Třída Tchedžo Veliký
Třída Tchedžo Veliký či třída KD-III je třída protiletadlových raketových torpédoborců jihokorejského námořnictva, postavených v rámci programu Korean Destroyer eXperimental (KDX-III). Třídu tvoří celkem šest jednotek. První tři do služby vstoupily v letech 2008–2012, přičemž druhá trojice se k nim připojí do roku 2027. Plavidla jsou vybavena americkým pokročilým zbraňovým systémem Aegis a jsou schopna boje proti hladinovým, pozemním, vzdušným cílům i proti ponorkám. Svou konstrukcí představují největší a nejsilněji vyzbrojenou verzi torpédoborců.[1]
| Třída Tchedžo Veliký Třída KD-III | |
|---|---|
.jpg) Tchedžo Veliký (DDG-991) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel |  Námořnictvo Korejské republiky |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 6 |
| Osud | aktivní (2023) |
| Předchůdce | třída Čchungmukong I Sun-sin |
| Nástupce | třída KDDX |
| Technické údaje první skupiny (Batch I) | |
| Výtlak | 7 700 t (standardní) 10 000 t (plný) |
| Délka | 165 m |
| Šířka | 21 m |
| Ponor | 6 m |
| Pohon | COGAG |
| Rychlost | 30 uzlů |
| Dosah | 5500 nám. mil při 20 uzlech |
| Posádka | 300 důstojníků a námořníků |
| Výzbroj | 1× 127mm kanón 80× Standard SM-2 Block IIIB (48+32 VLS) 32× Hyunmoo III (32 VLS) 16× Hong Sang Eo (16 VLS) 16× SSM-700K Hae Song (4×4) 21× RIM-116 Rolling Airframe Missile 1× 30mm Goalkeeper CIWS 6× 324mm torpédomet (2×3) |
| Letadla | 2× Super Lynx |
| Radar | SPY-1D |
| Technické údaje druhé skupiny (Batch II) | |
| Výtlak | 8200 t (standardní) 11 000 t (plný) |
| Délka | 170 m |
| Šířka | 21 m |
Pro operace této třídy torpédoborců byla vystavěna nová základna na strategicky umístěném ostrově Čedžu. Základna zahájila provoz na konci roku 2015.[2]
Stavba editovat
Nejprve byly postaveny tři jednotky první této třídy (Batch I). Do služby byly zařazeny v letech 2008–2012. Jihokorejská loděnice Hyundai Heavy Industries (později HD Hyundai Heavy Industries) v Ulsanu postavila první a třetí, přičemž druhý postavila loděnice Daewoo Shipbuilding & Marine Engineering (DSME) v Okpo.[3]
V prosinci 2013 padlo rozhodnutí na zvýšení počtu torpédoborců se systémem Aegis ze tří na šest, a to do roku 2027. Důvodem jsou zejména napjaté vztahy s KLDR a potřeba zesílení protiraketové obrany. Kontrakt na vývoj druhé skupiny třídy KDX-III (Batch II) a zároveň stavbu prototypové jednotky získala loděnice HHI. Kýl plavidla má být založen roku 2020 a trup má být na vodu spuštěn roku 2021.[4] Prototyp má být do služby přijat do roku 2024.[5]
Slavnostní první řezání oceli na prototypový torpédoborec druhé série proběhlo 16. ledna 2021.[6] Na vodu byl spuštěn 28. července 2022.[7] První řezání oceli na druhou jednotku druhé série proběhlo 4. července 2023.
Jednotky třídy Tchedžo Veliký:
| Jméno | Verze | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Tchedžo Veliký (DDG-991) | Batch I | HHI | 30. května 2006 | 25. května 2007 | 22. prosince 2008 | aktivní |
| Julgok I I (DDG-992) | Batch I | DSME | 21. prosince 2007 | 14. listopadu 2008 | 31. srpna 2010 | aktivní |
| Seoae Ju Sǒngn-jǒng (DDG-993) | Batch I | HHI | 8. března 2010 | 24. března 2011[1] | 30. srpna 2012[8] | aktivní |
| Čongdžo Veliký (DDG-995) | Batch II | HD HHI | 5. října 2021 | 25. července 2022 | 2024 (plán) | ve stavbě |
| (DDG-996) | Batch II | HD HHI | 12. března 2024 | 2025 (plán) | ve stavbě | |
| (DDG-997) | Batch II | objednán |
Konstrukce editovat
První skupina (Batch I) editovat
_Adm._Gary_Roughead_tours_the_bridge_of_the_Republic_of_Korea_Aegis_destroyer_Sejong_the_Great_(KDX_991)_during_a_visit_to_Busan,_Korea.jpg)
_returns_to_Joint_Base_Pearl_Harbor-Hickam_after_participating_in_Rim_of_the_Pacific_(RIMPAC)_2010_exercises.jpg)
Torpédoborce nesou zbraňový systém Aegis s radarem SPY-1D. Jádrem jejich protiletadlové výzbroje jsou dvě skupiny vertikálních odpalovacích zařízení Mk 41, mající celkem 80 buněk, rozdělených do skupin po 48 a 32. Z nich jsou odpalovány řízené střely Standard SM-2 Block IIIB. Další vertikálně odpalovaná výzbroj je nesena v silech domácího typu K-VLS. Tato třída nese celkem 48 buněk K-VLS pro 16 raketových torpéd Hong Sang Eo a 32 protizemních střel Hyunmoo III.
