Trdelník

sladké pečivo

Trdelník je sladké pečivo ve tvaru podobném velké duté kremroli, ovšem bez krémové náplně.

Trdelník
Hotové trdelníky
Hotové trdelníky
Základní informace
Kategoriepečivo
Tvardutý válec
Místo původuRumunsko
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Navíjení trdelníku na trdlo
Pečení trdelníku
Rozřezaný Skalický trdelník

Vyrábí se z kynutého těsta, které se rozválené v pruzích navíjí na bukový válec (dnes také kovový) o průměru 8 až 10 cm, zvaný trdlo[1], a peče se v žáru dřevěného uhlí. Při pečení se otáčí, potírá mlékem až do té doby, dokud nezíská zlatočervenou barvu. Pak se z válce opatrně stáhne, aby se neporušil tvar. Běžně se podává posypaný cukrem, objevují se i varianty s jinými příchutěmi (skořice, vanilka, ořechy, čokoláda, ad.). Trdelník pochází zřejmě ze Sedmihradska, tedy historického regionu na území dnešního Rumunska. Předpokládá se, že k jeho rozšíření došlo v důsledku vpádu Tatarů, kdy část obyvatelstva utekla na sever[2].

Trdelníky v Evropě editovat

Podobné výrobky jsou známy ve světě a také jinde mají v některých případech (Švédsko, Slovensko) registrovánu značku PGI. V Maďarsku je trdelník znám jako kürtőskalács, je považován za téměř „národní symbol“. Mezi další podobné výrobky patří:

  • Rakousko: známý jako Prügelkrapfen
  • Německo: známý jako Baumstriezel nebo Baumkuchen
  • Lucembursko známý jako Baamkuch, kde je tradičním jídlem na svatbách a jiných slavnostech
  • Litva: Šakotis nebo Raguolis (v západní Litvě jako Bamkuchinas)
  • Polsko: Sękacz podobný zákusek
  • Slovensko: Skalický trdelník, pro tento název má Slovensko registrovánu unijní značku PGI
  • Švédsko: pro název Spettekaka má Švédsko také registrovánu unijní značku PGI

Historie trdelníku v Česku editovat

Ačkoliv trdelník původně nepochází z Česka, má zde dlouhou historii. Marie Úlehlová-Tilschová ve své knize Česká strava lidová zmiňuje trdelník v pamětech obyvatel ze Slovácka a Podřipska z poloviny 19. století. Úlehlová-Tilschová uvádí, že trdelníky byly populární, protože umožňovaly využít dohořívajícího ohně či žhavých uhlíků po opékání masa na rožni, které u nás však postupně ztratilo na popularitě.[3]

Recept na trdelník jako jihomoravské jídlo je uváděn v publikaci z roku 1900.[4] Augusta Šebestová uvádí ve své knize Lidské dokumenty, též z roku 1900, že trdelníky se na Slovácku tradičně posílaly ženám tzv. do kouta (část obytné místnosti pro ženy v šestinedělí).[5] Majitel pekařství ve Vidči, které začalo vyrábět trdelníky ve stáncích po celém Zlínském kraji pod značkou Valašský trdelník v roce 2004, přičemž předtím se v regionu neprodávaly, zmiňuje, že se u nich v rodině návod na výrobu dědil z generace na generaci. Uvádí, že trdelník pochází z Rumunska a do Beskyd se dostal společně s přistěhovalci někdy kolem 17. století. Pekl se jen pro slavnostní příležitosti.[6] K náhlému nárůstu jeho popularity došlo na počátku 21. století. Trdelník (či nesprávně trdlo) se stal nedílnou součástí stánkového prodeje během různých slavností, jarmarků, festivalů, ale i v mnoha turistických oblastech.[7] Po roce 2015 se začala objevovat verze trdelníku plněná zmrzlinou.[8] Označení „staročeský trdelník“ je často považováno za pouhý marketingový trik.[9][10]

Skalický trdelník editovat

Historie trdelníku ze Skalice, slovenského městečka na slovensko-moravském pomezí, se odvíjí z historického Sedmihradska. Odtud se s Maďary dostal do slovenské Skalice. Za člověka, který ve Skalici trdelníky zpopularizoval, je považován sedmihradský kuchař hraběte Gvadániho, který zde působil v druhé pol. 18. stol.[11] Od roku 2007 je Skalický trdelník chráněn jako zeměpisné označení – PGI (protected geographical indication).[12][13]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. NOVOTNÝ, Michal. TRDLO [online]. Český rozhlas Region – Praha a střední Čechy, 2003-11-25 [cit. 2017-10-12]. Dostupné online. 
  2. Historie trdelníku – Trdelník na kolečkách [online]. [cit. 2021-02-05]. Dostupné online. 
  3. ÚLEHLOVÁ-TILSCHOVÁ, Marie. Česká strava lidová. Praha: Triton, 2011. 
  4. ŠEBESTOVÁ, Augusta. Lidské dokumenty a jiné národopisné poznámky. Olomouc: Vlastenecký spolek musejní, 1900. Dostupné online. Kapitola Trdelník, s. 111. 
  5. ŠEBESTOVÁ, Augusta. Lidské dokumenty. [s.l.]: Carpe diem 
  6. BURŠÍKOVÁ, Alexandra. Valašský trdelník se na trhu objevil před šesti lety. Zlínský deník [online]. 2010-06-02 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  7. KUTKA, petr. Trdelník je hit současných tržišť. Můžete si ho udělat snadno i doma. Plzeňoviny.cz [online]. 2018-11-04 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online. 
  8. Nový hit světových sítí. Horečku vyvolal pražský trdelník se zmrzlinou. iDNES.cz [online]. 2016-03-02 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online. 
  9. K., Elsa. Staročeský trdelník? Marketingový podvod! 6 českých jídel, která mylně považujeme za tradiční. G.cz [online]. 2016-09-10 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  10. ape. Staročeský gyros a trdelník? Směju se nad lidskou blbostí, říká Vaněk. Lidové noviny [online]. 2014-06-13 [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 
  11. SKALICA, Turistická informačná kancelária. Gastronomické špeciality mesta Skalica. www.tikskalica.sk [online]. [cit. 2021-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-20. (slovensky) 
  12. Registrace Skalického trdelníku pro EU
  13. Publication of an application pursuant to Article 6(2) of Council Regulation (EC) No 510/2006 on the protection of geographical indications and designations of origin for agricultural products and foodstuffs (2007/C 88/02). Council regulation (EC) No 510/2006 ‘SKALICKÝ TRDELNÍK’ EC No SK/PGI/005/0489/09.08.2005, Official Journal of the European Union, C 88/7, 21. 4. 2007

Externí odkazy editovat