Tádžická sovětská socialistická republika

historický státní útvar

Tádžická sovětská socialistická republika, tádžicky Республикаи Советии Социалистии Тоҷикистон – Respublikai Sovetii Socialistii Tojikistonrusky Таджикская Советская Социалистическая Республика – Tadžikskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika, byla svazovou republikou SSSR ve střední Asii. Měla rozlohu 143 100 km². V r. 1985 měla 4,5 mil. obyvatel, z toho 58,8 % Tádžikové a 22,9 % Uzbekové, dále Rusové a Kyrgyzové. Hlavní město bylo Dušanbe.

Tádžická sovětská socialistická republika
Республикаи Советии Социалистии Тоҷикистон
 Tádžická ASSR 1929–1991 Tádžikistán 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna Surudi Milli
Motto Пролетарҳои ҳамаи мамлакатҳо, як шавед! (Proletáři všech zemí, spojte se!)
Geografie
Mapa
Obyvatelstvo
Národnostní složení
Tádžičtina, Ruština (úřední)
Státní útvar
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Státní útvary a území
Předcházející
Tádžická ASSR Tádžická ASSR
Následující
Tádžikistán Tádžikistán

Tádžická SSR hraničila na severu s Kyrgyzskou SSR, na západě s Uzbeckou SSR, na východě s ČLR a na jihu s Afghánistánem.

Tádžická SSR, původně od roku 1924 sovětská autonomní oblast, byla ustavena sovětskou svazovou republikou v roce 1929. Nezávislost získal Tádžikistán po rozpadu SSSR v roce 1991.

Ekonomika editovat

Tádžická SSR byla charakterizována jako země, která se během socialistické výstavby stala průmyslovou republikou s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Průmysl těžební (neželezné kovy, rtuť, ropa, zemní plyn, uhlí), energetický (hydroelektrárny), chemický, průmyslových hnojiv, textilní, papíru a celulózy, strojírenský, potravinářský, vinařský, stavebních hmot. V zemědělství důležité zavodňování, obděláno 6 % ploch. Pěstování bavlníku, obilnin, rýže, olejnin, tabáku, vinné révy, ovoce a zeleniny. Chov ovcí a koz (3,15 mil. ks v r. 1985), skotu (1,3 mil. ks v r. 1985), prasat, drůbeže a koní. Chov bource morušového.

Stručný historický přehled editovat

  • 6.–4. st. př. n. l. součást achaimenovské říše
  • 329–327 př. n. l. dobyto Alexandrem Makedonským
  • 3.–2. st. př. n. l. součást Baktrie
  • 1. st. př. n. l. – 4. st. n. l. součást říše Kušánů
  • pol. 8. st. dobyto Araby, islamizace
  • 9.–13. st. postupně součást říše Samánovců, karachánovského státu a Chorezmu
  • 13. st. vpád Mongolů
  • 14.–15. st. součást tímúrovské říše
  • 16.–19. st. součást bucharského chanátu
  • 1868 sever připojen k Rusku, Buchara ruským vazalem
  • listopad 1917–únor 1918 ustavení sovětské moci
  • 1918–1923 zápas sovětské moci s odpůrci
  • od 1918 součást Turkestánské ASSR
  • 1920–1924 Bucharská lidová sovětská republika
  • 1921–1922 zemědělská a vodní reforma
  • 27. 10. 1924 Tádžická ASSR v rámci Uzbecké SSR
  • 1925–1927 zemědělská a vodní reforma
  • 16. 10. 1929 Tádžická SSR
  • 5. 12. 1929 svazovou republikou SSSR
  • 24. 8. 1990 vyhlášena státní suverenita
  • 9. 9. 1991 vyhlášení nezávislosti
  • 25. 12. 1991 úplná nezávislost – rozpad SSSR

Přehled představitelů editovat

Pro období 1918–1925 viz Uzbecká sovětská socialistická republika.

16. 12. 1926–28. 12. 1933 – Nusratulla Maksum Lutfullayev – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT

28. 12. 1933–prosinec 1936 – Shirinsho Shotemor – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT

prosinec 1936–září 1937 – Abdullo Rakhimbayevich Rakhimbayev – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT

září 1937–13. 7. 1938 – Munavar Shagadayev – předseda Ústředního výkonného výboru; KPT

13. 7. 1938–15. 7. 1938 – N. Ashurov – předseda Nejvyššího sovětu; KPT

15. 7. 1938–29. 7. 1950 – Munavar Shagadayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

29. 7. 1950–24. 5. 1956 – Nazarsho Dodkhudoyev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

24. 5. 1956–28. 3. 1963 – Mirzo Rakhmatov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

28. 3. 1963–leden 1984 – Makhmadullo Kholovich Kholov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

leden 1984–17. 2. 1984 – Nizoramo Zaripovová a Vladimir Yakovlevich Oplanchuk – úřadující spolupředsedové prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

17. 2. 1984–12. 4. 1990 – Gaibnasar Pallayevich Pallayev – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

12. 4. 1990–30. 11. 1990 – Kakhar Makhkamovich Makhkamov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT

30. 11. 1990–31. 8. 1991 – Kakhar Makhkamovich Makhkamov – prezident; KPT

31. 8. 1991–23. 9. 1991 – Kadreddin Aslonovich Aslonov – úřadující prezident; KPT

23. 9. 1991–6. 10. 1991 – Rakhmon Nabiyevich Nabiyev – prezident; bezp.

6. 10. 1991–2. 12. 1991 – Akbarsho Iskandarovich Iskandarov – úřadující prezident; bezp.

2. 12. 1991–25. 12. 1991 (–7.9.1992) – Rakhmon Nabiyevich Nabiyev – prezident; KPT

Administrativní členění editovat

Tádžická SSR se členila na 1 autonomní oblast, 3 oblasti a 45 rajonů.

Autonomní oblast editovat

Název Rozloha v km2 Počet obyvatel (1985) Administrativní středisko
Hornobadachšanská autonomní oblast 63.700 146.000 Chorog

Oblasti editovat

Název Rozloha v km2 Počet obyvatel (1985) Administrativní středisko
Kuljabská 12.000 529.000 Kuljab
Kurgantjubská 12.600 911.000 Kurgan-Tjube
Leninabadská 26.100 1.402.000 Leninabad


Odkazy editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat