Tamar Ešel

Izraelská politička

Tamar Ešel (hebrejsky תמר אשל‎, 24. července 192024. července 2022) byla izraelská diplomatka, politička a poslankyně Knesetu za stranu Ma'arach.

Tamar Ešel
תמר אשל
Stranická příslušnost
ČlenstvíMa'arach
Vojenská služba
SlužbaHagana, britská armáda

Narození24. července 1920
Londýn
Úmrtí24. července 2022 (ve věku 102 let)
Jeruzalém
Kneset9., 10.
PříbuzníAvšalom Feinberg (strýc)
Alma materLondýnská univerzita
Profesepolitička, diplomatka a aktivistka
CommonsTamar Eshel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

Narodila se v Londýně ve Spojeném království do rodiny Ze'eva Šošama a Cily rozené Feinbergové (jejím starším bratrem byl Avšalom Feinberg, zakladatel a vůdce židovské špionážní skupiny Nili). V roce 1923 přesídlila do dnešního Izraele. Vystudovala střední reálnou školu v Haifě a orientální studia na Londýnské univerzitě. Zapojila se do židovských jednotek Hagana a do organizování ilegální židovské imigrace (alija bet). Pak sloužila v britské armádě.[1]

Politická dráha editovat

Od roku 1950 působila v diplomatických službách. Byla členkou izraelské delegace při OSN. Předsedala výboru OSN pro status žen. Byla politickou poradkyní starosty Jeruzaléma Teddyho Kolleka a členkou jeruzalémské samosprávy. V letech 19741977 zastávala post generální tajemnice organizace Na'amat. Byla rovněž členkou koordinačního výboru odborové centrály Histadrut.[1]

V izraelském parlamentu zasedla poprvé po volbách v roce 1977, do nichž šla za Ma'arach. Byla členkou výboru pro záležitosti vnitra a životního prostředí, výboru House Committee a výboru pro imigraci a absorpci. Opětovně byla zvolena ve volbách v roce 1981, po nichž zastávala funkci členky výboru pro státní kontrolu, výboru pro ekonomické záležitosti a výboru pro záležitosti vnitra a životního prostředí. Předsedala podvýboru pro boj s dopravní nehodovostí a podvýboru pro zprávu ombudsmana. Po volbách v roce 1984 už v parlamentu nezasedala.[1]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c Tamar Ešel [online]. Kneset [cit. 2011-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat