UTM
Univerzální transverzální Mercatorův systém souřadnic (UTM) je způsob určování polohy na povrchu Země založený na mřížkách. Od systému šířka-délka se liší v několika zásadních směrech.
Nejedná se o jedno mapové zobrazení, ale o soustavu 60 poledníkových zón zobrazených pomocí transverzního Mercatorova zobrazení. Střed souřadnic je pro každou zónu jiný a tvoří jej průsečík středového poledníku zóny s rovníkem. Od tohoto středu se měří vzdálenosti v metrech po ose x rostoucí od středového poledníku směrem na východ zvětšené o 500 000 (tzv. eastings) a po ose y rostoucí od rovníku směrem na sever (tzv. northings).
Souřadnice v rámci jedné zóny přibližně vyjadřují posun v metrech ve vzájemně kolmých směrech, takže vzdálenost dvou bodů ve stejné zóně lze vypočítat z jejich souřadnic pomocí Pythagorovy věty.
Historie editovat
Systém byl vyvinut Armádou Spojených států amerických v roce 1947. Pro oblast USA používal elipsoid Clarke 1866 a pro zbytek světa (včetně Havaje) mezinárodní elipsoid. V současné době používá jako základový model Země elipsoid WGS 84.
Poledníkové zóny UTM editovat
Systém UTM rozděluje povrch Země mezi 80° jižní šířky a 84° severní šířky do 60 poledníkových zón po 6°. Zóny jsou číslovány od 1 do 60 od 180. poledníku směrem na východ. Takže například zóna 1 pokrývá oblast mezi zeměpisnou délkou −180° a −174° a její střed tvoří poledník se zeměpisnou délkou −177°. Středovému poledníku zóny vždy odpovídá souřadnice x = 500 000.
| Poledníková zóna | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | 40 | 41 | 42 | 43 | 44 | 45 | 46 | 47 | 48 | 49 | 50 | 51 | 52 | 53 | 54 | 55 | 56 | 57 | 58 | 59 | 60 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zeměpisná délka |
hranice | −180° | −174° | −168° | −162° | −156° | −150° | −144° | −138° | −132° | −126° | −120° | −114° | −108° | −102° | −96° | −90° | −84° | −78° | −72° | −66° | −60° | −54° | −48° | −42° | −36° | −30° | −24° | −18° | −12° | −6° | 0° | 6° | 12° | 18° | 24° | 30° | 36° | 42° | 48° | 54° | 60° | 66° | 72° | 78° | 84° | 90° | 96° | 102° | 108° | 114° | 120° | 126° | 132° | 138° | 144° | 150° | 156° | 162° | 168° | 174° | 180° | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| střed[p 1] | −177° | −171° | −165° | −159° | −153° | −147° | −141° | −135° | −129° | −123° | −117° | −111° | −105° | −99° | −93° | −87° | −81° | −75° | −69° | −63° | −57° | −51° | −45° | −39° | −33° | −27° | −21° | −15° | −9° | −3° | 3° | 9° | 15° | 21° | 27° | 33° | 39° | 45° | 51° | 57° | 63° | 69° | 75° | 81° | 87° | 93° | 99° | 105° | 111° | 117° | 123° | 129° | 135° | 141° | 147° | 153° | 159° | 165° | 171° | 177° | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Rovno- běžková zóna |
Zeměp. šířka hranice |
|---|---|
| Y, Z | 84° |
| X | |
| 72° | |
| W | |
| 64° | |
| V | |
| 56° | |
| U | |
| 48° | |
| T | |
| 40° | |
| S | |
| 32° | |
| R | |
| 24° | |
| Q | |
| 16° | |
| P | |
| 8° | |
| N | |
| 0° | |
| M | |
| −8° | |
| L | |
| −16° | |
| K | |
| −24° | |
| J | |
| −32° | |
| H | |
| −40° | |
| G | |
| −48° | |
| F | |
| −56° | |
| E | |
| −64° | |
| D | |
| −72° | |
| C | |
| -80° | |
| A, B |
Rovnoběžkové zóny UTM editovat
Rovnoběžkové zóny nejsou součástí UTM, ale MGRS.[1] Někdy se však používají.
Oblast se zeměpisnou šířkou mezi −80° a +84° je rozdělená na 20 rovnoběžkových zón po 8° označených od jihu k severu písmeny C až X. Písmena I a O jsou vynechaná kvůli jejich podobnosti s číslicemi 1 a 0. Zóna X je rozšířená o 4° na sever, takže pokrývá oblast mezi +72° a +84°. Polární oblasti pokrývají zóny A, B (západní, resp. východní část Antarktidy) a Y, Z (západní, resp. východní část Arktidy).
Výjimky editovat
Všechny zóny jsou takto pravidelné, až na dvě oblasti které tvoří výjimky: na jihozápadním pobřeží Norska je zóna 32V prodloužena více na západ, aby zabrala celé norské pobřeží. Zóna 31V je o tuto část menší a pokrývá pouze otevřené moře. Druhou výjimkou jsou Špicberky, které by měly být pokryty sedmi zónami (31X až 37X), ale jsou pokryty pouze rozšířenými zónami 31X, 33X, 35X a 37X. Zóny 32X, 34X a 36X nejsou použity.
Způsob zápisu zón editovat
Každá UTM oblast je udána číslem poledníkové zóny a písmenem rovnoběžkové zóny. První se píše vždy číslo poledníkové zóny a za ním následuje písmeno rovnoběžkové zóny. Například Praha[p 2] leží v oblasti 33U.
Odkazy editovat
Poznámky editovat
Reference editovat
- ↑ Military Map Reading 201 [online]. National Geospatial-Intelligence Agency, 2002-05-29 [cit. 2009-06-19]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu UTM na Wikimedia Commons - Online konvertor souřadnic šířka-délka a UTM souřadnic Archivováno 19. 4. 2007 na Wayback Machine.
