Třída Iroquois
Třída Iroquois byla třída torpédoborců kanadského královského námořnictva. Skládala se ze čtyř jednotek, pojmenovaných Iroquois, Huron, Athabaskan a Algonquin. Torpédoborce této třídy byly původně určeny zejména k protiponorkovému boji, pozdější modernizace ale zlepšila i jejich schopnost ničení vzdušných cílů. Huron byl vyřazen roku 2005, další dvě jednotky jej následovaly roku 2015. Jako poslední byl roku 2017 vyřazen torpédoborec Athabaskan.[1]
| Třída Iroquois | |
|---|---|
_at_Port_of_Hamburg_near_Oevelg%C3%B6nne.jpg) HMCS Iroquois (DDG 280) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Kanadské královské námořnictvo |
| Typ | torpédoborec |
| Lodě | 4 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | třída Annapolis |
| Nástupce | třída Halifax |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 3551 t (standardní) 4700 t (plný) |
| Délka | 128,9 m |
| Šířka | 15,2 m |
| Pohon | COGOG |
| Rychlost | 30 uzlů |
| Posádka | 285 |
| Výzbroj | (po dokončení): 1× 127mm kanón OTO Melara 1× Sea Sparrow (8 hl.) 1× Mk 10 Limbo 2 × Phalanx CIWS 6× 324mm torpédomet (2×3) |
| Letadla | 2× vrtulník CH-124 Sea King |
Nástupce torpédoborců třídy Iroquois a fregat třídy Halifax má vzejít z programu Canadian Surface Combatant (CSC).
Pozadí vzniku editovat
Čtveřice torpédoborců této třídy byla postavena v letech 1969–1973, přičemž do operační služby byly zařazovány v letech 1972–1973.
Jednotky třídy Iroquois:[2]
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|
| HMCS Iroquois (DDG 280) | 28. listopadu 1970 | 29. července 1972 | Vyřazen 1. května 2015. |
| HMCS Huron (DDG 281) | 3. dubna 1971 | 16. prosince 1972 | Vyřazen 30. března 2005, roku 2007 potopen jako cvičný cíl. |
| HMCS Athabaskan (DDG 282) | 27. listopadu 1970 | 30. listopadu 1972 | Vyřazen 10. března 2017. |
| HMCS Algonquin (DDG 283) | 23. dubna 1971 | 30. září 1973 | Vyřazen 2015. |
Konstrukce editovat
_at_New_York_1986.JPEG)
_off_Hawaii_1998.JPEG)
Původní výzbroj tvořil jeden 127mm kanón OTO Melara v dělové věži na přídi, jedno osminásobné vypouštěcí zařízení protiletadlových řízch střel krátkého dosahu Sea Sparrow, dva tříhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety a jeden salvový vrhač hlubinných pum Mk 10 Limbo.
Na přelomu 80. a 90. let byly všechny čtyři torpédoborce modernizovány. Jak systém Limbo, tak střely Sea Sparrow byly odstraněny a nahrazeny jedním systémem blízké obrany Phalanx CIWS a vertikálním odpalovacím zařízením Mk 41 pro protiletadlové řízené střely Standard SM-2MR Block IIIA. Těch se do sila vejde celkem 32 kusů. Rovněž původní 127mm kanón dále nahradil nový ráže 76,2 mm. Na palubě se nachází přistávací plocha a hangár pro dva protiponorkové vrtulníky Sea King.
Pohonný systém je koncepce COGOG. Tvoří ho čtyři plynové turbíny, dvě typu Pratt & Whitney FT4A-2 pro bojové situace a dvě typu Pratt & Whitney FT-12 pro ekonomickou plavbu (během modernizace byly vyměněny za typ Allison 570-KF). Nejvyšší rychlost lodí je 30 uzlů.
Reference editovat
- ↑ Canada’s last Iroquois-class destroyer to be paid off on March 10 [online]. Navaltoday.com, rev. 2017-03-02 [cit. 2017-03-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Class Iroquois Helicopter Destroyer [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-27. (anglicky)
Literatura editovat
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha: Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 281.
- PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Iroquois na Wikimedia Commons
