Třída Osprey 55 (v Řecku též třída Armatolos) je třída hlídkových lodí postavených v celkovém počtu sedmi kusů pro řecké námořnictvo, marocké královské námořnictvo a senegalské námořnictvo.[2]

Třída Osprey 55
Řecká hlídková loď Navmachos
Řecká hlídková loď Navmachos
Obecné informace
UživateléŘecké námořnictvo
Marocké královské námořnictvo
Senegalské námořnictvo
Typhlídková loď
Lodě7
Osudaktivní (2015)
Předchůdcetřída Lascos
Nástupcetřída HSY-55
Technické údaje Maroko
Výtlak500 t (plný)
Délka54,75 m
Šířka10,5 m
Ponor2,75 m
Pohon2 diesely
Rychlost19 uzlů
Dosah4500 nám. mil při 16 uzlech
Posádka38 + 8[1]
Výzbroj1× 40mm kanón Bofors
2× 20mm kanón Oerlikon
Radar2× DECCA

Stavba editovat

Čtyři jednotky tohoto typu postavila pro Maroko dánská loděnice Danyard A/S ve Frederikshavnu, přičemž jedno další plavidlo bylo postaveno pro Senegal.[1] Dvě jednotky určené pro Řecko postavila tamní loděnice Hellenic Shipyards ve Skaramangasu na základě objednávky z roku 1988. Dle jednoho pramene byla řecká plavidla dokončena v roce 1990, oficiálně však byla přijata do služby až 30. července 1995. Původní záměr na postavení 10 jednotek této třídy pro řecké námořnictvo byl změněn ve prospěch vylepšené třídy HSY-55.[3]

Jednotky třídy Osprey 55:[1][2]

Jméno Uživatel Kýl založen Spuštění na vodu Dokončení Status
Fouta Senegal 1987 1. června 1987[4] aktivní
Armatolos (P18) Řecko 8. května 1989 19. prosince 1989 9. března 1990 aktivní
Navmachos (P19) Řecko 9. listopadu 1989 16. května 1990 15. července 1990 aktivní
El Lahiq (308) Maroko červenec 1987 listopad 1987 aktivní
El Tawfiq (309) Maroko říjen 1987 únor 1988 aktivní
El Hamiss (316) Maroko duben 1990 srpen 1990 aktivní
El Karib (317) Maroko červenec 1990 prosinec 1990 aktivní

Konstrukce editovat

Maroko editovat

Kromě 38 členů posádky mohou ubytovat až 8 dalších osob. Plavidla nesou dva vyhledávací a navigační radary DECCA. Hlavňovou výzbroj tvoří 40mm kanón Bofors a dva 20mm kanóny Oerlikon.[2] Pohonný systém tvoří dva diesely MAN Burmeister & Wain Alpha 12V23/30 DVO o celkovém výkonu 4960 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahuje 19 uzlů. Dosah je 4500 námořních mil při rychlosti 16 uzlů.[2]

Řecko editovat

Plavidla nesou systém řízení palby Alenia NA 20, střelecký radar RTN-10X, navigační radar Decca 1226 a přehledový radar Thomson-CSF Triton. Kromě 36 členů posádky mohou přepravovat až 25 vojáků. Jsou vybavena inspekčním člunem RHIB na zádi. Plánovaná výzbroj se postupně měnila. Původně zvažovaný 40mm dvojkanón a čtyři protilodní střely Boeing Harpoon nebyly instalovány. Namísto toho plavidla dostala jeden 40mm kanón na přídi a dva 20mm kanóny. Ještě před zařazením do služby však došlo k nahrazení 40mm kanónu dělovou věží se 76mm kanónem OTO Melara sejmutým z vyřazených torpédoborců. Pohonný systém tvoří dva diesely MTU 12V 1163 TB93 o celkovém výkonu 9870 bhp. Nejvyšší rychlost dosahuje 24,7 uzlu.[3]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c Class Osprey 55 Patrol Combatant [online]. Worldwarships.com [cit. 2015-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. (anglicky) 
  2. a b c d El Lahiq (Osprey 55) class Patrol Vessel [online]. Seaforces.org [cit. 2015-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 309. 
  4. Fouta Osprey 55 (Patrol Combatant) [online]. Worldwarships.com [cit. 2015-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. (anglicky)