Václav Seidl
Václav Seidl, též Vácslav Seidl[1] (20. února 1823 Praha[1] Písek[1] – 19. prosince 1903 Jindřichův Hradec[1][2]), byl rakouský právník a politik české národnosti z Čech, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu.
| Václav Seidl | |
|---|---|
 Václav Seidl | |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – 1868 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Národní strana Nár. str. svobodomyslná (mladočeši) |
| Narození | 20. února 1823 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 19. prosince 1903 Jindřichův Hradec  Rakousko-Uhersko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Narodil se v pražské měšťanské rodině. Jeho otec Václav Seidl byl sládkem a majitelem pivovaru U Splavínů. Václav Seidl absolvoval gymnázium, vystudoval práva a nastoupil jako soudní adjunkt k okresnímu soudu v Klatovech. Během revolučního roku 1848 byl společně se svým otcem veřejně činný. Patřil mezi přátele Karla Havlíčka Borovského, Karla Sladkovského, později i bratří Grégrů. Město Klatovy mu udělilo čestné občanství.[1][2]
Po obnovení ústavního systému vlády počátkem 60. let se zapojil i do politického života. V zemských volbách v Čechách roku 1861 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii městskou, obvod Klatovy, Domažlice. Byl tehdy uváděn jako oficiální český kandidát ((Národní strana, staročeská).[3] Mandát obhájil ve volbách v lednu 1867[4] a volbách v březnu 1867.[5] Na sněmu předložil návrh na úplnou jazykovou rovnost češtiny a němčiny.[2] Na mandát rezignoval z osobních důvodů[2] před srpnem 1868.[6]
I potom ale zůstal veřejně a politicky aktivním. Díky přátelství s bratry Grégrovými se stal členem Národní strany svobodomyslné (mladočeské). Vystoupil ze státní služby a působil jako advokát. Byl autorem myšlenky na veřejnou (zlatkovou) sbírku na obnovu Národního divadla po jeho požáru. Podílel se na mladočeské agitaci proti punktacím.[2] Byl členem Ústřední matice školské.[2][1]
Zemřel v prosinci 1903 po krátké nemoci.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e f LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 268.
- ↑ a b c d e f g Václav Seidl. Národní listy. Prosinec 1903, roč. 43, čís. 348, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Národní listy 22. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=&id=6086918&picp=&idpi=8401848
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/003schuz/s003002.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/2/stenprot/001schuz/s001001.htm
