Stanisław Witkiewicz
Stanisław Witkiewicz (21. května 1851, Poszawsze – 5. září 1915, Lovran) byl polský malíř, architekt, spisovatel a teoretik umění narozený na území dnešní Litvy. V malířství byl stoupencem realismu. V architektuře byl popularizátorem tzv. zakopanského stylu, což byl pokus o vytvoření národního architektonického stylu opřeného o tradice lidové architektury.[2] Byl otcem slavného spisovatele Stanisława Ignacyho Witkiewicze.
| Stanisław Witkiewicz | |
|---|---|
 | |
| Narození | 21. května 1851 Pašiaušė |
| Úmrtí | 5. září 1915 (ve věku 64 let) Lovran |
| Příčina úmrtí | tuberkulóza |
| Místo pohřbení | Cmentarz Zasłużonych na Pęksowym Brzyzku |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Mnichově |
| Povolání | malíř, architekt, spisovatel a kritik umění |
| Ocenění | Kříž nezávislosti |
| Choť | Maria Witkiewiczowa |
| Děti | Stanisław Ignacy Witkiewicz[1] |
| Rodiče | Ignacy Witkiewicz a Elwira Szemiot |
| Rod | Witkiewicz family of the Nieczuja coat of arms |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Pocházel ze šlechtické rodiny. Zúčastnil se lednového povstání, již ve dvanácti letech sloužil jako kurýr a zásobovač partyzánských jednotek. Povstání se účastnila celá jeho rodina. Po porážce povstání byli odsouzeni k vyhnanství v Tomsku.[3] Stanisław zůstal v Tomsku až do roku 1868. Poté vystudoval malířství na Carské akademii výtvarných umění v Petrohradě (1869–1871) a na Akademii výtvarných umění v Mnichově (1872–1875). V Mnichově onemocněl tuberkulózou. V roce 1875 se vrátil do Varšavy, kde spolu s Adamem Chmielowským, Józefem Chełmońskim a Antonim Piotrowským založil malířský ateliér v hotelu Europejski. Witkiewicz také navázal kontakt s mnoha umělci jako byla herečka Helena Modrzejewska (jež vedla ve Varšavě proslulý salón), nebo spisovatelé Bolesław Prus a Henryk Sienkiewicz. Ten mu poskytl finanční prostředky ve formě stipendia, aniž by o tom Witkiewicz věděl. Do roku 1890 žil ve Varšavě, poté odjel na dva roky do ciziny (1881-1882), žil v Mariánských Lázních, Meranu a Mnichově. Od roku 1884 byl uměleckým ředitelem literárního a uměleckého týdeníku Wędrowiec, kde v sérii článků zformuloval svou uměleckokritickou koncepci. Tyto texty byly shrnuty zejména v knize Sztuka i krytyka u nas. V roce 1890 se usadil v Zakopaném, kde fascinován místním lidovým uměním vytvořil teorii tzv. zakopaného stylu a začal se věnovat architektuře.[4] Výsledkem bylo několik staveb, historiky architektury dodnes ceněných - zejm. vila Koliba (1891–1892), vila Pod Jedlami (1897) a Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v obci Jaszczurówka (1904–1907). Zakopanému a Tatrám byla věnována z velké části i jeho literární činnost, k nejvýznamnějším patří reportážní román V průsmyku (Na przełęczy) z roku 1891. Zachytil zde řadu tatranských legend. Tatranskému umění se věnoval i teoreticky, v díle Sztuki piękne pod Tatrami. Jinak se věnoval problémům náboženství, etiky a národní identity, v úvahových spisech jako Chrześcijaństwo i katechizm, Wallenrodyzm czy znikczemnienie nebo Życie, etyka, rewolucja.[5] Zemřel na tuberkulózu během cesty do Chorvatska. Jeho tělo bylo převezeno do Polska a pohřbeno v Zakopaném.
Galerie editovat
-
Černý rybník – Kurniawa (1892) -
Podzim (1894) -
Jarní mlha (1897) -
Ovce v mlze (kolem 1900) -
Vila Koliba -
Vila Pod jedlemi -
Vila Oksza -
Kaple v Jaszczurówce -
Sibiřská trojka (1876) -
Ukrajinská noc (1895)
_%E2%80%93_Blizzard_-_MNK_II-a-491_-_National_Museum_Krak%C3%B3w.jpg)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Union List of Artist Names. 16. června 2009. Dostupné online. [cit. 2021-05-21].
- ↑ Stanisław Witkiewicz – nie tylko ojciec Witkacego. Polskieradio.pl [online]. [cit. 2024-04-10]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ BUDZYŃSKA, Natalia. Cały świat w dzikiej duszy – biografia Stanisława Witkiewicza. Niezlasztuka.net [online]. 2023-03-17 [cit. 2024-04-10]. Dostupné online.
- ↑ Stanisław Witkiewicz. Portaltatrzanski.pl [online]. [cit. 2024-04-10]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Stanisław Witkiewicz (8.05.1851—5.09.1915). Culture.pl [online]. [cit. 2024-04-10]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stanisław Witkiewicz na Wikimedia Commons
