Svatý Haštal

Křesťanský mučedník

Svatý Haštal (latinsky Castullus, německy Kastulus či Kastl) byl křesťanský prvomučedník v Římě.

Svatý
Haštal
Narození3. století
Úmrtí286
Řím
Příčina úmrtídušení
Svátek26. březen
ObdobíŘímská říše
Státní občanstvístarověký Řím
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Haštal žil v Římě ve 3. století za vlády císaře Diokleciána. Narodil se mezi léty 242–245 v urozené rodině. Podle legendy byl správcem a sklepníkem Diokleciánova paláce. Společně se svým přítelem svatým Tiburciem se obrátil na křesťanskou víru a papež svatý Caius jej asi roku 283 pokřtil. Haštal poskytoval úkryt křesťanům během pronásledování. Nakonec byl sám zatčen a pravděpodobně v letech 286–287[1] nebo 312[2] byl pohřben za živa v katakombách na Via Labicana. Tyto katakomby po něm byly nazvány a na místě jeho smrti v Římě v 7. století postaven kostel, který mu byl zasvěcen.

Úcta editovat

Svatý Haštal je kromě Itálie uctíván zvláště v Bavorsku, v Moosburgu, kam jeho ostatky před rokem 772 přenesli misionáři z řádu benediktinů, a od roku 1604 v chrámu sv. Martina a sv. Haštala v Landshutu. Haštalovi jsou zasvěceny také vesnické kostely v horním Bavorsku (např. Kastl). Moosburg proslul poutěmi ke sv. Haštalu.

V českých zemích je jediný kostel zasvěcený svatému Haštalovi postaven před rokem 1234 na pražském Starém Městě jako románská bazilika, vedle něj byl zbudován Anežský klášter. Patřil tehdy k nejvýznamnějším chrámům v Praze, podací právo k němu měly české královny, dodnes se jeho okolí nazývá Haštalská čtvrť. V době vrcholné gotiky byl přestavěn, severní dvoulodí je nejstarším prostorem tohoto stavebního typu v českých zemích. Relikvie jsou uloženy ve schránce v tabernáklu na hlavním oltáři. Obraz sv. Haštala na hlavním oltáři namaloval Josef Scheiwl roku 1884.

Vyobrazení editovat

Svatý Haštal bývá vyobrazen jako mladý rytíř v plášti s mečem a knížecí čepicí, v ruce drží palmu mučedníka.

Patron editovat

Svatý Haštal je patronem zemědělců a pastýřů. Má chránit před bleskem, povodní a nemocemi domácího zvířectva. Patří do skupiny světců kolem sv. Šebestiána, Marka, Marcellina a Tiburcia. Svátek má 26. března.

Reference editovat

  1. Lexikon der christlichen Ikonographie, ed. Wolfgang Braunfels. Rom-Basel-Freiburg-Wien 1994, díl 5, str.479
  2. Reclams Lexikon der Heiligen. Wien 1990

Externí odkazy editovat

Literatura editovat

  • Lexikon der christlichen Ikonographie, ed. Wolfgang Braunfels. Rom-Basel-Freiburg-Wien 1994, díl 5, str.479.
  • Umělecké památky Prahy, ed. Pavel Vlček, díl I., Staré Město a Josefov. Praha 1996.