4] Následující badatelé však tuto hypotézu odmítli.[5]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ MENČÍK 1885, 69 a 75.
  2. ↑ MÜLLER 1931, 375.
  3. ↑ Srov. VOIT 2008, 825.
  4. ↑ HOSTINSKÝ 1896.
  5. ↑ DOLANSKÝ 1901; GREGOR 1951‒1953; VÁVRA 1957; MARTÍNEK 1960.

Literatura editovat

  • DOLANSKÝ, Ladislav. Johannes Josquinus a Václav Solín. In: Listy filologické 28 (1901), 17–24
  • DAŇKOVÁ[BOHATCOVÁ], Mirjam. Bratrské tisky ivančické a kralické. The prints of Ivančice and Kralice of the Union of Czech brethren (1564–1619). Praha 1951 (Sborník Národního musea v Praze. Řada A – Historia. Sv. 5, č. 1.), 60–63, 65, 89, 130
  • FIALOVÁ, Vlasta. Zachariáš Solín, tiskař Kralické bible. Brno 1968
  • FIEDLER, Joseph (ed.). Todtenbuch der Geistlichkeit der Böhmischen Brüder. Fontes rerum Austriacarum. Oesterreichische Geschichts-Quellen. Abt. 1. Scriptores. Bd. 5. Wien 1863, 250 (Solínův životopis v bratrském Nekrologiu)
  • GREGOR, Vladimír. Jan Josquin a Václav Solín. In: Sborník Studijního a lidovýchovného ústavu kraje Olomouckého. Oddíl B. I. (1951–1953), 91–94
  • HOSTINSKÝ, Otakar (ed.). Jan Blahoslav a Jan Josquin. Příspěvěk k dějinám české hudby a theorie umění XVI. věku. S novými otisky obou Muzik: Blahoslavovy (1569) a Josquinovy (1561). Praha 1896 (Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze, ročník 5, třída 1, číslo 1)
  • HREJSA, Bohuš. Kancionály v Jednotě bratrské. In: Reformační sborník 4 (1931), 30
  • CHALOUPKA, Jan. Ochránci, překladatelé a tiskaři kralické tiskárny (1562–1656). In: Časopis Moravského muzea. Vědy společenské 66 (1981), 101–102
  • MARTÍNEK, Jan. K autorství Josquinovy Musiky. In: Listy filologické 83 (1960), 323–324
  • MENČÍK, Ferdinand (ed.). Kalendářní zprávy o některých moravských bratrech. In: Zprávy o zasedání Královské české společnosti nauk. Třída filosoficko-historicko-filologická (1885), 67–76 (letopisecké poznámky Václava Solína a jiných bratrských kněží)
  • MÜLLER, Joseph Theodor. Geschichte der Böhmischen Brüder. Bd. 2. Herrnhut 1931 (podle rejstříku)
  • RYBIČKA, Antonín. Kalendářní zápisky životo- a místopisné. 1. Kdy a kde narodil se V. Z. Solin? In: Památky archaeologické a místopisné 15 (1890–1892), 474–475
  • VÁVRA, Ivan. Dnešní stav josquinovské otázky. In: Listy filologické 80 (1957), 253–257
  • VOIT, Petr. Encyklopedie knihy. Starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Praha 2008, 825–826.
  • ZAPLETAL, Florian. Václav Solín z Drahotuš. In: Záhorská kronika 12 (1929–1930), 65–68
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Solín&oldid=22423267“