USS Indiana (BB-58)

americká bitevní loď třídy South Dakota (1939)

USS Indiana (BB-58) byla bitevní loď námořnictva Spojených států amerických sloužící v letech 1942 až 1947. Byla to druhá jednotka třídy South Dakota.

Základní údaje
Vlajka
Typbitevní loď
TřídaSouth Dakota
Číslo trupuBB-58
UživateléVlajka US Navy
Jméno podleamerický stát Indiana
Zahájení stavby20. listopadu 1939
Spuštěna na vodu21. listopadu 1941
Uvedena do služby30. dubna 1942
Osudrozebrána, 1963
Takticko-technická data
Výtlak38 580 t (standardní), 45 233 t (plný)
Délka210 m (celková délka)
Šířka32,97 m
Ponor10, 69 m
Pohon8 × Babcock & Wilcox
130 000 koní
Rychlost27,5 uzlu (50,9 km/h)
Dosah15 000 nám. mil (28 000 km) při rychlosti 28 km/h
Posádka1 793 mužů a důstojníků (období míru)
2 500 mužů a důstojníků (válka)
Pancířboky: 310 mm
paluba: 152 mm
barbety: 440 mm
velitelská věž: 406 mm
Výzbroj9 × 406 mm (3×3)
20 × 127 mm (10×2)
28 × 40 mm (7×4)
35 × 20 mm (35×1)
Letadla3 × Vought OS2U Kingfisher

Stavba editovat

20. listopadu 1939 byl položen kýl lodi Indiana v loděnici Newport News Shipbuilding. Hotový trup lodi byl 21. listopadu 1941 pokřtěn dcerou guvernéra Indiany a poté spuštěn na vodu. Indiana byla v dubnu 1942 dokončena a 30. dubna 1942 byla uvedena do služby. První velícím důstojníkem lodi se stal Aaron S. Merrill.

Výzbroj editovat

Hlavní výzbroj Indiany tvořily 3 tříhlavňové střelecké věže s děly Mk 6, která měla ráži 406 mm a dostřel 37 km. Sekundární výzbroj tvořilo 10 dvojhlavňových víceúčelových děl Mk 12 ráže 127 mm. Protivzdušnou obranu tvořilo 7 čtyřhlavňových kanónů Bofors ráže 40 mm a 35 kanónů Oerlikon ráže 20 mm. Indiana také nesla 3 hydroplány Vought OS2U Kingfisher, které dosahovaly maximální rychlosti 275 km/h.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku USS Indiana (BB-58) na anglické Wikipedii.

Literatura editovat

JACKSON, Robert. Encyklopedie válečných lodí. [s.l.]: NAŠE VOJSKO, 2015. 448 s. ISBN 978-80-206-1199-4. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat