Třída Andrej Pervozvannyj

třída ruských bitevních lodí

Třída Andrej Pervozvannyj byla třída bitevních lodí Ruského carského námořnictva. Celkem byly v letech 1905–1911 postaveny dvě jednotky této třídy. Byly to první ruské lodě, v jejichž konstrukci se odrazily zkušenosti z drtivé prohry v Rusko-japonské válce.[2] Obě se účastnily první světové války. Ve 20. letech byly sešrotovány.

Třída Andrej Pervozvannyj
Andrej Pervozvannyj v roce 1912
Andrej Pervozvannyj v roce 1912
Obecné informace
UživateléRuské carské námořnictvo
Sovětské námořnictvo
Typpredreadnought
Lodě2
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Borodino
Nástupcetřída Gangut
Technické údaje
Výtlak18 300 t[1]
Délka140,2 m
Šířka24,4 m
Ponor8,5 m
Rychlost18 uzlů
Dosah6000 nám. mil
Posádka1123
Výzbroj4× 305mm kanón (2×2)
14× 203mm kanón (4×2, 6×1)
12× 120mm kanón (12×1)
4× 47mm kanón (4×1)
2× 450mm torpédomet
Pancíř215mm boky
76mm paluba
203mm velitelská věž
203mm věže

Pozadí vzniku editovat

 
Pancéřová citadela s 203mm kanóny a 120mm kanóny

Jednotky třídy Andrej Pervozvannyj:

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Poznámka
Andrej Pervozvannyj 1905 1906 28. února 1911 sešrotována
Imperator Pavel I 1905 1907 30. září 1911 sešrotována

Konstrukce editovat

 
Přední dělová věž bitevní lodě Imperator Pavel I

Hlavní výzbroj tvořily čtyři 305mm kanóny ve dvoudělových věžích, které doplňovalo čtrnáct rychlopalných 203mm kanónů, z nichž část byla umístěna ve věžích a část v centrální pancéřové kasematě. Další výzbroj tvořilo dvanáct 120mm kanónů, čtyři 47mm kanóny a dva torpédomety. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů.[1]

Operační služba editovat

 
Imperator Pavel I za první světové války

Obě lodě byly zařazeny do stavu Baltské floty. Na počátku první světové vály byly Andrej Pervozvannyj a Imperator Pavel I, společně s řadovými loděmi Cesarevič a Slava, součástí brigády řadových lodí.[3] Po zařazení moderních plavidel třídy Gangut se z nich stala 2. brigáda řadových lodí. Během války však obě lodě zůstaly pasivní a nebyly nasazovány do riskantnějších akcí. V roce 1917 na obou vypukly vzpoury. Při vzpouře na palubě lodě Andrej Pervozvannyj dokonce byli zabiti velitel a všichni důstojníci na můstku.[4]

Po ruské revoluci a podepsání Brestlitevského míru byly ruské válečné lodě evakuovány z Helsinek do Petrohradu. Andrej Pervozvannyj a Imperator Pavel I (přejmenovaný na Respublika) odpluly 5. dubna 1917 v čele skupiny tvořené dále křižníky Bajan, Oleg, ponorkami Tur, Tigr a Rys. Plavbě asistovaly dva malé ledoborce.[5]

Po říjnové revoluci a vypuknutí občanské války byla bitevní loď Andrej Pervozvannyj jednou z mála bojeschopných velkých válečných lodí baltské floty.[6] Loď byla intenzivně bojově nasazena. Dne 18. srpna 1919 ji v Kronštadtu těžce poškodil britský torpédový člun CBM 88. Do služby už se nevrátila.[7] Respublika byla vyřazena v roce 1923.[8]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. Dostupné online. 28-029-88. S. 32–33. [Dále jen Hynek, Klučina a Škňouřil (1988)]
  2. Hynek, Klučina a Škňouřil (1988), s. 24.
  3. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 246. 
  4. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 4. Rok 1917. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-85983-89-3. S. 129. [Dále jen Hrbek (2002a)]
  5. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 5. Rok 1918. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-102-7. S. 94. [Dále jen Hrbek (2002b)]
  6. Hrbek 2002b, s. 192.
  7. Hrbek 2002b, s. 195.
  8. Hrbek 2002a, s. 166.

Literatura editovat

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 337. 

Externí odkazy editovat