Terezská brána
Terezská brána (německy Theresientor) je jednou z bran pevnosti Olomouc. Nachází se na západní straně bývalého fortifikačního systému, na Palachově náměstí. Samostatně stojící barokně-klasicistní brána je od roku 1958 chráněna jako památkový objekt městské památkové rezervace Olomouc.[1]
| Terezská brána | |
|---|---|
 Pohled na bránu | |
| Základní informace | |
| Pojmenováno po | Marie Terezie Habsburská |
| Poloha | |
| Adresa | Olomouc,  Česko |
| Souřadnice | 49°35′27,97″ s. š., 17°15′2,12″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 13789/8-3786 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Pevnost Olomouc) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Barokní cihlová brána s kamenosochařskou výzdobou pochází z 50. let 18. století. Vznikla podle návrhu stavitele Pierra Bechade de Rochepine a svůj název má podle Marie Terezie, na jejíž počest byla pojmenována při příležitosti návštěvy města císařovnou 9. září 1754.[2]
Jednalo se o historicky nejvýznamnější bránu pevnosti, neboť cesta, kterou střežila, směřovala k Brnu a hlavnímu městu Vídni.[3] Terezská brána byla postavena uprostřed městských hradeb mezi dvěma staršími branami, které tvořily vnitřní obranný systém města. V prodloužené ose vjezdu brány směrem k městu existovalo přemostění přes dnes již neexistující Mlýnský potok. Dále vedl od Terezské brány do prostoru průčelí dlouhý dřevěný most přes hradební příkop a přes snížený terén, a to asi v délce 75 metrů. Most byl obklopen systémem příkopů, které se mohly v případě potřeby zatopit vodou.[4]
Jako jediná byla zachována do dnešních dní, ačkoliv v závěru 19. století, kdy bylo rozhodnuto o stržení řady bran bývalé olomoucké pevnosti, se často diskutovalo o jejím odstranění.[5] Pro zachování brány se postavil i urbanista Camillo Sitte, který navrhl urbanistický plán Olomouce na přelomu století. [6]Nakonec byla roku 1898 brána opravena nákladem 600 rakouských korun.[7] Pro pravidelnou dopravu přestala brána sloužit v roce 1883. Roku 2009 byla kompletně rekonstruována. V roce 2016 rozhodlo město Olomouc o dobudování padacího mostu k bráně a vodního příkopu.[8]
Popis editovat
Terezská brána má podobu antického triumfálního oblouku završeného trojúhelníkovým štítem zdobeným plastickým reliéfem císařského orla. Také široké pilastry po obou stranách hlavního průjezdu jsou zdobeny reliéfy odkazujícími na sílu a vojenské úspěchy císařství. Cihlová brána na obdélníkovém půdoryse o rozměrech 9,2×17,6 metru a výšce asi 9 metrů[6] má fasádu z pískovcových kamenů, střecha je pokryta jílovým mazem s trávníkovým drnem. Původně měla tři vstupní otvory: uprostřed byl hlavní vjezd pro povozy, boční menší vstupy sloužily pro pěší a vojenskou stráž. Bohatá výzdoba průčelí z pískovce se symbolikou vojenské zbroje a trofejí je doplněna nápisem (ve směru do parku) umístěným ve vlysu pod římsou, který je proveden z kovových písmen a zní: „MDCCLIII – M. THERESIA – D.G.R.I.G.H.B.R.“[4][6]
Brána stojí na původním místě, po stranách zůstaly zachovány zbytky cihlových městských hradeb. Od roku 1943, kdy byl branou vyprojektován podélný průchod, je součástí komunikace pro pěší.[6]
Reference editovat
- ↑ Památkový katalog - 1000123637_0005 - Terezská brána. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-03-17]. Dostupné online.
- ↑ Marie Terezie a Olomouc: po patronce zbyla jen brána. Olomoucký deník [online]. 2009-06-28 [cit. 2019-12-26]. Dostupné online.
- ↑ TICHÁK, Milan. Vzpomínky na starou Olomouc. Olomouc: [s.n.], 2013. ISBN 978-80-87274-19-4. S. 141.
- ↑ a b Terezská brána a olomoucká barokní pevnost. Olomouc.eu, oficiální informační portál [online]. [cit. 2019-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-04.
- ↑ Voda ničí Terezskou bránu v Olomouci, která prošla milionovou opravou. iDNES.cz [online]. 2013-05-17 [cit. 2019-12-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d CHUPÍK, František. Olomoucké baroko. Příprava vydání Martin Elbel, Ondřej Jakubec. Olomouc: Muzeum umění, 2010. ISBN 978-80-87149-38-6. Kapitola Terezská brána - Vítězný oblouk na triumfální cestě, s. 307–310.
- ↑ ZATLOUKAL, Pavel. Meditace o architektuře. [s.l.]: Arbor vitae, 2016. ISBN 978-80-7467-100-5. S. 320.
- ↑ Olomouc se vrátí do středověku: Terezská brána dostane padací most i vodní příkop. Olomouc.City.cz [online]. 2016-10-14 [cit. 2019-12-26]. Dostupné online.
Literatura editovat
- ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy dlouhého století. Olomouc: Muzeum umění + NPÚ Brno, 2002. ISBN 80-85227-49-5. S. 17–21.
- Olomoucké baroko. Příprava vydání Martin Elbel, Ondřej Jakubec. Olomouc: Muzeum umění, 2010. 455 s. ISBN 978-80-87149-38-6.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Terezská brána na Wikimedia Commons
