Turčianska župa
Turčianska župa (latinsky: comitatus Thurociensis, německy: Turzo, maďarsky: Túrótz / Turóczi / Túróc / Turóc) je název historického komitátu, stolice a župy Uherska.
Geografie editovat
Turčianska stolice sousedila s Oravskou župou, Trenčínskou župou, Liptovskou župou, Nitranskou župou a Zvolenskou župou. Zabírá území Turčianské kotliny, která je vklíněná mezi pohoří Malá Fatra, Velká Fatra, Kremnické vrchy a Žiar. Krajem protéká řeka Turiec, která se vlévá při Vrútkách do Váhu. Rozloha Turčianské župy v roce 1910 byla 1 123 km².
Centrum editovat
Centrem stolice byl původně hrad Sklabiňa, stoličná zasedání však probíhala v Turčianském Svätém Martine (dnes: Martin), který se později (1772) stal i správním centrem stolice.
Rody vládnoucích županů editovat
Od roku 1535 zastávali úřad hlavního turčianského župana dědičně šlechtici z rodu Révai (Révay), nejbohatšího a nejvlivnějšího rodu.
Dějiny editovat
Nejstarší doklady osídlení Turca jsou nálezy z jeskyní Mažarná a Na Vyhni z období 2750–2250 před n. l. V mladší a pozdní době bronzové (1350–700 před n. l.) obýval skoro celý Turiec lid lužické kultury. V období 3. století před Kristem až po 2. století po Kristu obývá Turiec lid púchovské kultury.
Slované přišli do Turca asi až v 7. století. Koncem 8. a začátkem 9. století již bylo toto území relativně hustě obydlené, což dokazují archeologické vykopávky v Blatnici, Malém Čepčíně a Žabokrekách. V 9. století byl centrálním hradištěm Vyšehrad (Horní Nitra) na hranici mezi Turcem a Horní Nitrou. Odtud byl ovládán nejen Turiec, ale i velká část horního Ponitří. Z tohoto období asi pocházejí i dvojité názvy obcí v obou regionech jako Diviaky (Turčianske Teplice), Slovenské Pravno, Sučany, Necpaly a další.
První písemná vzpomínka o Turci je z roku 1113, ale tehdy se vzpomínal jen jako součást Zvolenského dominia. Turiec, jako řídce osídlené území, byl spravován kastelánem (později podžupan) z hradu Sklabiňa jako panství Zvolenského komitátu. Vlastního župana měla stolice od roku 1339, čímž se oddělila od Zvolenského komitátu (podobně jako Liptov a Orava).
Turecké výboje se Turci (stejně jako celému severnímu Slovensku) vyhnuly.
Během josefinských reforem se Turiec měl spojit s Oravou, protože však měly jen malou společnou hranici (v zimě většinou neprůchodnou), nakonec se spojil se Zvolenem do Turčiansko-Zvolenské stolice (1786–1790) se sídlem v Banské Bystrici. Po smrti Josefa II. se Turčianska stolice obnovila.
V roce 1918 se Turiec stal součástí Československa. Turčianska župa zanikla 31. prosince 1922, v letech 1923–1928 byla součástí Považské župy. V současnosti je území součástí Žilinského kraje.
Národnosti editovat
Obyvatelé Turca byly převážně Slováci, což přetrvalo do současnosti. Němci žili jen na horním (jižním) Turci, ale po 2. světové válce byli evakuováni a částečně vyhnáni do Německa.
Okresy editovat
V roce 1910 se Turiec dělil na dva slúžnovské okresy:
- Turčiansky Svätý Martin (Dolní Turiec)
- Turčianske Teplice (Horní Turiec)
V současnosti je území Turca rozděleno na dva stejnojmenné okresy, i když s jinými hranicemi:
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Turčianska župa (Uhorsko) na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Turčianska župa na Wikimedia Commons
