Uršula Braniborská (1450–1508)

Uršula Braniborská
	kněžna minstrberská a olešnická
Narození	25. září 1450
Úmrtí	25. listopadu 1508; Vratislav
Sňatek	9. února 1467
Manžel	Jindřich I. Starší
Potomci	Albrecht; JIří; Jan; Markéta; Karel I. Albrecht; Ludvík; Magdalena; Sidonie
Dynastie	Hohenzollernové
Otec	Albrecht III. Achilles
Matka	Markéta Bádenská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uršula Braniborská (25. září 1450 – 25. listopadu 1508, Vratislav) byla rodem braniborská princezna a sňatkem minstrberská a olešnická kněžna a kladská hraběnka.

Biografie editovat

Uršula byla nejstarším a nejmilejším ze čtyř dětí braniborského kurfiřta Albrechta III. Achilla (1414–1486) z jeho prvního manželství s Markétou Bádenskou (1431–1457).

Manželství editovat

Princezna je považována za jednu z nejvýraznějších obětí sňatkové politiky 15. století. Nejprve byla v roce 1458 zaslíbena saskému vévodovi Albrechtu III., po zrušení tohoto zasnoubení byl dalším adeptem sňatku Albrechtův starší bratr Arnošt Saský, toto zasnoubení však bylo zrušeno rovněž. Další kandidát ženitby byl minstrberský kníže Jindřich I. Starší (1448–1498), syn českého krále Jiřího z Poděbrad. V roce 1466 prohlásil papež Pavel II. toto zasnoubení za „rouhavé spojení s kacířem“ a Uršula byla spolu se svým otcem uvržena do klatby. Také vztahy Braniborska a císaře Fridricha III. Habsburského byly kvůli uzavření tohoto manželství obtížnější. Jiří z Poděbrad a Albrecht Achilles nato uzavřeli spojenectví proti všem odpůrcům tohoto manželství.

Uršula se poté sama tajně, bez vědomí svého otce, zasnoubila s Rudolfem III. von Sulz, lankrabětem z Klettgau. Po papežském zrušení tohoto závazku se přece konečně provdala 9. února roku 1467 v Chebu za minstrberského knížete Jindřicha I. Staršího. Roku 1471 byla s tím spojená klatba Uršuly a jejího otce zrušena.

Potomci editovat

Z manželství Uršuly a Jindřicha se narodilo osm dětí:

Albrecht (2. září 1468, Kunětická hora – 12. července 1511, Prostějov) kníže minstrbersko-olešnický

∞ 1487 princezna Salome (1475/76–1514), dcera zaháňského knížete Jana II.

JIří (1. října 1470, Litice – 10. listopadu 1502, Olešnice) kníže minstrbersko-olešnický

∞ 1488 princezna Hedvika (1476–1524), dcera zaháňského knížete Jana II.

Jan (23. června 1472 – 4. srpna 1497)
Markéta (25. srpna 1473 – 28. června 1530, Drážďany)

∞ 1494 kníže Ernst Anhaltský (1454–1516)

Karel I. Albrecht (1. května 1476, Kladsko – 3. května 1536, Ząbkowice Śląskie), kníže minstrbersko-olešnický

∞ 1488 Princezna Anna (1480/83–1541), dcera zaháňského knížete Jana II.

Ludvík (21. června 1478, Kladsko – 28. dubna 1489, Kladsko)
Magdalena (25. ledna 1482, Kladsko – 11. dubna 1513, Olešnice)
Sidonie (3. června 1483, Kladsko – 1522)

∞ 1515 Ulrich von Hardegg († 1535)

Vývod z předků editovat

Jan II. Norimberský

Fridrich V. Norimberský

Alžběta Henneberská

Fridrich I. Braniborský

Fridrich II. Míšeňský

Alžběta Míšeňská

Matylda Bavorská

Albrecht III. Achilles

Maddalena Visconti

Beatrice Regina della Scala

Uršula Braniborská

Rudolf IV. Bádenský

Bernard I. Bádenský

Matylda ze Sponheimu

Jakub Bádenský

Ludvík XI. Oettingenský

Anna Oettingenská

Beatrix z Helfensteinu

Markéta Bádenská

Jan I. Lotrinskýy

Karel II. Lotrinský

Žofie Württemberská

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ursula von Brandenburg na německé Wikipedii.

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Uršula Braniborská na Wikimedia Commons
http://thepeerage.com/p4068.htm#i40674

Literatura editovat

Karl Friedrich Pauli: Allgemeine preussissche Staats-Geschichte, bis auf gegenwärtige Regierung, Band 1, 1761, S. 369
Samuel Buchholtz: Versuch einer Geschichte der Churmarck Brandenburg, F. W. Birnstiel, 1767, S. 216
Heidelberger Jahrbücher der Literatur, Band 55, Mohr und Zimmer, 1862, S. 820 (Digitalisat)