Wikipedie

Třída Mitscher

třída amerických torpédoborců

Třída Mitscher byla lodní třída torpédoborců námořnictva Spojených států amerických. V letech 1949–1954 byly postaveny čtyři jednotky této třídy.[1] Třída Mitscher byla americkým námořnictvem provozována v letech 1953–1978.[2] Mitscher a John S. McCain byly během služby modernizovány na raketové torpédoborce a ve službě vydržely do roku 1978. V menším rozsahu modernizované torpédoborce Willis A. Lee a Wilkinson byly vyřazeny v letech 1972 a 1974.[3]

Třída Mitscher
USS John S. McCain (DL-3)
USS John S. McCain (DL-3)
Obecné informace
UživatelVlajka US Navy
Typtorpédoborec
Lodě4
Zahájení stavby1949–1950
Spuštění na vodu1952
Uvedení do služby1953–1954
Osudvyřazeny 1972–1978
PředchůdceUSS Norfolk (DL-1)
Nástupcetřída Forrest Sherman
Technické údaje
Výtlak3331 t (standardní)
Délka145,1 m (na vodorysce)
149,4 m (celková)
Šířka14,5 m
Ponor4,5 m
Pohon2× turbína, 4× kotel
Rychlost36 uzlů
Dosah4500 nám. mil při 20 uzlech
Posádka350
Výzbroj2× 127mm kanón (2×1)
4× 76mm kanón (2×2)
8× 20mm kanón (4×2)
4× 533mm torpédomet
2× RUR-4 Weapon Alpha
RadarSPS-6, SPS-8A, SPS-10, 2x Mk.25, 2x Mk.35
SonarQHB, SQG-1
OstatníWLR-1, WLR-3, ULQ-6
Technické údaje modernizace na raketové torpédoborce
Výzbroj2× 127mm kanón (2×1)
8× ASROC (16 střel)
1× Tartar (40 střel)
2× 324mm torpédomet (2×3)
RadarSPS-37, SPS-48, SPS-10, 2x Mk.25, 2x SPG-51
SonarSQS-23
OstatníWLR-1, WLR-3 a ULQ-6

V roce 1957 torpédoborec Mitscher sloužil k testování nasazení protiponorkového vrtulníku a vrtulníkového dronu z paluby torpédoborce.[4]

Stavba editovat

 
Protiponorkový systém RUR-4 Weapon Alpha na torpédoborci USS Wilkinson (DL-5)

Torpédoborce třídy Mitscher měly experimentální charakter. Navrženy byly jako součást doprovodu svazů rychlých letadlových lodí, a proto měly vyznačovat vysokou rychlostí a měly být schopné se zapojovat do jejich protivzdušné obrany. V původním návrhu plavidel z let 1944–1946 byly hlavním vylepšením poloautomatické 127mm/54 kanóny. Následně byla po určitou dobu zvažována hlavňová výzbroj složená výhradně ze 76mm/70 kanónů. Nakonec torpédoborce nesly kombinaci 127mm a 76mm kanónů, doplněných o několik 20mm kanónů. Zásadní bylo rovněž vybavení torpédoborců moderními radary a bojovým informačním centrem, takže se mohly podílet na navádění palubních stíhacích letounů. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Objednány byly 3. srpna 1948. Torpédoborce dostaly jména amerických admirálů z druhé světové války.[4] Do jejich stavby se zapojily loděnice Bath Iron Works v Bathu ve státě Maine a Fore River Shipyard v Quincy ve státě Massachusetts. Jejich kýly byly založeny v letech 1949–1950.[5] Na počátku stavby byly označovány jako torpédoborce (DD), což se v roce 1951 změnilo na vůdčí lodě torpédoborců (DL, destroyer leader) a následně od 1. ledna 1955 na fregaty (DL).[4] Do služby byly přijaty v letech 1953–1954.[5]

Jednotky třídy Mitscher:[5]

Jméno Loděnice Zahájení stavby Spuštěna Vstup do služby Status
USS Mitscher (DL-2) Bath Iron Works 3. října 1949 26. ledna 1952 15. května 1953 Od roku 1968 DDG-35. Vyřazen 1978.
USS John McCain (DL-3) Bath Iron Works 24. října 1949 12. července 1952 12. října 1953 Od roku 1969 DDG-36. Vyřazen 1978.
USS Willis A. Lee (DL-4) Fore River Shipyard 1. listopadu 1949 26. ledna 1952 28. září 1954 Vyřazen 1972.
USS Wilkinson (DL-5) Fore River Shipyard 1. února 1950 23. dubna 1952 29. července 1954 Vyřazen 1974.

