Třída P (1929)
Třída P (jinak též třída Parthian) byla třída diesel-elektrických oceánských ponorek postavených pro britské královské námořnictvo. Vyvinuty byly pro službu na Dálném Východě. Celkem bylo postaveno šest ponorek této třídy.[2] Ve službě byly v letech 1930–1946. Za druhé světové války byly čtyři potopeny. Pátá se už před válkou potopila po kolizi s nákladní lodí.
| Třída P | |
|---|---|
 HMS Pandora (N42) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Britské královské námořnictvo |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 6 |
| Osud | 5 ztraceno 1 vyřazena |
| Předchůdce | třída O |
| Nástupce | třída R |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 1760 t (na hladině) 2040 t (pod hladinou)[1] |
| Délka | 88,14 m |
| Šířka | 9,12 m |
| Ponor | 4,85 m |
| Pohon | diesel-elektrický |
| Rychlost | 17,5 uzlu (na hladině) 8,6 uzlu (pod hladinou) |
| Posádka | 53 |
| Výzbroj | 1× 102mm kanón 8× 533mm torpédomet |
Stavba editovat
Roku 1928 byla zahájena stavba šesti jednotek této třídy.[1] Dokončeny byly mezi lety 1930–1931.[3]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštění na vodu | Přijetí do služby | Status |
|---|---|---|---|---|---|
| Pandora (N42, ex Python) | Vickers-Armstrong, Barrow | 1928 | 22. srpna 1929 | červen 1930 | Dne 1. dubna 1942 potopena na Maltě italským letectvem. Později byl vrak sešrotován. |
| Parthian (N75) | Chatham Dockyard | 1928 | 22. června 1929 | leden 1931 | Dne 10. srpna 1943 se potopila ve Středomoří, pravděpodobně na mině. |
| Perseus (N36) | Vickers-Armstrong, Barrow | 1928 | 22. května 1929 | duben 1930 | Dne 6. prosince 1941 se ve Středomoří potopila na mině. |
| Phoenix (N96) | Cammell Laird | 1928 | 3. října 1929 | února 1931 | Dne 16. července 1940 potopena východně od Sicílie italským stíhačem ponorek Albatros. |
| Poseidon (P99) | Vickers-Armstrong, Barrow | 1928 | 21. června 1929 | květen 1930 | Dne 9. června 1931 se na Dálném východě potopila po srážce s japonskou obchodní lodí. |
| Proteus (N29) | Vickers-Armstrong, Barrow | 1928 | 23. července 1929 | červen 1930 | Do šrotu prodána 1946. |
Konstrukce editovat
Konstrukčně byly velmi podobné předcházející třídě O. Jejich silnou výzbroj tvořil jeden 102mm/40 kanón QF Mk.IV a osm 533mm torpédometů (šest příďových a dva záďové).[2] Celkem bylo neseno 14 torpéd. Pohonný systém tvořily dva diesely Admiralty o výkonu 4640 hp a dva elektromotory o výkonu 1635 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 17,5 uzlu na hladině a 8,6 uzlu pod hladinou.[1] Dosah byl 7050 námořních mil při rychlosti 9,2 uzlu na hladině a 62 námořních mil při rychlosti 4 uzly pod hladinou. Operační hloubka ponoru dosahovala 95 metrů.[4]
Modifikace editovat
Ve 30. letech ponorky dostaly modernější 102mm/40 kanón QF Mk.XII.[4] V letech 1941–1942 byly ponorky Pandora a Parthian upraveny pro přepravu paliva a nákladu, mimo jiné místo náhradních torpéd. V letech 1943–1944 byla výzbroj přeživších ponorek posílena o jeden 20mm kanón Oerlikon. Zároveň byly vybaveny radarem a upraveny pro nesení až 18 min Mk.2, které byly vypouštěny z torpédometů.[4]
Operační služba editovat
Třída byla nasazena ve druhé světové válce. Čtyři ponorky byly ztraceny. Přeživší Protheus byl vyřazen roku 1946.[3]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1922–1946. Annapolis: Naval Institute Press, 1980. S. 48. (anglicky)
- ↑ a b MCCARTNEY, Innes. British submarines 1939-45. Oxford: Osprey Publishing, 2006. 19 s. Dostupné online. ISBN 978-1-84603-007-9. (anglicky)
- ↑ a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 60 s. ISBN 80-206-0357-3.
Literatura editovat
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3.
- MCCARTNEY, Innes. British submarines 1939-45. Oxford: Osprey Publishing, 2006. 48 s. Dostupné online. ISBN 978-1-84603-007-9. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída P na Wikimedia Commons
