TALIS je zkratka pro mezinárodní výzkum o vyučování a učení (Teaching And Learning International Survey). Jde o výzkum pomocí dotazníků, ve kterém jsou učitelé a ředitelé škol přímo dotazováni na školní prostředí, kde probíhá vyučování, a na podmínky, ve kterých pracují.

Výzkumný záměr editovat

Zkoumané oblasti editovat

  • další vzdělávání pedagogů a jejich profesní rozvoj
  • hodnocení učitelů a poskytování zpětné vazby učitelům v jejich práci
  • způsob vedení školy
  • postoje učitelů a jejich představy o správném způsobu výuky
  • samotná vyučovací praxe

Zkoumaná témata a sledované indikátory editovat

  • Co si ředitelé škol a učitelé představují pod pojmem efektivní vedení školy?
  • Jak si učitelé představují kvalitní vyučování? Jaké jsou jejich preferované vyučovací strategie a ideály?
  • Jak se liší způsoby hodnocení žáků v rámci jedné země a mezi více zeměmi?
  • Jak se mezi různými školami a zeměmi liší frekvence účasti v aktivitách dalšího vzdělávání a profesního rozvoje?
  • Jaká je návaznost mezi primárním pedagogickým vzděláním, úvodním zaškolením nových učitelů a dalším školením v rámci vykonávání učitelské profese?
  • Do jaké míry jsou učitelé a ředitelé přesvědčeni, že různé formy dalšího vzdělávání zvyšují efektivitu učitelů a zlepšují studijní výsledky žáků?
  • Jaké faktory jsou spojovány s dobrou či špatnou školní atmosférou a jak se tyto faktory liší mezi školami?
  • Do jaké míry jsou rodiče zapojováni do činností na úrovni školy a třídy?
  • Jaké postupy jsou uplatňovány při oceňování, odměňování a hodnocení práce učitelů a jak se tyto postupy liší mezi různými zeměmi?
  • Jakým způsobem školy reagují na špatnou úroveň výuky některých učitelů a jak se tyto způsoby liší mezi různými školami a zeměmi?
  • Mezi jaké činnosti a jak je čas práce učitele rozdělený a jaké rozdíly lze nalézt mezi různými školami a zeměmi?

Historie a harmonogram editovat

První vlna průzkumu proběhla v roce 2008 za účasti 24 zemí. Česká republika se první vlny neúčastnila. Forma výzkumu i obsah dotazníků byly podobné, jaké se připravují na druhou vlnu plánovanou v roce 2013. Další šetření proběhne v roce 2018.

Pilotáž dotazníků formou focus groups proběhla bez účasti ČR v srpnu 2011.

Předběžné šetření (předvýzkum) na malém vzorku škol: březen až duben 2012

Hlavní sběr dat na jižní polokouli: říjen až prosinec 2012

Hlavní sběr dat na severní polokouli: březen až květen 2013

Výzkumná metoda editovat

V šetření TALIS jsou dotazovány dvě skupiny respondentů – učitelé vyučující na úrovni nižšího sekundárního vzdělávání (ISCED 2) a ředitelé těchto škol. V České republice tento vzorek tvoří učitelé 2. stupně základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií a ředitelé těchto škol. Ve většině zemí by mělo být do výzkumu zapojeno 200 škol, přičemž v každé z těchto škol by měl dotazník vyplnit ředitel a 20 učitelů. Školy i učitelé budou vybráni náhodným výběrem.

Kromě toho mají země možnost rozšířit šetření i na učitele 1. stupně základních škol (ISCED 1) a učitele středních škol (ISCED 3). Možné je i propojit šetření TALIS se šetřením PISA tím, že bude provedeno na stejných školách. (V zemích, které se pro toto propojení rozhodnou, budou učitelům matematiky položeny některé dodatečné otázky.)

Dosavadní zajímavá zjištění editovat

Z šetření TALIS 2008 např. vyplynulo, že:

  • Učitelé, kteří se v rámci své profese dále vzdělávají a rozvíjejí, mají pocit, že pracují efektivněji.
  • Učitelé, kteří zaujímají více vyhraněné přesvědčení o správných metodách vyučování, vykázali v šetření vyšší míru spolupráce se svými kolegy, lepší vztahy se žáky a mají též pocit, že pracují efektivněji.
  • Pocit efektivní práce mají ve větší míře též učitelé, kterým se dostává uznání za dobrý výkon od ředitele či od kolegů.
  • Samotný vliv vedení školy na vyučování je však nepřímý a zmírněný aktivitami učitelů.

Externí odkazy editovat