Tapír čabrakový (Tapirus indicus)[2], někdy též tapír indický, je savec patřící do řádu lichokopytníků, čeledi tapírovitých. Na rozdíl od svých příbuzných, obývajících Latinskou Ameriku, žije v Jihovýchodní Asii.

Jak číst taxoboxTapír čabrakový
alternativní popis obrázku chybí
Tapír čabrakový
Stupeň ohrožení podle IUCN
ohrožený
ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádlichokopytníci (Perissodactyla)
Čeleďtapírovití (Tapiridae)
Rodtapír (Tapirus)
Binomické jméno
Tapirus indicus
(Desmarest, 1819)
rozšíření tapíra čabrakového (zhruba 2003)
rozšíření tapíra čabrakového (zhruba 2003)
rozšíření tapíra čabrakového (zhruba 2003)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tapír čabrakový

Popis editovat

Dospělý jedinec dorůstá až 250 cm délky a 110 cm výšky a váží 200–300 kg. Samci jsou větší než samice. Jeho tělo chrání tlustá kůže, porostlá krátkou jemnou černou a bílou srstí. Zatímco trup tapíra je bílý, hlava, krk a končetiny černé. Tvarem těla, pohybem a způsobem života se vzdáleně podobá praseti, přestože s ním není geneticky příbuzný. Z jeho velké zužující se hlavy se zužujícími se čelistmi zploštělých zubů přizpůsobených ke žvýkání tvrdé rostlinné potravy a malými, téměř chobůtkovitými ústy, vystupují nosní kosti, vytvářející oporu pro měkké části nosu. Do stran orientované velké černé oči a kratší, zašpičatělé uši, schopné registrovat zvuky nezávisle na sobě, mu poskytují informace o případném nebezpečí v jeho okolí. Jejich ocas je velmi krátký a přitisknutý k tělu.

Na zadních nohou mají 3 prsty, z nichž největší je prostřední, na předních pak 4 prsty, na třetím, nejvyvinutějším z nichž je nejlépe patrné kopýtko.

Na rozdíl od tapíra jihoamerického má tapír čabrakový protáhlejší čenich, na průřezu je tvarovaný podobně jako sloní chobot.

Výskyt, biotop editovat

Jeho typickým a původním prostředím jsou subtropické a tropické pralesy, přizpůsobil se ale i na savany porostlé řídkou vyšší vegetací. Téměř vždy se ale vyskytuje v dosahu vody, v níž se velmi rádi válejí a dokáží v případě nutnosti výborně plavat. Ve svém teritoriu mají tapíři vyšlapané cesty, po nichž jsou za potravou schopni putovat až do svahů hor. V ohrožení se snaží rychle zmizet. Jejich hlavními predátory jsou velké kočky. Tapír čabrakový se vyskytuje v Myanmaru, Kambodži, Laosu, Vietnamu, Malajsii, Thajsku a na střední a jižní části Sumatry.

Způsob života editovat

Tapír žije v menších stádech, je častější narazit na samotáře.

Potrava editovat

Tapír čabrakový je býložravec s noční aktivitou. Přes den hledá stín pod porostem keřů a menších stromů, za potravou vyráží až navečer. Živí se rostlinnou potravou, skládající se z listí většinou zemědělských plodin a bylinných výhonků.

Rozmnožování editovat

Po oplodnění jsou samice tapíra 390 až 400 dnů[3] březí. V jednom vrhu přivedou na svět jedno, výjimečně dvě mláďata. Ta jsou od narození černobíle či hnědobíle pruhovaná a tečkovaná a velice hravá. Jejich jídelníček, zpočátku tvořený mateřským mlékem, postupně přechází na jejich přirozenou bylinnou stravu. V době jejich největší zranitelnosti ztrácí jejich matka bázlivost a je schopná je ochránit i před většími šelmami. Od matek jsou odstavena v 6–8 měsících.

Objevení editovat

Zatímco americké tapíry objevili evropští cestovatelé již v 16. století, musel si tapír čabrakový na objevení počkat do 19. století. Číňané a Malajci ho však znali daleko dříve, již před naším letopočtem. Ve staré čínské literatuře je nazýván me. Evropská věda však těmto zprávám nevěnovala pozornost. Vědci 18. a počátku 19. století, např. Georges Cuvier, měli tapíry natolik spojené s Jižní Amerikou, že možnost existence asijských tapírů přímo popírali. Roku 1817 britský přírodovědec a guvernér Singapuru sir Thomas Stamford Raffles na Sumatře získal tapíří kůži. Jeho spolupracovníci Pierre-Médard Diard a Alfred Duvaucel ji však spolu s dalšími odcizenými přírodninami poslali lodí do Francie. Tam pak zoolog Anselme Gaëtan Desmarest tapíra čabrakového popsal. Raffles zatím krádež odhalil a podnikavé Francouze nechal deportovat, ale prvenství ve vědeckém popisu tapíra čabrakového již nezískal.

 
Mládě tapíra čabrakového

Chov v zoo editovat

V evropských zoologických zahradách lze spatřit tohoto tapíra málokdy, jen ve 24 zařízeních.[4] Jeho počty dosahují kolem 50 jedinců (51 ks: 29 samců a 21 samic v roce 2016)[5].

V Česku v současné době (březen 2018) tapíra čabrakového chová Zoo Praha[6][7] (aktuální chov od 2010, odchov 2015[8]), Zoo Zlín (dříve 1978–1984, první odchov 1981; aktuální chov od srpna 2013, odchov 2016)[4][9] a také Zoo Ústí nad Labem (od května roku 2016)[5][10][11].

V Česku byl dříve k vidění např. v Zoo Liberec[12](chován v letech 1970–1976), Zoo Dvůr Králové n.L. (1972–1980)[4] a v Zoo Ostrava[13] (1974–1992). V Ostravě došlo k odchovu.

Chov v Zoo Praha editovat

Historicky první tapír čabrakový přišel do pražské zoo v roce 1967 ze zoo v bavorském Norimberku.[4] Byla jím samice Isolda, běžně nazývaná taky jako Šosina.[14] V roce 1973 přicestoval ze Stuttgartu samec Béďa.[4] Roku 1976 se narodilo mládě, které ale ještě téhož dne uhynulo. Chov byl přerušen v roce 1994 úhynem samce Bédi.[15][16] V moderní historii Zoo Praha jsou tapíři čabrakoví chováni od roku 2010, kdy přišel sourozenecký pár samice Indah a samec Vasan ze skotské Zoo Edinburgh. V dubnu 2011 dosavadního samce vystřídal nepříbuzný Niko z Norimberka (narozen 1996 v Tierparku Berlin[14]), čímž mohly začít snahy o rozmnožení druhu. Úspěch se dostavil 15. 10. 2015, kdy se narodilo první mládě, které se podařilo odchovat. Samec dostal jméno Budak Puntja, jednoduše zkráceně zvaný Punťa. V březnu 2018 odcestoval do Zoo Taipei na Tchaj-wanu[15], kde dostal jméno Moke.[17]

V neděli 19. 4. 2020, v době uzavření zoo z důvodu epidemie koronaviru, se narodilo historicky druhé mládě tapíra čabrakového v historii Zoo Praha. Jde opět o samce. Po narození tohoto mláděte kurátor Pavel Brandl uvedl, že ročně se v evropských zoo narodí jen asi čtyři mláďata.[17] Těsně před opětovným otevřením zoo dne 27. 4. 2020 byl mladý sameček pokřtěn jako Morse, a to v upomínku toho, že právě na tento den připadá jak Den Morseovy abecedy, tak Světový den tapírů.[18]

Původně žila první samice Isolda v místech, kde se dnes v horní části zoo nachází pavilon hrochů. Po vybudování pavilonu velkých savců ve spodní části areálu se přestěhovala a veškerá zvířata tohoto druhu se již nacházela tam.[14] Současná expozice je umístěna v expozičním celku Vodní svět a opičí ostrovy u jižního vstupu.[19]

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. Tapír čabrakový [online]. www.biolib.cz [cit. 2016-05-21]. Dostupné online. 
  3. KHOLOVÁ, Helena; KNOTKOVÁ, Libuše; KNOTKA, Jaromír. Mláďata z království divočiny. [s.l.]: [s.n.] 208 s. ISBN 80-7306-215-1. S. 138. 
  4. a b c d e www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-03-29]. Dostupné online. 
  5. a b ZOOLOGICKÁ ZAHRADA ÚSTÍ NAD LABEM. Zprávy, Nový obyvatel ústecké zoo tapír čabrakový se dočká zrekonstruované expozice. ZOO Ústí nad Labem. Dostupné online [cit. 2018-03-29].  Archivováno 29. 3. 2018 na Wayback Machine.
  6. ČERMÁKOVÁ, Martina. Tapíři čabrakoví jsou novou raritou pražské zoo. V Asii jsou téměř vyhubeni [online]. iDNES.cz, 2010-09-13 [cit. 2016-05-21]. Dostupné online. 
  7. ČERMÁKOVÁ, Martina. V Praze se narodilo mládě tapíra s téměř dalmatinovskými puntíky [online]. iDNES.cz, 2015-10-16 [cit. 2016-05-21]. Dostupné online. 
  8. Mládě tapíra čabrakového – po pruzích přišly puntíky. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-03-29]. 
  9. http://www.zoozlin.eu/expozice-hala-bala%7C Zoo Zlín – nová expozice s tapíry
  10. ZOOLOGICKÁ ZAHRADA ÚSTÍ NAD LABEM. Novým obyvatelem ústecké zoo je tapír čabrakový. ZOO Ústí nad Labem. Dostupné online [cit. 2018-03-29].  Archivováno 29. 3. 2018 na Wayback Machine.
  11. Novým obyvatelem ústecké zoo je tapír čabrakový. Ústecký deník. 2016-05-23. Dostupné online [cit. 2018-03-29]. 
  12. http://www.zooliberec.cz/cz/90-let-zoo-liberec-1919-2009%7C[nedostupný zdroj] Historie Zoo Liberec
  13. http://www.zoo-ostrava.cz/cz/historie/%7C Historie Zoo Ostrava
  14. a b c Tapír čabrakový – Indah. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-03-29].  Archivováno 29. 3. 2018 na Wayback Machine.
  15. a b Přijďte se rozloučit, tapír „Punťa“ míří na Tchaj-wan!. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-03-29]. 
  16. Tapír Punťa míří do Asie - iDNES.cz. www.metro.cz [online]. 2018-02-16 [cit. 2018-03-29]. Dostupné online. 
  17. a b Další hvězdné mládě v Zoo Praha. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online. 
  18. Jméno mláděte tapíra vyslala Zoo Praha do světa morseovkou. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-04-27]. Dostupné online. 
  19. Tapír čabrakový - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-03-29]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • Bouchner, M.: Kapesní atlas savců, SZN, 1972, 190 str.

Externí odkazy editovat