Trojvrší

Trojvrší je symbolické seskupení tří kopců či hor, které nachází svůj odraz např. v heraldice.

Trojvrší na státním znaku Slovenska

Význam trojvrší se také někdy vykládá jako Golgota, či trojstupňová pyramida (výklad symbolu jako symbolu Svaté trojice), jakýsi fundament pro dvojramenný byzantský kříž, tento znak se poprvé objevoval v Byzanci, uvádí ho ve své publikaci Bauer (roku 1983). Tato Bauerova byzantská ilustrace s „hranatou formou“ (pyramidální) trojvrší pochází z roku 985 a ukazuje kříž umístěný na několikastupňové pyramidě na stole během koncilu v Nikaii v roce 787.

Velkomoravská symbolika

Tři kopce, Holý kopec, Buchlov a Modla, jsou výrazným orientačním bodem na obchodní trase od Jadranu k Baltu, tzv. Jantarové stezky. Nachází se v pohoří Chřiby, které působilo jako přírodní hradba oblasti velkomoravské lokality Staré Město–Sady. Dodnes má svoji vysokou vizuální kvalitu, popisovanou kupř. v lidových písních.

Tyto „majáky“ symbolizovaly obchodní a kulturním centrum tehdejší Velkomoravské říše, jejímž úkolem byl rozmach nejen civilizační, ale především duchovní a kulturní. Metoděj sloužil liturgie novým liturgickým jazykem, staroslověnštinou, což poukazuje na důležitost jeho misie, musel také nový liturgický jazyk obhajovat v Římě. Staroslověnština byla teprve čtvrtým liturgickým jazykem používaných v křesťanské církvi, po hebrejštině Ježíše Krista, řečtině Svatého Pavla a latině prvních křesťanů v katakombách římské metropole. V okolí Uherského Hradiště, Starého Města, Velehradu a Zlechova se traduje, že tato dominanta nad metropolí zakotvila v povědomí tehdejších obchodníků, řemeslníků a vůbec původních obyvatel tohoto prvního státního útvaru na území této části střední Evropy, že mohla být bájným předobrazem známého trojvrší, které dnes používá kupř: Slovensko či Maďarsko jako státního znaku.

Uherská symbolika

Maďarský výklad Magyarország fontos hegyeivel – Tátra, Mátra, Fátra (památné hory Maďarska, výklad je populární i na Slovensku) pochází nejdříve ze 16. století či 17. století a široce populárním se stal v 19. století během „maďarského obrození“ a Rakousko-uherského vyrovnání. Tento „původ“ vznikl jako protiklad k pruhům uherského znaku, což byly opět symbolizované maďarské řeky: Dunaj, Tisa, Dráva, Sáva. Je zcela prokázané, že „horské pojetí“ Mátra – Tátra – Fátra není původní význam tohoto symbolu. Tato umělá maďarská nacionalistická interpretace Magyarország fontos hegyeivel působí také proti zákonům heraldiky. Základním principem heraldiky je vždy zobrazování konkrétní reálie (předmět: loď, zvíře: lev, hora: Zelená hora atd.), nikoliv abstraktní trojice celých velkých pohoří vzdálených několik set kilometrů.

Dříve (za uherského krále Ondřeje III. (1290–1301), který pobýval jistý čas v Benátkách) se objevovalo trojvrší i jako trojice skal (užíváno jeho manželkou), či jako jeden velký oblouk. Na slovenském území tento znak používala pouze obec Skalica asi od 13. století, není vyloučeno, že i dříve. V devadesátých letech 20. stol. se snažila slovenská strana heraldiků o jiné výklady, kromě Golgoty se objevila také „koruna“, což byl původně význam symbolu spojovaný s uherským králem Václavem, synem českého krále Václava II., který při korunovaci za uherského krále přijal jméno Ladislav V. Ten je také některými historiky označován, ze „dovozce“ erbu z Čech do Uherska, tzv. „česká cesta“ nebo „západní cesta“ původu tohoto symbolu.

Na Slovensku se objevily také další různé výklady pohoří, kupř. Žibrica a Zobor s Pyramídou, trojice z pohoří Tribeč blízko Nitry a další, většinou nějakým způsobem historicky spojené s Velkou Moravou.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu trojvrší na Wikimedia Commons