Třída Eidsvold
Třída Eidsvold byla třída pobřežních bitevních lodí norského královského námořnictva. Jednalo se o vylepšenou verzi třídy Tordenskjold. Byly to největší norské válečné lodě v období první a druhé světové války. Společně s třídou Tordenskjold tvořily po několik dekád jádro norského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1901–1940. Obě plavidla byla potopena německým námořnictvem v první den německé invaze do Norska při obsazení Narviku.[1]
| Třída Eidsvold | |
|---|---|
 Norge v roce 1933 | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Norské královské námořnictvo |
| Typ | pobřežní bitevní loď |
| Lodě | 2 |
| Osud | potopeny |
| Předchůdce | třída Tordenskjold |
| Nástupce | třída Bjørgvin |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 3645 t (standardní) 4166 t (plný)[1] |
| Délka | 94,6 m (max.) |
| Šířka | 15,4 m |
| Ponor | 5,38 m |
| Pohon | 2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 6 kotlů 2 lodní šrouby 4500 hp |
| Rychlost | 16,5 uzlu |
| Dosah | 6000 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka | 266 |
| Výzbroj | 2× 210mm kanón (2×1) 6× 150mm kanón (6×1) 8× 76mm kanón (8×1) 4× 47mm kanón (4×1) 2× 450mm torpédomet |
| Pancíř | až 152mm boky až 203mm dělové věže až 51mm paluba 152mm velitelská věž |
Stavba editovat
Stavba dvou jednotek této třídy byla objednána u britské loděnice Armstrong Whitworth v Elswicku. Vývoj byl dokončen roku 1898. Obě jednotky byly do služby přijaty roku 1901.[1]
Jednotky třídy Eidsvold:[1]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Dodání | Status |
|---|---|---|---|---|
| Eidsvold | 1899 | 14. června 1900 | 1901 | Dne 9. dubna 1940 byla před Narvikem torpédována německým torpédoborcem Wilhelm Heidkamp. |
| Norge | 1899 | 31. ledna 1900 | únor 1901 | Dne 9. dubna 1940 byla v přístavu Narvik torpédována německým torpédoborcem Bernd von Arnim. |
Konstrukce editovat
Plavidla chránil kruppův pancíř. Jejich výzbroj tvořily dva 210mm kanóny v jednodělových věžích, šest 150mm kanónů, osm 76mm kanónů, čtyři 47mm kanóny a dva 450mm torpédomety. Pohonný systém tvořilo šest kotlů Yarrow a dva parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 4500 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 16,5 uzlu. Dosah byl 6000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]
Modernizace editovat
Během služby třída neprošla žádnou rozsáhlejší modernizací. Hlavní změnou bylo posílení protiletadlové výzbroje na konci 30. let.[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Eidsvold na Wikimedia Commons
