Wikipedie

Theodora Komnenovna (jeruzalémská královna)

jeruzalémská královna

Theodora Komnenovna (1145/1146? - po 1185? ) byla královna jeruzalémská z dynastie Komnenovců, neteř císaře Manuela I. a jedna z milenek budoucího císaře Andronika Komnena.

Theodora Komnenovna
jeruzalémská královna
Portrét
Doba vlády1158–1162
Narození1145
Istanbul
Úmrtípo 1185
Sňatek1158
ManželBalduin III. Jeruzalémský
PotomciAlexios Komnenos
Irena Komnena
DynastieKomnenovci
OtecIzák Komnenos
MatkaIrena Synadene
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Theodora byla dcerou sebastokratora Izáka Komnena a jeho druhé manželky Ireny.[1] Na jaře roku 1158[2] byla jako třináctiletá provdána za téměř třicetiletého[3] jeruzalémského krále Balduina III. Sňatek následující po více než ročním vyjednávání o spojenectví[4] měl posloužit k upevnění vztahů mezi Byzancí a křižáckým královstvím a nevěstino věno vyvedlo jeruzalémského krále z tíživé finanční situace.[5]

Theodora[pozn. 1] svého manžela okouzlila[4], zamiloval se a po dobu manželství nevyhledával milostná dobrodružství. Zdá se, že mladá choť královy něžné city opětovala.[6][pozn. 2] Balduin však již tři roky po svatbě náhle onemocněl a zemřel.[8] Nepodařilo se mu zplodit dědice[7] a na trůn byl povolán jeho mladší bratr Amaury.

Mladá vdova získala jako vdovský úděl město Akkon, kde se setkala se svým příbuzným Andronikem Komnénem, vynalézavým svůdcem krásných žen.[9] Andronikos byl na útěku z Antiochie, kde se intimně sblížil s Filipou, císařovou švagrovou a sestrou knížete Bohemunda. Po Bohemundově apelu jej císař chtěl přimět k návratu domů, ale Andronikos se zmocnil pokladnice provincie Kilikíe, jíž byl v tu dobu guvernérem a utekl do Jeruzaléma. Tam okouzlil krále Amauryho a ten jej ustanovil vládcem Bejrútu. Theodora se do ženatého Andronika zamilovala a od roku 1167 s ním žila jako souložnice na jeho dvoře v Bejrútu.[10] Doprovázela jej dokonce na dalším útěku do Damašku, kde se chtěl charismatický dobrodruh skrýt před zatykačem císaře Manuela na dvoře sultána Núr ad-Dína, což se mu i podařilo. Od nových tureckých dobrodinců získal hrad a spokojené živobytí loupeživého rytíře[9] na černomořských hranicích řecké říše[11] v Paflagonii.[10]

Theodora měla z mileneckého poměru s Andronikem dvě děti - Alexia a Irenu,[12] které se narodily během pobytu v Damašku. Později se i dětmi dostala do rukou Nicephoruse Palaeologuse, byzantského guvernéra Trabzonu a následně do zajetí císaře Manuela, který je držel v Konstantinopoli jako návnadu na Andronika. Andronikos se císaři roku 1180 skutečně podvolil, získal milost a složil přísahu věrnosti. Krátce po Manuelově smrti byl Andronikos uveden do čela konstantinopolského povstání proti regentské vládě císařovny Marie z Antiochie. Marii odsoudil k smrti uškrcením a malého císaře Alexia přiměl podepsat matčin rozsudek smrti.[9] Alexia pak uvěznil a ve vězení nechal taktéž uškrtit. Poté pojal za manželku Anežku, Alexiovu dětskou choť.[13] Nejsou informace o Theodořině příchodu v Andronikově doprovodu zpět do Konstantinopole.

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ O níž se již v době svatby navzdory nízkému věku hovořilo jako o proslavené krásce.
  2. ↑ Balduin byl dle svědectví kronikářů urostlý šaramantní muž se světlými vlasy.[7]

Reference editovat

  1. ↑ www.mittelalter-genealogie.de
  2. ↑ HROCHOVÁ, Věra; HROCH, Miroslav. Křižáci ve Svaté zemi. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1996. 289 s. ISBN 80-204-0621-2. S. 80. Dále jen Křižáci ve Svaté zemi. 
  3. ↑ www.mittelalter-genealogie.de
  4. ↑ a b BRIDGE, Antony. Křížové výpravy. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0512-9. S. 125. Dále jen Křížové výpravy. 
  5. ↑ Křižáci ve Svaté zemi, str. 138
  6. ↑ Křížové výpravy, str. 126
  7. ↑ a b Křížové výpravy, str. 127
  8. ↑ Křižáci ve Svaté zemi, str. 140
  9. ↑ a b c Křižáci ve Svaté zemi, str. 150
  10. ↑ a b www.fmg.ac
  11. ↑ DUGGAN, Alfred. Křižácké výpravy. Praha: Orbis, 1973. S. 113. Dále jen Křižácké výpravy. 
  12. ↑ www.fmg.ac
  13. ↑ www.mittelalter-genealogie.de

Externí odkazy editovat

Jeruzalémská královna
Předchůdce:
Morfie Arménská 		1158–1162
Theodora Komnenovna (jeruzalémská královna) 		Nástupce:
Anežka z Courtenay
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Theodora_Komnenovna_(jeruzalémská_královna)&oldid=21890858“