Temná turistika
Temná turistika (anglicky: Dark tourism, také Grief tourism – grief, zármutek, nebo Thanatourism, z řeckého thanatos, personifikace smrti)[1] je druh turistiky zaměřující se na místa spojená se smrtí a utrpením. Toto označení zavedli britští vědci John Lennon a Malcolm Foley v roce 1996. Mezi cíle temné turistiky patří jak hrady a bojiště, místa katastrof (jak přírodních tak způsobených člověkem, například Pompeje či Ground zero v New Yorku), zpřístupněná vězení (Alcatraz), čí místa, kde násilně zemřelo velké množství lidí (popraviště, místa pogromů a genocid).[2]
vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau
Mezi nejznámější cíle temné turistiky patří nacistický vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau v Polsku, někdejší Černobylská jaderná elektrárna na Ukrajině, památník v Hirošimě či vražedná pole v Kambodži.[3]. V Česku jsou nejznámější[4] koncentrační tábor Terezín, vyhlazené obce Lidice a Ležáky, Slavkovské bojiště a kostel svatého Cyrila a Metoděje, kde se ukrývali a zemřeli atentátníci na Heydricha.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dark tourism na anglické Wikipedii.
- ↑ ŠINDELÁŘOVÁ, Lenka. Dark Tourism (temná turistika) [PDF]. Czechtourism, 2008-07-17 [cit. 2009-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-29.
- ↑ HLOUŠKOVÁ, Lenka. Temná turistika fascinuje tisíce lidí [online]. Novinky.cz, 2009-5-25 [cit. 2009-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Dark Tourism - temné cestování na místa katastrof a neštěstí [online]. Cestovatel.cz [cit. 2009-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-25.
- ↑ Terezín, nejtemnější turistický cíl
Literatura editovat
- PADEVĚT, Jiří. Komunistické lágry : tábory nucené práce, nápravně pracovní tábory, pracovní útvary vězňů a internační místa duchovních 1948-1962. první. vyd. Praha: Academia, 2019. 310 s. (Průvodce). ISBN 978-80-200-2977-5.
- FOLEY, Malcolm; LENNON, John, J. Dark Tourism: the Attraction of Death and Disaster. Londýn: Thomson Learning, 2000. 256 s. ISBN 978-0-82645-064-7. (anglicky)
- PADEVĚT, Jiří. Vyhlazovací tábor Kulmhof/Chełmno a jeho české oběti. 1. vyd. Praha: Středisko společných činností Akademie věd ČR, 2020. 16 s. (Věda kolem nás, 100 Prostory společné paměti). ISBN 978-80-270-7501-0.