Konstrukce editovat

 
USS Willis A. Lee (DL-4) v roce 1957

Torpédoborce byly vybaveny radary SPS-6, SPS-8A, SPS-10 (Willis A. Lee a Wilkinson měly místo něj typ SPS-4), Mk.25 (2x), Mk.35 (2x), sonary QHB a SQG-1 a dále elektronickými systémy WLR-1, WLR-3, ULQ-6. Hlavňovou výzbroj představovaly dva 127mm/54 kanóny Mk.52 v jednohlavňových věžích, čtyři 76mm/50 kanóny Mk.33 ve dvouhlavňových věžích a osm 20mm/70 kanónů Mk.24 lafetovaných po dvou. Dále nesly čtyři 533mm torpédomety, dva protiponorkové systémy RUR-4 Weapon Alpha a jeden spouštěč hlubinných pum. Pohonný systém tvořily čtyři kotle a dvě turbíny o výkonu 80 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby.[5] Každé plavidlo mělo jiný typ kotlů, turbín a dalších systémů, což souviselo s experimentálním charakterem třídy Mitscher.[4] Nejvyšší rychlost dosahovala 36 uzlů.[1] Dosah byl 4500 námořních mil při rychlosti dvacet uzlů.[5]

Modernizace editovat

 
USS Mitscher (DDG-35) po modernizaci na raketový torpédoborec. Před můstkem je patrné krabicovité odpalovací zařízení raketových torpéd RUR-5 ASROC a na zádi na konci nástavby protiletadlový systém Tartar.

Na torpédoborcích Mitscher a John S. McCain musely být během služby vyměněny nespolehlivé kotle.[5] V polovině 50. let byly původní sonary nahrazeny typem SQS-4. Roku 1957 původní 76mm kanóny nahradil stejný počet 76mm/70 kanónů Mk.37. Odstraněn byl systém Weapon Alfa a spouštěč hlubinných pum.[5]

Roku 1960 torpédoborce prošly modernizací FRAM. Dostaly modernější radary a sonar (první pár SQS-23 a druhý pár SQS-26), přišly o jednu věž se 76mm kanóny a naopak byly vybaveny přistávací plochou pro protiponorkový dron Gyrodyne QH-50 DASH, který byl nosičem 324mm protiponorkových torpéd Mk.44.[5][4]

V letech 1968–1969 byly Mitscher a John S. McCain v loděnici Philadelphia Naval Shipyard přestavěny na raketové torpédoborce. Jejich označení se změnilo na DDG-35 a DDG-36. Torpédoborce byly vybaveny radary SPS-37, SPS-48, SPS-10, Mk.25 (2x), SPG-51 (2x), sonarem SQS-23 a elektronickými systémy WLR-1, WLR-3 a ULQ-6. Novou výzbroj představovaly dva 127mm/54 kanóny Mk.42, osminásobné odpalovací zařízení raketových torpéd ASROC se zásobou šestnáct střel, jednoduché odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel Tartar se zásobou 40 střel a dva trojité 324mm protiponorkové torpédomety Mk.32.[5]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 58. [Dále jen Pejčoch, Novák, Hájek (1994)]
  2. ↑ DD-927 Mitscher [online]. Globalsecurity.org, rev. 2005-04-27 [cit. 2010-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Pejčoch, Novák, Hájek (1994), s. 59.
  4. ↑ a b c d e Mitscher Class [online]. Gyrodynehelicopters.com [cit. 2024-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d e f g h i MITSCHER destroyers (1953 - 1954) [online]. Navypedia.org [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Třída_Mitscher&oldid=23694274“