Tři přátelé zimy
Tři přátelé zimy (čínsky v českém přepisu suej-chan san-jou, pchin-jinem suìhán sānyǒu, znaky 歳寒三友, [sweɪ̯⁵¹xän³⁵ sän⁵⁵joʊ̯²¹⁴]IPA, japonsky 松竹梅, Só-čiku-bai – borovice-bambus-broskev/slivoň ume) jsou výtvarný a kulturní motiv východoasijského, především čínského a japonského umění. Zobrazuje borovici, slivoň a bambus coby tři rostliny, které dokážou, každá svým způsobem, odolávat zimě, a jsou tedy odedávna symbolem nezlomnosti, vytrvalosti a odolnosti v dobách, kdy vše vadne a upadá a člověku zbývá jen několik nejvěrnějších přátel.[1][2]
Historické pozadí editovat
Symbolika rostlin a zvířat je v japonské a čínské kultuře hojně rozšířena a patří k univerzálnímu „jazyku“ každodenního života. Svůj strom, zvíře či květinu, která ho reprezentuje, má každé roční období, mnohé v sobě nesou etické nebo symbolické poslání.[1]
Tři přátelé zimy jsou poprvé společně zaznamenáni v básni čínského autora Ču Čching-jüa (朱慶餘) z období dynastie Tchang (9. století našeho letopočtu). Umělec sungského období Čao Meng-ťien (趙孟堅, asi 1199–1264) zpopularizoval tento motiv v umění výtvarném; samotný termín je poprvé použit v díle básníka Lin Ťing-siho (林景熙, 1241–1310).[3] Z Číny se postupně tento motiv rozšířil do celé východní Asie a je často ztvárňován v malířství, grafice, poezii, kaligrafii i užitém umění. V Japonsku jsou tři přátelé zimy spojováni zejména s Novým rokem a zobrazováni na novoročních pohlednicích, stejně jako zakomponováni do obalů a tvarů tradičních cukrovinek. V konfucianismu jsou velmi oceňováni coby předobrazy ctností dokonale vznešeného, ušlechtilého člověka nepodléhajícího svodům a nástrahám.[1]
Kulturní symbolika editovat
Zmíněné tři rostliny symbolizují odolnost vůči nepříznivému období zimy a sněhu, kdy většina rostlin shazuje listy a stáhne se do vegetačního klidu.[4]
Bambus, stejně jako borovice, zůstává po celý rok zelený, neshazuje listy; obě rostliny jsou řazeny k principu jang. Kolénka bambusu jsou tradičně viděna jako rezervoár životní síly čchi, dutý vnitřek jeho stébel odkazuje k taoistické filozofii (tao může pochopit jen člověk s dokonale prázdným, ničím nezatíženým nitrem). Dokáže se ohnout před náporem větru, aniž by se zlomil, proto je hoden obdivu.[1]
Stejně tak nenáročná borovice je jedním ze stromů, které nejenže v zimě neomrzají a přetrvávají nepřízeň počasí, ale její odolnost, s níž dokáže přežít na nehostinných skalách, s pokrouceným kmenem a větvemi, má být člověku povzbuzením v těžkých chvílích. Již od dob čínského historika S’-ma Čchiena (145–90 př. n. l.) se na borovici pohlíží jako na nejdokonalejší strom, symbol stálosti a vnitřní síly, spojující člověka s nesmrtelností.[1]
Slivoň, která rozkvétá již koncem zimy, často ještě pod sněhem, půvabnými, křehkými, voňavými květy, je harmonickým spojením prvků jin a jang. Pět korunních plátků v jejím květu symbolizuje pět druhů štěstí. Jejich vzezření dodává člověku odvahu, duševní čistotu a morální povznesení; když opadávají, připomínají pomíjivost lidského života.[1]
Galerie editovat
-
Tři přátelé zimy (a jeřáb) na japonské kaligrafii -
Jídelní porcelán s motivem tří přátel -
Motiv na karafě na saké, 17. století -
Vějíř s motivem tří zimních přátel -
Malba z 19. století
Reference editovat
- ↑ a b c d e f HRDLIČKOVÁ, Věra. Tři přátelé zimy. Bonsai. Čís. 4/2008, s. 24–25.
- ↑ Zimní variace. ArtMap [online]. [cit. 2019-11-07]. Dostupné online.
- ↑ MUSEUM, National Palace. The Three Friends of Winter:Paintings of Pine, Plum, and Bamboo from the Museum Collection. National Palace Museum [online]. 2003-01-01 [cit. 2019-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-31. (English)
- ↑ ŠIMKOVÁ, Gabriela. Ve společnosti přátel zimy [online]. Národní galerie v Praze [cit. 2019-11-07]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tři přátelé zimy na Wikimedia Commons