Hlavňovou výzbroj tvoří jeden 127mm kanón KMK45 Mod 4 (licenční výrobek zbrojovky Mk 45 Mod 4) s délkou hlavně 62 ráží a jeden hlavní systém blízké obrany Goalkeeper CIWS s 30mm rotačním kanónem. Blízkou obranu doplňuje jeden systém RIM-116 Rolling Airframe Missile, nesoucí 21 protiletadlových řízených střel krátkého dosahu. K ničení lodí slouží 16 protilodních střel SSM-700K Hae Song. Raketová torpéda doplňují dva trojhlavňové 324mm torpédomety pro domácí lehká protiponorková torpéda K745 Chung Sang Eo. Na palubě je rovněž přistávací plošina a hangár uzmožňující operace dvou protiponorkových vrtulníků Super Lynx.
Pohonný systém je koncepce COGAG. Tvoří jej čtyři plynové turbíny General Electric LM2500, každý o výkonu 29 100 hp, pohánějící dva lodní šrouby se stavitelnými lopatkami. Lodě dosahují rychlosti 30 uzlů. Dosah činí 5500 námořních mil při rychlosti 20 uzlů.
Druhá skupina (Batch II) editovat
Do konstrukce druhé skupiny bude zapracována řada vylepšení. Bude použit hybridní elektrický pohon Hybrid-Electric Drive (HED), zdokonalená verze bojového řídícího systému Aegis Baseline 9.C2 a nadstavby BMD 5.1 (umožňuje integraci protiraketových řízených střel SM-3 Block IB), vylepšené senzory včetně radaru AN/SPY-1D(V), systémy elektronického boje Sonata Next Generation, domácí sonary a zdokonalené technologie stealth.[4] Torpédoborec bude mít také o čtyři metry prodloužený trup. Ponese celkem 88 vertikálních vypouštěcích sil, z toho 48 amerických Mk.41, šestnáct K-VLS a 24 zvětšených sil K-VLS II. V silech K-VLS budou uloženy korejské střely Häkung (nahradí systém RAM), raketová torpéda Hong Sang Eo a střely s plochou dráhou letu. Protilodních střel SSM-700K bude neseno pouze osm kusů.[9]
Modernizace editovat
Korejské námořnictvo plánuje rozšířit výzbroj torpédoborců první série o řízené střely SM-3 a SM-6. S tím je spojena také modernizace jejich systému Aegis na novější verzi.[10]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Třetí KDX-III spuštěn na vodu. ATM. 2011, roč. 43, čís. 5, s. 74. ISSN 1802-4823.
- ↑ ROK Navy Opens New Naval Base for KDX-III Aegis Destroyers on Jeju Island [online]. Navyrecognition.com, 2015-12-29 [cit. 2016-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Class Sejong the Great (KDX III) Destroyer [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-24. (anglicky)
- ↑ a b South Korea's DAPA Selects HHI for KDX-III Batch II Destroyer Design & Construction [online]. Navyrecognition.com, 2016-05-29 [cit. 2016-05-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HHI to build next-gen KDX-III destroyer for ROK Navy [online]. Navaltoday.com, 2019-10-11 [cit. 2019-10-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HHI starts building 1st next-gen KDX-III destroyer for Korean Navy [online]. Navaltoday.com, rev. 2021-01-19 [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ South Korea launches first new KDX III Batch II AEGIS guided missile destroyer [online]. Asiapacificdefensejournal.com, rev. 2022-08-02 [cit. 2022-08-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Korea’s KDX-III AEGIS Destroyers
- ↑ Hyundai Heavy wins order for Korean Navy's 2nd next-gen Aegis destroyer [online]. Navaltoday.com, rev. 2021-11-10 [cit. 2021-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ South Korea to upgrade KDX-III Batch-I Ships to operate SM-3 and SM-6 [online]. Navalnews.com, rev. 2023-11-21 [cit. 2023-12-23]. Dostupné online. (anglicky)
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Tchedžo Veliký na Wikimedia Commons - (anglicky) Profil na serveru Naval-technology.com
